Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Oumuamua jako mimozemská sonda? Pravdu se už nikdy nedozvíme, tvrdí čeští astronomové

Věda

  5:00
PRAHA - V astronomii způsobil už samotný objev tělesa Oumuamua v loňském roce velký rozruch. Šlo totiž o přímé potvrzení toho, že existují mezihvězdné objekty. Ještě větší senzaci vyvolala informace, že se objekt chová zvláštně a že někteří vědci zmiňují hypotézu o možné mimozemské sondě. „Samozřejmě bych si to přál. Kdo ne?“ řekl v rozhovoru pro server Lidovky.cz český astronom Petr Scheirich. Odpovědi poskytl taktéž ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Oumuamua v představách umělce. foto: Twitter LA Times.

Lidovky.cz: Jak se vůbec těleso dostalo do Sluneční soustavy
Petr Scheirich: Slunce se spolu se Sluneční soustavou pohybuje prostorem. Vůči nejbližším okolním hvězdám rychlostí zhruba 20 kilometrů za sekundu. Z našeho pohledu zhruba touto rychlostí toto těleso do naší soustavy přilétlo, a směr, z nějž přilétlo, byl téměř opačný, než je směr, kterým se Sluneční soustava pohybuje. Takže to lze chápat spíše tak, že těleso si jen tak „trčelo“ v prostoru a naše soustava na něj nalétla. Již dlouho se předpokládá, že takových těles, takzvaných mezihvězdných objektů, je v prostoru celá řada, a také že v minulosti již Sluneční soustavou mnohokrát prolétly. Toto byl ale první případ, kdy jsme to dokázali zaznamenat.

Jan Kolář: O začátku cesty tohoto tělesa se nedá usuzovat. Jediné, co je jisté, je to, že se do Sluneční soustavy dostalo zvenčí. To proto, že jeho rychlost je tak velká, že by ji - pouze působením gravitace - nemohl dosáhnout žádný objekt, který by se na průlet kolem Slunce vydal z naší soustavy. Navíc jeho dráha je vůči Slunci hyperbola, není tedy uzavřená. Stejně rychle, jak se objevilo, zase toto těleso odlétá do hlubin vesmíru. I když ve směru jeho příletu do naší soustavy se nachází souhvězdí Lyry, nelze určit, kolikrát byla jeho dráha zakroucena podobně, jako se to stalo průletem kolem Slunce. Přitom se dráha stočila o 66 stupňů, takže teď míří k souhvězdí Pegasa. Každopádně je místo jeho původu hodně vzdálené, třeba i v jiné vzdálené galaxii. Na cestě je tak možná miliony či miliardy let. Proto i jeho objevitelé na havajské observatoři mu dali jméno Oumuamua, což v domorodém jazyku znamená „posel, který přichází ze vzdálené minulosti“.

Petr Scheirich

je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Tohoto času je zaměstnán v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, a to v Oddělení meziplanetární hmoty. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Astronom Petr Scheirich

Lidovky.cz: Je vůbec známé složení a materiál tělesa, nebo o něm vědci nemají žádné detailní informace, vyjma jeho „pohybu“?
Petr Scheirich:
O materiálu tělesa toho víme velice málo. Jeho povrch připomíná povrchy nám známých, takzvaných ledových těles Sluneční soustavy. Takzvaných proto, že obsahují vodní led, ale ne pouze ten. Na základě toho se lze domnívat, že vnitřek objektu má stejné složení jako tato ledová tělesa. Problém je v tom, že z ledových těles naší Sluneční soustavy, pokud se dostanou takto blízko ke Slunci, se intenzivně uvolňuje vodní pára a další plyny. Z tohoto tělesa se toho uvolňovalo jen velice málo, pokud vůbec.

Jan KolářTěleso bylo v dohledu zemských přístrojů jen několik týdnů a to ještě jen v podobě svítícího bodu. Z toho se dala dobře určit jen jeho dráha. Z nepravidelného a výrazného kolísání jasu se dalo usoudit, že tvar tělesa má dva rozdílné rozměry a že se převaluje kolem svého těžiště. Tomu odpovídá tvar doutníku, ale jeho velikost už lze jen odhadnout: 230 metrů – 1000 metrů délka a 35 metrů - 167 metrů průměr. Tím, že drží pohromadě i přes odstředivou sílu rotace, lze předpokládat, že je tvořen horninou s vysokou hustotou a obsahem kovu. Povrch odrážel sluneční záření s lehkým červeným odstínem, což ukazuje na jeho miliony let trvajícímu vystavení kosmickému záření. Je možné, že jeho povrch také obsahuje tholiny - směs organických sloučenin objevenou např. na Plutu. To je ale jen hypotéza, stejně jako to, že uvnitř tělesa by pod povrchem zpevněným kosmickým zářením mohl být zakonzervován led.

Lidovky.cz: Těleso se otáčí kolem své osy každých sedm hodin. O čem to vypovídá? Je takový pohyb obvyklý i pro jiná tělesa?
Petr Scheirich: V tomto ohledu není ničím výjimečné. Tělesa naší Sluneční soustavy mají rotační periody od několika minut až po mnoho hodin.

Jan Kolář: Oumuamua se neotáčí kolem žádné své hlavní osy, jde o jakési převalování s různou délkou periody rotace. Měření kolísání jasu nalezla různé doby periody mezi 7 a 8 hodinami. Nejpravděpodobnější je, že se těleso takto otáčí od začátku své existence. Protože doba jeho přirozeného utlumení je řádově miliarda let.

Lidovky.cz: Taktéž pravidelně mění svou trajektorii i rychlost. Je toto z pohledu astronomie nezvyklé?
Petr Scheirich: To vlastně nezvyklé není - přesně totéž totiž dělají již zmiňovaná ledová tělesa Sluneční soustavy - komety. Plyny unikající z jejich povrchu fungují jako slabý reaktivní pohon a díky tomu mění komety svou trajektorii a rychlost. Dráha tohoto objektu se měnila podobně - na základě její analýzy došli již dříve někteří odborníci k závěru, že i z tohoto objektu něco uniká. Snímky z dalekohledů ale nic takového nezjistily. Vypadá to jako zdánlivý rozpor, ale těch unikajících plynů může být jen velice málo. Dost na to, aby se díky nim měnila dráha objektu, ale málo na to, aby se je podařilo zachytit na snímcích.

Jan KolářDráha tělesa je stálá a zcela ve shodě s Keplerovými zákony. To, co vyvolalo pozornost, bylo zjištění, že rychlost tělesa se během několika týdnů, které hvězdáři měli k dispozici na pozorování, nepatrně zvýšila. Vzhledem k tomu, že to bylo již na cestě pryč ze Sluneční soustavy, to bylo v rozporu s očekávaným snižováním rychlosti.

Lidovky.cz: Někteří odborníci zmiňují pojem solární akcelerace, čímž popisovaný pohyb vysvětlují. Co přesně to znamená? A lze to brát jako skutečný argument?
Petr Scheirich:
Představte si, že do vesmíru vypustíte velice lehkou, ale rozlehlou fólii (něco jako stříbrnou termofólii používanou v lékárničkách). Tlak slunečního záření bude tuto fólii postupně urychlovat - na tomto principu fungují takzvané sluneční plachetnice, kterých už i lidstvo několik vyzkoušelo, byť zatím pouze v nejbližším okolí Země. A jedna skupina odborníků přišla s myšlenkou, že toto těleso by mohlo být právě podobnou plachtou. Zmiňované změny dráhy lze totiž vysvětlit také takto. A protože podobné „plachty“ se ve vesmíru přirozeně nevyskytují, jediné smysluplné vysvětlení by bylo, že se jedná o zařízení vyrobené jinou civilizací. Nicméně stále ve hře zůstává i varianta, že za změnu dráhy mohou unikající plyny. A která z těchto dvou variant je správná, nedokážeme na základě pozorování rozhodnout.

Jan Kolář: Výraz solární akcelerace označuje jev, kdy je pohyb nějakého objektu ve Sluneční soustavě ovlivňován co do velikosti i směru tlakem slunečního záření. Je to tedy působení negravitační síly, které by urychlení vzdalujícího se tělesa mohlo vysvětlit. Původní variantní vysvětlení uvádělo uvolňování plynů z tělesa, podobně jako u komet, které reaktivní silou rovněž mohou změnit jeho rychlost. Žádné výrony plynů se ale nepodařilo pozorovat, což rovněž způsobilo opuštění původní verze, že jde o kometu, a shodě na tom, že se jedná o asteroid. Výpočty navíc ukázaly, že pokud by na těleso působily reaktivní síly unikajících plynů, zrychlily by postupně jeho rotaci natolik, že by se rozpadlo. Ale ani tlak slunečního záření není bezproblémové vysvětlení. Aby těleso tímto způsobem zvyšovalo rychlost v naměřeným hodnotách, muselo by být velice lehké, tenké několik milimetrů a přitom mít plochu stovek čtverečních metrů. Tedy něco, čemu se říká sluneční plachetnice.

‚Mezihvězdná návštěva‘. Astronomové o tělesu hovoří jako o možné mimozemské sondě

Lidovky.cz: Co tento objev vzbudil na poli astronomie? Jsou mezi odborníky věcné hádky?
Petr Scheirich : V astronomii způsobil již loni rozruch především samotný objev tohoto objektu. Šlo o potvrzení toho, že mezihvězdné objekty existují a zároveň i o příslib do budoucna, že časem nejspíše zaznamenáme další. Hádky o to, zda jde, nebo nejde o objekt umělého původu vyslaný mimozemskou civilizací, mezi odborníky moc nejsou.

Jan KolářJako každý jev pozorovaný poprvé, i tento historicky první zaznamenaný průlet tělesa pocházejícího z prostředí mimo naší Sluneční soustavu, ukázal na novou možnost získávání údajů o tom, jak to vypadá u vzdálených hvězd či galaxií. Zjištěné poznatky o objektu Oumuamua dávají dobrý důvod se domnívat, že objekt vznikl odštěpením nebo rozbitím většího tělesa. Pravděpodobně v procesu souvisejícím s vytvářením nějakého planetárního systému. Již víme, že planetární systémy nejsou ve vesmíru ničím výjimečným. Proto lze očekávat, že vesmírem putují miliardy podobných poutníků a tudíž naší soustavou prolétne ročně několik tisíc takových objektů nesoucích poselství o vzniku nějaké planetární soustavy. Stejně tak jsou mezi nimi i tělesa vymrštěná do mezihvězdného prostoru při vzniku soustavy naší.Určitě se pozorování nyní více zaměří na hledání dalších mezihvězdných těles v blízkosti naší planety. Napomůže tomu jistě i vybudování nového přehledového teleskopu v Chile, který by měl být hotov v roce 2021.

Lidovky.cz: Přikláníte se tedy k hypotéze astronomů z Harvard-Smithsonianova institutu v Massachusetts, že může jít o mimozemskou sondu?
Petr Scheirich: Pokud otázku položíme takto, pak má odpověď je: ano. Může. A nebo taky nemusí. Z dostupných údajů to nedokážeme potvrdit, ani vyvrátit. Pokud by otázka zněla, zda si myslím, že skutečně jde o mimozemskou sondu, tam bych byl s odpovědí opatrnější. Odpověděl bych, že nevím, ale že bych si to samozřejmě přál. Kdo ne?

Jan KolářVysvětlení, že existuje někde ve vesmíru inteligentní život, je lákavé, ale není postavené na přesvědčivých důkazech. Je to hypotéza, k jejímuž prokázání chybějí potřebná fakta. Pravdu o původu objektu Oumuamua se tak již nikdy nedovíme, protože není pravděpodobné, že by se do naší soustavy ještě vrátil. Tak snad o příštím návštěvníkovi se toho podaří zjistit víc.

Více o vesmírném tělesu

Už v říjnu loňského roku, jak informoval loni server Lidovky.cz, zpozorované mezihvězdné těleso prolétající kolem Slunce podrobili vědci zkoumání. Ani skupina odborníků sdružená v programu ruského miliardáře Jurije Milnera Breakthrough Listen totiž nevyloučila, že by těleso mohlo nést známky mimozemské technologie.

Kromě toho, že Oumuamua v pravidelných intervalech mění svou trajektorii, mění i rychlost. Oumuamua se v blízkosti Slunce nepohybuje tak, jak je zvykem u jiných asteroidů nebo planet. Pozorování observatoří v USA i v Evropě ukázala, že jeho dráha je výrazně hyperbolická.

„Pravděpodobnost, že se jedná o uměle vytvořený objekt, tedy ve své podstatě vesmírné plavidlo, není zcela nulová,“ uvedl už tehdy pro Washington Post Adrew Siemion, který na americké univerzitě v Berkeley vede odbor pro hledání a výzkum mimozemské aktivity.

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...