28. prosince 2006 9:09 Lidovky.cz > Relax > Věda

Paraziti ovlivňují pohlaví novorozenců

Děti. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Děti. | foto: Lidové noviny

Praha O poměru narozených chlapců a děvčat rozhoduje cizopasný prvok. Studii s touto informací zveřejnil český vědecký tým v říjnu. Prvok Toxoplasma gondii proslul jako velmi zdatný manipulátor lidských a zvířecích myslí. Myš nakažená tímto parazitem ztrácí strach z koček a s vysokou pravděpodobností skončí v kočičím žaludku. Netuší, že se stala obětí důmyslné intriky.

Toxoplasma se pohlavně rozmnožuje jen 
ve střevě 

Z dalších objevů české vědy...

 Prachová sprcha z vesmíru

Zdroj vesmírné prachové sprchy, kterou před osmi miliony let prošla Země, se podařilo odhalit Davidovi Vokrouhlickému z Matematicko-fyzikální fakulty UK, Davidovi Nesvornému ze Southwest Research Institute v americkém Boulderu a jejich dvěma kolegům z USA. Podle zprávy v lednovém čísle časopisu Nature vyvolal prachovou sprchu rozpad asteroidu o průměru větším než 150 kilometrů. Přísun meziplanetárního materiálu z tohoto zdroje už výrazně ochabl, ale stále ještě zcela neustal. Dodávka skončí až za několik desítek milionů let. Nyní na zemský povrch dopadá ročně nejméně pět tisíc tun.

Nejdelší solná jeskyně

 Nejméně šest a půl kilometru měří podle českých speleologů jeskyně v Íránu. Nejdelší solné jeskyni světa přibudou patrně další stovky metrů. Čeští speleologové ji objevili v jižním Íránu v roce 1999 a letos se jim podařilo prokázat její propojení s jeskynním systémem Velký ponor. Průtok vody ale ukazuje, že je propojena ještě s dalším bočním jeskynním systémem. V únoru informoval o výsledcích expedice Namak (sůl) její organizátor Michal Filippi.

Češi na Antarktidě

Na Antarktidě vznikla v březnu první česká základna pro vědecký výzkum. Stojí na místě, odkud před mnoha lety zmizel led. Podle garanta projektu profesora Pavla Proška z Masarykovy univerzity v Brně budou klimatologové, geologové, geomorfologové a chemici sledovat, jak se po odlednění změnilo mikroklima a jak se jeho vlivem stále mění povrch země i jeho podloží. Biology zajímá, jak tzv. antarktickou oázu postupně kolonizuje vegetace a jak je flóra přizpůsobena životu v extrémních podmínkách.

Současné počítače do šrotu

 Český fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR patřil v květnu do první pětky nejcitovanějších vědců na světě, kteří zkoumali Hallův jev. Uvedl to prestižní informační portál Thomson Scientific, který se zabývá měřením vědeckých výsledků. Objev Hallova jevu umožňuje zmagnetizovat polovodič a uložit mnohem větší množství dat v polovodičových čipech. Poznatek by za nějakou dobu mohl poslat současné počítače do šrotu.

Fyzikové změřili plazma o hustotě pevné látky

Unikátní experiment uskutečnila společná laboratoř Fyzikálního ústavu a Ústavu fyziky plazmatu AVČR. Vědci měřili vlastnosti horké ionizované hmoty o hustotě pevné látky. Jde o první úspěšný experiment tohoto druhu na světě. Studium transportu záření v tomto „druhu hmoty“ má klíčový význam například pro výzkum astrofyzikálních objektů extrémně vysokých energií.

Enzym proti karcinogenu

Několik desítek milionů korun může českým vědcům a biochemickým firmám přinést objev nové varianty enzymu, který likviduje toxickou a rakovinotvornou látku trichlorpropan. Enzym vyvinuli vědci z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a Tohoku univerzitou v Japonsku.

 

uvozovky pro rozhovor
kočkovitých šelem. V myším těle proniká do mozku  a mění jeho funkce tak, aby hlodavec ztratil respekt  z přirozeného nepřítele. Toxoplasma si tak posílí šance na „přestup“ do vytouženého hostitele.  Lidé nakažení tímto parazitem mají pozměněnou  psychiku podobně jako myši: mají sklon k  riskantnějšímu chování, což zřejmě mělo  naše předky nahánět do drápů velkých  kočkovitých šelem.

Ale nejen to: tým českých biologů a lékařů vedený Jaroslavem Flegrem z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze vzbudil pozornost studií otištěnou předním přírodovědným časopisem Naturwissenchaften, ve které je poprvé prokázána schopnost toxoplasmy měnit poměr pohlaví narozených dětí.

V některých zemích je nákaza toxoplasmou poměrně vzácná, jinde jde o masově rozšířeného parazita. Postihuje jen 4,3 procenta Korejců, ale plných 85 procent Francouzů. V Česku má toxoplasmu asi třetina populace. Nákaza většinou nemá vážné následky a mnoho lidí vůbec netuší, že parazitického prvoka hostí. Rizikové jsou především infekce pacientů s narušenou imunitní obranou a nákaza žen během těhotenství, při které se může prvok dostat přes placentu do plodu. Jaroslav Flegr si povšiml, že ženy nakažené toxoplasmou mají prodloužené těhotenství.

Když se tímto fenoménem zabýval, narazil na mnohem nápadnější jev. Infikované ženy rodí mnohem více synů než dcer. U zdravých matek je poměr pohlaví dcer a synů vyrovnaný. Na 100 narozených děvčat připadá 104 chlapců. Matky nakažené toxoplasmou přivádějí na svět na 100 dcer 150 synů. Ještě dramatičtější posun v poměru pohlaví potomků byl patrný u pacientek, které trpěly opravdu silnou infekcí. Ty rodily 260 synů na 100 dcer. Schopnost toxoplasmy měnit poměr pohlaví potomků se neomezuje jen na člověka. V rozhovoru pro internetové zpravodajství prestižního vědeckého časopisu Science Flegr prozradil, že experimenty na laboratorních potkanech skončily s obdobným výsledkem. I u zvířat posunula infekce toxoplasmou poměr v pohlaví potomků ve prospěch synů.

 Jaroslav Flegr vidí možné vysvětlení tohoto jevu v potlačení imunitní obrany žen nakažených toxoplasmou. Imunitní systém matky za určitých okolností útočí na zárodek mužského pohlaví a je s to vyvolat potrat v raných fázích těhotenství. Utlumená imunitní obrana dovolí ohroženým mužským plodům dokončit vývoj.


, Lidové noviny