Pondělí 20. ledna 2020svátek má Ilona 2 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Pluto ukázal nečekaně rudou tvář

Pluto v dosud nevídaných detailech | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pluto v dosud nevídaných detailech | foto: NASA/ESA/Southwest Research Institute

Dosud nejpodrobnější vyobrazení povrchu Pluta odhalilo velmi proměnlivou tvář vzdálené trpasličí planety. Vědce překvapila i změna barvy Pluta. Během prvních let nového milénia se jeho odstín posunul k červené.

Pluto je tak vzdálený a relativně malý objekt, že snahu rozlišit detaily na jeho povrchu vědci přirovnávají k pokusu přečíst značku fotbalového míče ze vzdálenosti 60 kilometrů. Jde o extrémně náročný úkol i pro největší pozemské dalekohledy.

Možnosti Hubbleova vesmírného teleskopu však nepřestávají překvapovat. Kombinací jeho starších snímků vědci vedení Marcem Buiem z Southwest Research Institute vytvořili dosud nejpodrobnější obraz Pluta. Studii Marca Buie a jeho tří kolegů otiskne březnové číslo odborného časopisu Astronomical Journal.

Atmosféra nakynula
Na povrchu této bývalé planety, od pražského kongresu Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 řazené do nově vzniklé skupiny plutoidů, je možno pozorovat výrazné proměny. Nový obraz Pluta je složen ze snímků z let 2002 a 2003. Proti fotografiím pořízeným v prvních letech působení Hubbleova teleskopu (první polovina devadesátých let) je znát zesvětlení severní polokoule a současně posun jižní polokoule do tmavších odstínů.

Pluto ze tří stran

V současnosti se Pluto přibližuje k Slunci. To má následek znatelné oteplení, především na severní polokouli. Měření ukázala, že mezi lety 1988 a 2002 se objem atmosféry Pluta zdvojnásobil. Nejpravděpodobnější příčinou je přeměna zmrzlého dusíku na plyn.

Jako chameleon
Podle astronomů je povrch Pluta proměnlivější, než než změny vzhledu jakékoli planety. To je na první pohled překvapivé, protože délka ročních období se na Plutu počítá v desítkách pozemských let a proměny "počasí" by proto neměly být překotné.

Oběh Slunce trvá Plutu víc než 248 našich roků. Je však třeba brát v úvahu, že elipsa, po které Pluto obíhá, je mnohem protáhlejší, než je u planet zvykem a proto se i tamní podmínky mění výrazněji.

Velká červená záhada
Na snímcích na první pohled dominuje okrová barva doplněná černou a světlejšími odstíny. Barva Pluta se během posledního půlstoletí výrazně neměnila. Někdy mezi lety 2000 a 2002 se však odstín posunul k červené. To znamená, že od povrchu se nyní odráží více paprsků s delší vlnovou délkou, než dříve. Ke změně došlo tak rychle, že sám Buie se s objevem dlouho nedokázal vyrovnat.

"Záležitost kolem barvy mě na čas vyvedla z míry. K výsledku jsem došel již před několika lety, ale bylo těžké mu uvěřit. Zkontroloval jsem vše, co připadalo v úvahu, ale stále mě tento problém znervózňuje. Je možné, že jsem něco pokazil, ale nemohu přijít na to, co by to mohlo být," konstatuje s obavou Buie, ale dodává přesvědčivý argument svědčící o tom, že k posunu k červené přece jen došlo: "Na stejných záběrech je i měsíc Charon. Jeho barva je celou dobu stejná, ale Pluto se změnil."
Právě tato nejistota spolu s nutností zkoumat měsíce jménem Nix a Hydra objevené v létě roku 2005 vysvětluje, proč byl objev publikován až nyní.

Nejmenší detaily na nových snímcích mají rozměry v řádu stovek kilometrů. To k získání obrázku o geologických poměrech na Plutu nestačí. Pokud však vše půjde podle plánu, dočkáme se už za pět let ještě mnohem lepších fotografií. V červenci 2015 totiž proletí kolem vzdáleného ledového světa sonda New Horizons. Dostane se k Plutu tak blízko, že se na snímcích projeví i objekty veliké řádově desítky metrů.

Jediný dostupný expozimetr
Snímky z Hubbleova dalekohledu poskytují neocenitelné informace pro plánování programu New Horizons. Vědci se chtějí zaměřit na podivný velmi světlý útvar poblíž rovníku. Předpokládají, že jde o oblast velmi bohatou na oxid uhelnatý.

Nové snímky také umožní lepší nastavení přístrojů sondy. Případné přeexponování nebo podexponování snímků by snížilo množství zachycených detailů. Vzhledem k rychlosti průletu New Horizons kolem Pluta je zřejmé, že může z optimální vzdálenosti pořídit jen omezený počet fotografií. Světlo od Pluta k Zemi letí pět a půl hodiny, takže pokud by řídící tým zjistil, že je nutná korekce expozice, mohlo by k ní dojít až po jedenácti hodinách. Za tu dobu New Horizons urazí téměř 600 tisíc kilometrů, tedy trasu srovnatelnou s dvojnásobkem vzdálenosti Země – Měsíc, takže šance na dokonalý snímek by byla ztracena.

Premium

TEST: Vyplatí se benzin, hybrid, nebo diesel? Spočítali jsme to

Redakční srovnávací test dieselu, benzinového auta a hybridu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Auto máte vybrané, co mu ale dát pod kapotu, aby vás provoz vyšel co nejlevněji – klasický benzin, úsporný diesel, nebo...

Premium

Ležela u nohou vraha, čekala smrt a modlila se. Přežila, ale trpí

Ekaterina Garbova - střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě Porubě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ekaterina Garbova přežila. Vrahovy výstřely ji naštěstí minuly. Odnesla si však zranění z toho, jak po ní lidé v panice...

Premium

Pozor na ně. Vztahové chyby žen, kvůli kterým od nich muži utíkají

Ztracená důvěra ženy může znamenat konec vztahu. Záleží, jak se k dané věci... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vidět chyby na druhých je snadné. Mnohdy však postrádáme sebereflexi. Schopnost přemýšlet o sobě a vlastním jednání....