K tomuto závěru dospěli podle agentury DPA australští vědci. Tým z Queenslandské univerzity prováděl výzkum na několika místech v okolí ostrova Pelorus. Ostrov se nachází uprostřed Velkého bariérového útesu a v blízkosti australské pevniny. Experti zjišťovali druhovou skladbu a stáří uhynulých a dosud žijících korálů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kolonizátoři se na pobřeží australského Queenslandu usadili kolem roku 1870. "Archiv korálů" ale podle DPA sahal až do 3. století. Výzkum ukázal, že útes do začátku 20. století tvořily především korály z rodu Acropora (větevník). Na uhynulých korálech bylo patrné, že byly mohutněji rozvětvené a měly silné větve.
Velký bariérový útes
Mladší a dosud žijící exempláře měly větve slabší a větvoví ne tak husté, jak je typické pro rané vývojové fáze po jakémkoli narušení útesu. Vědci své závěry zveřejnili v odborném časopise Proceedings B britské Královské společnosti. Výzkum také ukázal, že mezi lety 1920 a 1955 velké množství korálů Acropora odumřelo.
Ve stejném období se vyskytlo několik tropických bouří a četné teplotní výchylky. Vědci se domnívají, že rostoucí podíl nánosů půdy nebo hnojiv ze zemědělské činnosti organismy dlouhodobě zatěžoval a korály tak zeslábly. Změny prý nastaly ještě předtím, než experti v 80. letech začali útes nepřetržitě sledovat.
