Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Papoušci chápou charitu. I ptáci se dokáží dělit

Věda

  6:13
Papoušci pochopili, že si mohou za kovový kroužek od ošetřovatele koupit svou oblíbenou pochoutku. O tyto „peníze“ se nezištně dělili s ptáky, kteří kroužky nedostali a pamlsky si koupit nemohli.

Ara kaninda (Ara glaucogularis) na snímku. Záliba papoušků v pojídání zeminy, takzvaná geofágie, má celkem prozaické vysvětlení. Jíl slouží ptákům jako zdroj nezbytných minerálů. foto: Wikimedia - Jeff Kubina

Ptačí mozek se netěší nejlepší pověsti. Někteří opeřenci ale vládnou schopnostmi, které nás uvádějí v úžas. Za Einsteina ptačí říše lze považovat afrického papouška šedého.

Postavení celebrity si mezi zástupci tohoto ptačího druhu vydobyl Alex, kterého harvardská bioložka Irene Pappenbergová naučila vyslovovat zhruba sto padesát slov. Pták navíc rozlišoval asi padesátku předmětů, rozeznával šest různých tvarů a šest barev. Dokázal do určité míry zobecňovat. Mezi nabízenými předměty našel například klíč, bez ohledu na to, jak byl klíč velký nebo jakou měl barvu. Alex si dokonce vytvářel vlastní slova. Uměl pojmenovat banán a třešně – anglicky banana a cherry. Slovo pro jablko Alexe nikdo neučil. Tohle ovoce připadalo papouškovi jako něco mezi banánem a třešní. Vymyslel si proto pro jablko označení banerry.

Nákup za „peníze“

V laboratoři Auguste von Bayernové na Ornitologickém ústavu Maxe Plancka v německém Seewiesenu prokázali papoušci šedí jinou pozoruhodnou schopnost. Pomáhají nezištně druhým.

Von Bayernová společně s Desirée Brucksovou využily slabosti těchto ptáků pro vlašské ořechy. Naučily papoušky, že mohou získat kousek oblíbené pochoutky výměnou za kovový kroužek. Ptáci si tedy mohli ořechy koupit, přičemž kroužky sloužily jako peníze. Po této přípravě přistoupily Brucksová s von Bayernovou k vlastnímu průlomovému experimentu.

Movitý se dělí s chudým

Brucksová a von Bayernová umístily dvojici papoušků šedých do průhledných plastových boxů a vzájemný kontakt umožnily ptákům pouze malým okénkem. Jeden papoušek dostal kovové kroužky, ale okénko, kterým mohl tuto „papouščí měnu“ vrátit ošetřovateli výměnou za ořechy, zůstalo zavřené. Otevřené však bylo „nákupní“ okénko v sousedním boxu. Jeho obyvatel tedy mohl „nakupovat“ ořechy, ale neměl, čím by za pochoutku zaplatil.

„Movitý“ papoušek dlouho neváhal a spojovacím okénkem začal podávat kroužky svému „chudému“ sousedovi, který si za ně obratem nakupoval ořechy. Ptáci si kroužky zcela cíleně předávali ze zobáku do zobáku.

Papoušci chápou charitu

Dárce z této transakce neměl žádný zisk. Z ořechových jader se k němu nedostalo vůbec nic. Přesto se řídil zásadou, když si nemůžu nakoupit já, tak ať si užije soused. Choval se ryze nezištně.

O tom, že schopnost charitativního chování je i mezi papoušky výjimečná, se vědkyně přesvědčily, když stejnému testu podrobily papoušky ary šedolícé. Ti se sice naučili nakupovat ořechy za kovové kroužky, ale s „nemajetnými“ sousedy se o ně nedělili.

Doposud vědci pozorovali podobné dobrovolně nezištné chování jen u hrstky savců. Studie Desirée Brucksové a Auguste von Bayernové publikovaná ve vědeckém časopise Current Biology je prvním důkazem, že se tento druh nezištnosti vyvinul také u ptáků.

Výpomoc ve světě zvířat

Živočichové si vzájemně pomáhají, pokud je váže silné pokrevní pouto nebo pokud jim z toho kynou vyhlídky na nějaký zisk.

Včelí dělnice položí bez váhání život ve prospěch včelstva, protože s včelí matkou a desetitisíci dělnic sdílí valnou část svých genů. Jihoameričtí upíři z příbuzenstva našich netopýrů sají krev svým obětem. Pokud se upír vrátí bez krvavého úlovku, může mu úspěšný lovec vyzvrátit porci krve do tlamy a aspoň částečně ho tak nasytí. Upíři si takovou pomoc dobře pamatují a v budoucnu jim nedělá problém se dárci revanšovat krví, kterou sami nasáli. Nespolupracujícím lakomcům však upíři pomoc odmítají. Řídí se zásadou: Jak do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Nezištná pomoc byla dlouho považována za ryze lidskou vlastnost. Například dobrovolný dárce krve neví, komu jeho krev zachrání život. Tím méně může očekávat, že se mu dostane od tohoto člověka nějaké odměny nebo protislužby. Přesto lidé krev bezplatně darují.

V živočišné říši lze nalézt podobné příklady jen vzácně. Třeba šimpanzi bonobo jsou zdatní lovci a maso pro ně představuje vybranou pochoutku. Přesto se o ně dělí s dalšími příslušníky tlupy a příležitostně dokonce i s bonoby z cizích tlup. Bonobové mají poměrně rozsáhlé areály a sousední tlupy se dostávají do kontaktu jen zřídka, obvykle tak jednou nebo dvakrát do roka. Při těchto vzácných příležitostech se však nezištně dělí o úlovky i cizí bonobové.

Společenští ptáci

Studií Brucksové a von Bayernové se do exkluzivního klubu obětavých tvorů nově přiřadili papoušci šedí. Co tyto ptáky k nezištnosti předurčuje? Papoušci mají v poměru k tělu překvapivě velké mozky. V tomto ohledu se vyrovnají i primátům a někdy se o nich proto hovoří jako o „létajících opicích“. Nadto jsou v ptačím mozku neurony natlačeny hustěji než v mozku savců. Pokud bychom tedy poměřovali velikost mozků počtem nervových buněk, vyšli by papoušci ze srovnání s opicemi ještě lépe.

V Madridu chtějí hubit papoušky mniší, ochránci zvířat prostestují

Další zvláštnost papoušků spočívá v tom, že jsou to tvorové překvapivě dlouhověcí. Papoušek šedý se může v zajetí dožít i šedesáti let. V přírodě většinou podlehne přirozeným nepřátelům dříve. I tak se ale bez problémů dožívá věku kolem pětadvaceti roků, což je pro ptáky požehnané stáří. Při takhle dlouhém životě se papouškům vyplatí hromadit zkušenosti a učit se nové věci. Jejich mozky se těmto požadavkům evolucí zdatně přizpůsobily.

V neposlední řadě sehrává významnou roli i to, že papoušci šedí žijí ve složitých společenstvech, v nichž jednotlivce poutá s ostatními členy komplikované předivo vztahů. Jsou existenčně závislí na udržování čilých kontaktů s dalšími příslušníky svého druhu. V tom se liší od arů šedolících, jejichž hejna jsou organizována mnohem jednodušeji.

Brucksová a von Bayernová jsou přesvědčeny, že tohle je jeden z hlavních důvodů, proč si papoušci šedí nezištně pomáhají, zatímco arové šedolící nikoli.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!