2. prosince 2018 6:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Planeta se zachvěla dozvuky záhadného zemětřesení. Vědci si lámou hlavu s podivnými signály

Ostrov Mayotte. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ostrov Mayotte. | foto: Wikimedia/Yane Mainard

Praha/Mamoudzou Aniž by si toho kdokoliv všiml, jedenáctého listopadu před půl jedenáctou dopoledne se zachvěla celá zeměkoule. Otřesy vycházely od pobřeží francouzského ostrova Mayotte, který se nachází mezi východním břehem Afriky a Madagaskarem. Zaregistrovaly je ale přístroje nejen v blízké Zambii, Keni a Etiopii, ale také v Chile, na Novém Zélandu nebo na Havaji – samé protější straně Země.

Na seismografu americké agentury US Geological Survey si nezvyklého signálu všiml pouze jeden nadšenec s internetovou přezdívkou Matarikipax. Zaznamenal snímky obrazovky a pustil je do světa přes Twitter, kde o nich začali diskutovat vědci.

11.listopadu 2018 v 13:06, příspěvek archivován: 01.prosince 2018 v 20:59

This is a most odd and unusual seismic signal. Recorded at Kilima Mbogo, Kenya ... #earthquake https://t.co/GIHQWSXShd https://t.co/FTSpNVTJ9B

Zaznamenané vlny totiž neodpovídají ničemu, čím by mohlo zemětřesení začít. „Myslím, že jsem nikdy nic takového neviděl,“ uvedl podle National Geographic seismolog Göran Ekström z Kolumbijské univerzity, který se na nezvyklá zemětřesení specializuje. Signál totiž neukazuje na primární seismické vlny, které se rychle šíří jakýmkoliv prostředím, ani ty pomalejší sekundární, které způsobují reálný pohyb zemského povrchu, a proto jsou nebezpečné.

Existuje ale ještě třetí druh seismických vln: ty mají mnohem nižší frekvenci a přicházejí jako poslední. „Pokud je původní zemětřesení silné, jsou schopné oběhnout zeměkouli několikrát a ‚rozvibrovat’ ji jako zvon,“ vysvětlil seismolog Stephen Hicks ze Southamptonské univerzity. A podobně vypadaly i záhadné signály z Mayotte.

Otřesy naposledy v květnu

Má to ale jeden velký háček: takovým vlnám běžně předchází zemětřesení, které zaznamenají přinejmenším přístroje. Ostrov Mayotte se přitom naposledy zachvěl v půlce května. Na druhou stranu to byly nejsilnější zaznamenané otřesy v historii ostrova – dosahovaly stupně 5,8 Richterovy škály.

Zemětřesení mělo navíc až podezřele čistou frekvenci. Většina zemětřesení vysílá více vln o různých frekvencích. Signál z Mayotte byl oproti tomu naprosto čistý: dvacet minut dlouhé chvění způsoboval jen jeden typ seismické vlny, která znovu přicházela vždy přesně po sedmnácti sekundách.

„Ty vlny jsou až příliš hezké. Moc dokonalé na to, aby je vytvořila příroda,“ zavtipkovala vulkanoložka Helen Robinsonová z Glasgowské univerzity. Vzápětí ale dodala, že neexistuje žádný umělý zdroj, který by je mohl mít na svědomí.

Tajemství místa, kde se zlomila Gondwana

Epicentrum podivného signálu se zřejmě nenachází přímo na ostrově Mayotte, ale vytváří jej pohyb magmatu v několikakilometrové vzdálenosti od pobřeží – a hlavně stovky až tisíce metrů pod hladinou moře. „To místo je na hraně našich (geologických) map. Je hodně věcí, které o něm nevíme,“ upozornil ředitel jednotky pro výzkum seismických rizik Nicolas Taillefer z Francouzského geologického výzkumu.

Oblast je totiž extrémně komplikovaná: kromě toho, že se tu sbíhají oceánské a pevninské desky, se jedná o místo zlomu superkontinentu Gondwana, která se postupně rozpadala v prvohorách a druhohorách.

„To, že to neumíme vysvětlit, nemusí nakonec znamenat, že se jedná o něco exotického,“ poznamenal Ekström. Seismologové se nejvíc přiklánějí k variantě, že listopadové záchvěvy souvisejí s těmi květnovými, ale že jde o takzvané pomalé zemětřesení: tenze se uvolňuje pozvolna v průběhu hodin či dní. Podobná zemětřesení mohou přicházet při otřesech nebo hroucení stropu magmatického krbu hluboko pod povrchem.

Vědci mají i hypotézu o tom, proč jsou signály tak podivně pravidelné. „Mohou to ovlivňovat skály a usazeniny kolem. Okolní geologické podmínky ostatní vlivy tlumí a nechají proniknout jen jediný vlnový signál,“ uvedl podle serveru National Geographic seismolog Anthony Lomax. Odborníci ale žádné závěry nedělají a „dozvuky neexistujícího zemětřesení“ zatím zůstávají záhadou. „Je velmi složité říct, jestli jsou číkoliv teorie pravdivé, nebo aspoň trochu relevantní, až dokud nezjistíme víc,“ doplnila Robinsonová.

Najdete na Lidovky.cz