Gamma fotony indikují dramatické události bez obalu

V centru galaxie že vznikají kvapně nové hvězdy? Nevysbíraly snad už dávno všechen prach do mrtě? Prach vylétává z akrečního disku černé díry podél osy rotace. Tam na něj také žádná z hvězd, které obíhají, nedosáhne. Brzká smrt hvězd, pádících z galaxie obrovskou rychlostí pryč ve směru osy rotace černé díry není na pořadu dne.

Naopak hvězdy, padající do černé díry, mladé vůbec být nemusí. Ztratily z nějakého důvodu energii vůči černé díře. To stačí. S jejich věkem to nemá co dělat. Ale proč by měly houfně energii ztrácet? Jistěže v galaxii vzájemné gravitační působení hvězd, které leccos umí. I soustavně brzdit ty rychleji se pohybující.

Ale je tu i podstatně dramatičtější situace. Relativně blízký průlet supermasívní černé díry. Srážka galaxií. Zprvu se zdánlivě nic nestane. Ale v závislosti na okamžité poloze je část hvězd urychlena, dostanou se na vyšší oběžnou dráhu. Okrajové úplně pryč. Rozstříknou se na všechny strany. To jsou ty šťastnější. Co se ale stane s těmi, které se právě nacházely na druhé polovině oběžné dráhy? Mají smůlu, cizí černá díra je zpomalí. Dostanou se na nižší oběžnou dráhu, blíž k centru, blíž k mlýnu akrečního disku.

Hvězdy, které cizí čená díra urychlila, se mohou dostat mimo gravitační působení obou center galaxií. Odnesou s sebou část pohybové energie přilétnuvší černé díry, původně přinejmenším únikovou.

Cizí černé díry se tím pádem už galaxie nezbaví. Ona už nemusí mít dost energie na to, aby sama odpochodovala pryč. Vznikne dvojgalaxie, uskupení, které bude hledat novou podobu, a v tomto procesu budou padat hvězdy do obou center, gamma fotony emitujíce. Jedna z černých děr je menší; pravděpodobně tedy začne obíhat kolem druhého centra, a nepochybně bude výrazně ovlivňovat prostor široko daleko od své dráhy. Ergo, galaxie, ze které se vyletují gamma záblesky jak rány kladivem z kovárny, může procházet závěrečným dějstvím srážky galaxií. Hvězdy se neposráží mezi sebou. Padají do center.

1!

Victor Franz Hess(1883-1964), Jeho otec Vinzens Hess byl královským lesníkem u prince Öttingen-Wallerstein, narodil se Serafině Edle von Grossbauer-Waldstätt na zámku Waldstein ve Štýrsku. Nositel nobelovy ceny za fyziku r.1936 byl dost možná prvním, kdo si uvědomil možnosti atomové energie. Objev kosmických paprsků učinil při výstupu balónem do výšky až 5km u Ústí nad Labem. Vodík v balónu byl z Úžína. Vysoce je ceněna jeho práce o tepelném vyzařování radia.