Samci malých jihoamerických opic kotulů veverovitých mají od narození trochu smůlu. Na rozdíl od většiny svých sester a partnerek nikdy v životě nedokáží rozeznat zelenou a červenou barvu. Gen, který jim k dosažení barevného vidění chybí, se totiž nachází na druhé kopii chromozómu X. A místo něj mají samci chromozóm Y.
Nápravu (alespoň pro tyto dva jedince) sjednali až vědci z Washingtonské university. Do sítnic jim vstříkli injekce viru obohaceného o lidskou verzi genu, který samcům kotulů chybí.
Virus - věren svému programu - pronikl do buněk čípků v oční sítnici, které vytváří pigmenty vnímající světlo. A věrně vložil do jejich genetické informace chybějící "dílek" do skládanky barevného vidění.
Samci tak mohli vidět stejně jako lidé. Poměrně dlouho ovšem trvalo, než své "hardwarové" schopnosti dokázali využít. V testech barevného vidění začali rozdíl mezi červenou a zelenou barvou vnímat až pět měsíců po zákroku.
Dnes už od pokusu uběhly více než dva roky a oba samci vidí nové barvy stále stejně dobře. Přitom oba genovou terapii prodělali ve středním věku a neurologové si nebyli jisti, že jejich mozek bude tak pružný, aby se změně vidění vůbec přizpůsobil.
Vědci se domnívají, že podobný zákrok by mohl vyřešit i barvoslepost u lidí, kterou trpí přibližně 1 ze 12 mužů. Ženy postihuje jen výjímečně. Důvod je stejný jako u kotulů: klíčové geny jsou na chromozomu X, který mají muži jen v jedné kopii. Ženy tak mají genetický aparát barevného vidění důkladněji "zálohovaný".
