Doktor James Fries, který se na studii podílel, se domnívá, že podobně blahodárný efekt by měly i jiné druhy pravidelného a intenzivního cvičení, ovšem u běhu je to potvrzeno exaktně.
Vědci vedení Elizou Chakravarty sledovali po dvě desetiletí 284 členů amerických běžeckých klubů. V kontrolním vzorku bylo 156 zdravých lidí srovnatelného věku a zázemí. Všichni buď na vysokých školách vyučovali, nebo byli univerzitními zaměstnanci. Jak všichni běžci, tak „neběžci“ již na počátku výzkumu v roce 1984 překročili padesátku.
Údaje o dobrovolnících výzkumníci čerpali z podrobného každoročně vyplňovaného dotazníku. Zkoumané osoby v něm například uváděly, jaké mají zdravotní obtíže, jaké potraviny jedí, informovaly i o svých hygienických návycích a o době, kterou věnují fyzické aktivitě. I ve skupině neběžců většina osob deklarovala, že cvičí pravidelně. Podstatně se však lišila doba. Běžci cvičili týdně až 200 minut, zatímco lidé z kontrolního vzorku jen dvacet minut. S postupujícími léty se u všech osob doba věnovaná fyzické činnosti zkracovala. Příznivci běhání však po celou dobu vykazovali více pohybu.
Výsledky studie jsou výmluvné. Po devatenácti letech zemřelo patnáct procent lidí, kteří běhali pravidelně. Z kontrolní skupiny v té době už nežila více než třetina, uvádí studie, kterou v pondělí otisklo odborné periodikum Archives of Internal Medicine. Běh snižuje nejen riziko srdečních chorob. Běžci mají i nižší výskyt rakoviny a neurologických chorob, například Alzheimerovy nemoci.
Vědci vedení Elizou Chakravarty sledovali po dvě desetiletí 284 členů amerických běžeckých klubů. V kontrolním vzorku bylo 156 zdravých lidí srovnatelného věku a zázemí. Všichni buď na vysokých školách vyučovali, nebo byli univerzitními zaměstnanci. Jak všichni běžci, tak „neběžci“ již na počátku výzkumu v roce 1984 překročili padesátku.
Údaje o dobrovolnících výzkumníci čerpali z podrobného každoročně vyplňovaného dotazníku. Zkoumané osoby v něm například uváděly, jaké mají zdravotní obtíže, jaké potraviny jedí, informovaly i o svých hygienických návycích a o době, kterou věnují fyzické aktivitě. I ve skupině neběžců většina osob deklarovala, že cvičí pravidelně. Podstatně se však lišila doba. Běžci cvičili týdně až 200 minut, zatímco lidé z kontrolního vzorku jen dvacet minut. S postupujícími léty se u všech osob doba věnovaná fyzické činnosti zkracovala. Příznivci běhání však po celou dobu vykazovali více pohybu.
Výsledky studie jsou výmluvné. Po devatenácti letech zemřelo patnáct procent lidí, kteří běhali pravidelně. Z kontrolní skupiny v té době už nežila více než třetina, uvádí studie, kterou v pondělí otisklo odborné periodikum Archives of Internal Medicine. Běh snižuje nejen riziko srdečních chorob. Běžci mají i nižší výskyt rakoviny a neurologických chorob, například Alzheimerovy nemoci.
