Předchozí výzkumy ukazovaly, že protilátky vytvořené organismem pro obranu proti potenciálnímu návratu infekce by mohly do několika měsíců z těla zmizet. To by znamenalo, že koronavirus může tělo napadnout opakovaně. Server Business Insider ale uvádí, že vědci při těchto studiích opomněli fakt, že lidský imunitní systém má několik vrstev, které bojují proti útočícím patogenům.
Statistiky mrtvých jsou v USA nepřesné. Zemřelo ‚téměř určitě‘ více lidí, řekl hlavní epidemiolog Fauci |
Svou roli totiž sehrávají především bílé krvinky, mající určité paměťové schopnosti, které tělu mohou pomoci v boji při případné opakované nákaze koronavirem. Klíčovým typem jsou takzvané paměťové T-lymfocyty (neboli T-buňky), které identifikují a ničí napadené buňky a zároveň informují takzvané B-buňky, aby vytvořily nové protilátky proti danému druhu viru.
T-buňka T-lymfocyt (též T-buňka) je druh bílých krvinek ze skupiny lymfocytů. Při růstu opouštějí kostní dřeň a migrují do brzlíku, ve kterém dozrávají. Existuje více typů T-lymfocytů. Obecně se však dá říci, že jsou podstatou specifické (získané) buněčně imunity, při níž potírají např. nádorové buňky či buňky napadené viry. |
V pátek vyšla v magazínu Cell studie, podle níž každý, kdo prodělá nemoc covid-19 (a to i pacienti s mírným či asymptomatickým průběhem), získá specifické T-buňky, které pomohou zničit koronavirus, pokud jsou mu v budoucnu znovu vystaveny.
„Paměťové T-buňky se pravděpodobně ukážou jako kritický faktor v dlouhodobé imunitní ochraně proti nemoci covid-19,“ uvádějí autoři studie. „Právě tyto buňky totiž mohou zabránit opakovanému těžkému průběhu nákazy,“ dodávají vědci s tím, že T-lymfocyty mohou v těle zůstat po mnoho let, zatímco úroveň protilátek se po prodělané infekci snižuje. Studie upozorňuje, že i lidé, kteří žádné protilátky nemají, disponují specifickými T-buňkami.
Žhavý vývoj, říká Fauci
Autoři studie zkoumali krev 206 pacientů ze Švédska, kteří prodělali nákazu koronavirem a to s rozdílným průběhem (od asymptomatického po těžký). Vědci zjistili, že ať byl průběh nemoci jakkoliv silný, tělo vždy přišlo se silnou reakcí zmíněných T-buněk. Ukázalo se, že i pacienti, kteří byli negativně testováni na přítomnost protilátek, si vytvořili paměťové T-lymfocyty.
Vrchní americký epidemiolog Fauci doufá, že volby nebudou zasaženy. USA evidují 20 608 obětí |
Šéf amerického Národního institutu alergických a infekčních onemocnění (NIAID) a hlavní americký epidemiolog Anthony Fauci označil podobné studie spojené s výzkumem T-buněk za „skvělou zprávu“, uvádí Business Insider.
„Ve výzkumu T-buněk dochází v současné době ke žhavým věcem,“ uvedl epidemiolog Fauci v rozhovoru, který NIAID zveřejnil na Facebooku. „Lidé, kteří zřejmě nemají vysoké úrovně protilátek, a to přesto, že jsou nebo byli nakažení, mají i tak dobré reakce T-lymfocytů,“ dodal Fauci.
Patogen Pojem „patogen“ se často používá v zúženém významu ve smyslu organismu, který může narušit normální fyziologické procesy mnohobuněčného organismu. V plném významu patogen představuje veškeré biologické faktory infikující jakoukoliv součást biologické říše. Za patogen považujeme všechny chorobné činitele včetně virů a viroidů, které nemůžeme označit za pravé organismy. |
Jiná studie, která byla publikována v červenci, uvádí, že ze skupiny 36 uzdravených pacientů všichni produkovali paměťové T-buňky, které tělo specificky vytvořilo pro boj s novým koronavirem. Další studie, která vyšla v magazínu Nature, ukázala, že z 18 zkoumaných pacientů jich více než 80 procent vyvinulo specifický typ T-buněk.
Oba výzkumy navíc naznačují, že zmíněný druh buněk by se mohl objevovat i v tělech pacientů, kteří s koronavirem do styku nikdy nepřišli. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení pro tento jev se podle vědců jeví takzvaná zkřížená reaktivita, kdy T-buňky vyvinuté v boji s jiným virem reagují na podobný, i když dosud neznámý patogen. V tomto případě by mohlo jít o buňky, které vzniky v boji s jinými druhy koronaviru, které například způsobují běžná nachlazení.
