„Pokud budeme dostávat ještě méně dat z letadel o počasí, a to po delší dobu, spolehlivost předpovědí počasí se zřejmě sníží,“ uvedl ve středu v Ženevě vedoucí odborného týmu WMO Lars Peter Riishojgaard. Obtížnější bude předvídat také blížící se nepřízeň počasí, což představuje riziko pro země, které potřebují čas na to, aby se na živelní pohromy včas připravily.
Transfuze krevní plazmy se v boji s virem Covid-19 jeví nadějně, má však i svá úskalí |
Meteorologické modely potřebují co největší množství dat, aby byly schopné dělat předpovědi. Senzory na dopravních letounech dávají údaje například o teplotě, rychlosti či směru větru, vlhkosti vzduchu nebo turbulencích. Jelikož se letecká doprava v důsledku restrikcí uvalených ve snaze zabránit šíření nákazy koronavirem v podstatě zastavila, chybějí tak data. WMO zaznamenala v Evropě dramatický pokles počtu odeslaných dat - ze 700 000 na několik tisíc denně.
Spolkový meteorologický úřad (BMK) ve Švýcarsku proto například v obci Payerne vypouští čtyři namísto dvou obvyklých meteorologických balónů. Jinak se podle něj data sesbíraná letadly nahradit nedají.
Ve vyspělých zemích dodávají meteorologické satelity a pozemní stanice data nadále bez přerušení. Pokud by ale krize kolem koronaviru pokračovala a jejich obsluha by nemohla dále pracovat, existuje nebezpečí, že meteostanice by musely být vyřazeny z provozu.
V rozvojových zemích se dosud mnoho měření provádí ručně a podle WMO počet takto odebraných dat v posledních týdnech značně poklesl.
Modely pro předpovědi počasí a klimatu čerpají podle údajů WMO za normálních okolností data ze 70 satelitů a 10 000 pozemních meteostanic. Doplňuje je 1000 stanic na letadlech, 7000 na lodích, přes 1000 na bójích, dále stovky pozemních meteoradarů a kolem 3000 speciálně vybavených komerčních letadel.
