O životě na Marsu vědci dlouho jen spekulovali. S definitivním rozlousknutím této záhady jim nyní pomáhá sonda Perseverance průzkumem jedné z nejslibnějších martských lokalit. Výsledky předchozího průzkumu svádějí k opatrnému optimismu.
Na Marsu se vyskytuje tajná zpráva, nesl ji padák použitý při přistání vozítka Perseverance |
V roce 2003 nelezla sonda Mars Express v atmosféře planety stopová množství metanu. Následná měření provedená jak z oběžné dráhy, tak i na povrchu planety to potvrdila. Protože se metan na Marsu vlivem intenzivního ultrafialového záření velmi rychle rozkládá, musí se do ovzduší dostávat z nějakého stabilního zdroje.
Na Zemi produkuje většinu metanu pestrá škála organismů. Plyn však může vznikat i bez jejich přičinění. Proto nelze brát výskyt metanu v martské atmosféře jako nezvratný důkaz existence života na „rudé planetě“.
Solankové jezero
Podle některých vědců se nachází v podzemí Marsu vrstvy zmrzlého metanu, který čas od času unikne na povrch v plynném skupenství. Jiní odborníci jsou ale přesvědčeni, že z tohoto zdroje pochází jen malá část martského metanu a původ plynu tak zůstává nejasný. Vědci si uvědomují, že jejich hypotézy stojí na vratkých základech, protože na Marsu běží mnohé procesy úplně jinak než na Zemi.
Nedávno například objevily sondy v řídké atmosféře „rudé planety“ molekuly chlorovodíku. Zatímco na Zemi bývají jeho zdrojem sopečné erupce, na Marsu vzniká zřejmě v ovzduší chemickými reakcemi prachu s vodní párou.
Vědci byli k existenci života na Marsu skeptičtí i proto, že tam nenacházeli vodu v kapalném skupenství. V roce 2018 ale odhalil radar sondy Mars Express na martském jižním pólu pod ledovcovým příkrovem silným půldruhého kilometru jezero o rozměrech dvacet krát třicet kilometrů.
NASA zveřejnila první video z přistání Perseverance a zvuk z Marsu |
Je zřejmě naplněné silně koncentrovanou solankou, která nezmrzne, ani když teploty spadnou pod -100 °C. Obdobná jezera ukrytá hluboko pod antarktickými ledovci hostí pestrá společenstva bakterií. Jestli jsou nějaké formy života doma i v jezerech na Marsu, není jasné.
Návratová mise
V dávné minulosti vládlo na Marsu teplejší klima. Vody v kapalném skupenství bylo mnohem více. Proudila řekami a plnila jezera. K místům, kde zůstaly dodnes patrné stopy po jejím působení, patří i kráter Jezero pojmenovaný podle vesnice ležící v blízkosti Velkého Plivského jezera v Bosně a Hercegovině. Kráter o průměru bezmála padesát kilometrů vznikl po dopadu velkého meteoritu.
Před více než třemi a půl miliardami roků prorazil dravý říční tok západní stěnu kráteru a voda se nahrnula dovnitř. Kráter se naplnil po okraj a proměnil se v jezero. Řeka do něj ústila mohutnou deltou. Jezero dávno zmizelo a kráter je dnes suchý. Nánosy dávné říční delty a jezerního dna tu ale zůstaly a sonda Perseverance z nich odebere vzorky.
Pozemské řeky ukládají ve svých deltách mohutné vrstvy sedimentů i se zbytky nejrůznějších organismů. Vědci doufají, že pokud na Marsu existoval život, Perseverance by mohla nějaké najít.
Bude pátrat po zbytcích organických látek a mikroskopických fosiliích. Její možnosti jsou však omezené. Proto nasbírá vzorky hornin do třiačtyřiceti zkumavek a třicet z nich odloží tak, aby je mohla vyzvednout další automatická mise v roce 2028.
Speciální modul vyhledá vzorky uložené sondou a dopraví je k mateřskému vozidlu, které vystřelí pouzdro se vzorky na oběžnou dráhu Marsu. Tam se kontejneru ujme návratová sonda, která ho dopraví na Zemi. Pokud vše vyjde podle plánů, přistane v roce 2031 pouzdro se vzorky v pouštích Utahu, odkud poputuje k analýzám.
Část vzorků bude archivována, aby je mohli vědci v budoucnu prozkoumat ještě dokonalejšími metodami. Pokud tedy důkazy o dávném životě na Marsu nechtěně „přehlédnou“, dostanou šanci to napravit. Ať už sonda Perseverance v nejbližších dnech a týdnech narazí na cokoli, bude to jen první krok na dlouhé cestě za odhalením tajemství, jež existenci života na Marsu obestírají.
