Skladba jídelníčku má totiž na tělesnou váhu menší vliv než genetická výbava, zděděná po rodičích a prarodičích.Naznačují to alespoň výsledky pokusů Laury K. Reedové z North Carolina State University.
Americkou vědkyni zaujalo, že někdo sní pořádnou porci pečené kachny a nepřibere skoro nic a jiný člověk pozře třeba jen suchý rohlík a už mu váha ukáže o pár dekagramů více.
Z výsledků pokusů uveřejněných v časopisu Genetics vyplývá, že prakticky nelze sestavit univerzální dietu na štíhlou linii. K těmto závěrům dospěla Reedová poté, co analyzovala 146 genetických linií octomilky obecné. Vědci krmili mušky několika typy stravy - vyváženou, bohatou nebo chudou na cukry a tuky.
Ukázalo se, že některé octomilky na jakoukoliv dietu reagují přibližně stejně a některé po změně naopak velmi výrazně hubnou či přibírají. Výsledky poukazují na fakt, že genetická výbava má v regulaci hmotnosti prokazatelně větší roli než výživa.
