Tento typ rakoviny je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění v Česku, v roce 2025 může být podle odborníků druhou nejčastější. „Chirurgie je aktuálně jediná léčebná modalita. Ostatní jsou jen na omezení růstu nádoru nebo jeho zmenšení,“ uvedl přednosta 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Zdeněk Krška.
I dětem prospívá včasná prohlídka. Ani jim se rakovina nevyhýbá |
Podle ředitele VFN Davida Feltla, který dříve působil jako radiační onkolog, se ukázalo, že pokud má pacient nádor omezený na slinivku, tedy nemá metastázy, tak předoperační kombinace ozařování a chemoterapie dokáže zlepšit léčebné výsledky. Kolem 60 procent nemocných kvůli pozdnímu objevení nádoru ale už metastázy má.
Pomoci nádor objevit včas mohou podle onkologů i organizace Onkomaják zejména praktičtí lékaři. Ti, protože se s pacientem potkávají pravidelně, mohou odhalit například zhubnutí bez příčiny, třeba i navzdory cukrovce, které může být jedním z varovných příznaků.
Pozdní stanovení diagnózy je podle přednosty Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a VFN Luboše Petruželky spolu s rychlým šířením nádoru a jeho metastázováním a vysokým procentem recidivy důvodem relativně krátkého přežití nemocných. „Bez operace se přežití pohybuje kolem šesti měsíců, potom se rozšíří na dva roky,“ dodal Krška. Pokud je nádor odhalený včas, je možné pacienta ale i zcela uzdravit.
Mezi první příznaky patří také bolesti břicha, svědění kůže nebo nevolnosti. Jedním z pozdních může být zežloutnutí jako při žloutence, protože jsou postižena játra. Od vzniku první nádorové buňky do prvních příznaků to podle Kršky trvá 14 až 16 let.
