Čtvrtek 2. července 2020svátek má Patricie 25 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Poslední dinosauří mohykáni

Ať už se dinosaurům jako druhu stal osudným dopad komety, či mělo vyhynutí jiné příčiny, je díky nálezům z Ojo Alamo pravděpodobné, že část populace veleještěrů katastrofu přežila. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ať už se dinosaurům jako druhu stal osudným dopad komety, či mělo vyhynutí jiné příčiny, je díky nálezům z Ojo Alamo pravděpodobné, že část populace veleještěrů katastrofu přežila. | foto: IMAXReprofoto

Dinosauři zřejmě žili ještě na začátku třetihor. V izolovaných oblastech veleještěři vzdorovali osudu ještě statisíce let po hlavní vlně vymírání.

Na konci druhohor postihla Zemi katastrofa, která vyhubila četné zástupce tehdejší fauny a flóry. K nejslavnějším obětem velkého vymírání z doby před 65 miliony roky patří bezesporu dinosauři. Nejnovější výzkum z nalezišť dinosauřích fosilií v Coloradu a Novém Mexiku ale dokazuje, že někteří dinosauři katastrofu přežili.

Fantastické vize o dinosaurech, kteří se v odlehlých koutech naší planety prohánějí až do dnešních dnů, ale musíme ponechat autorům hollywoodských filmů. Dinosauři, kteří unikli hlavní vlně vymírání, vydrželi vzdorovat nepřízni osudu maximálně půl milionu roků.

Geologie proti paleontologii
Objev dinosaurů, kteří přežili masové vymírání, se podařil americkému paleontologovi Jamesu Fassettovi z U. S. Geological Survey v Santa Fe. Využil k tomu kosti dinosaurů nalezené jinými badateli v pískovcových skalách Ojo Alamo. O ty vedli badatelé spory již v první polovině století. Mnohé nepřímé důkazy naznačovaly, že pískovce vznikly až na počátku třetihor - tedy po velké katastrofě, jež vyhubila dinosaury. Právě nález dinosauřích zkamenělin byl ale pro řadu badatelů pádným důkazem toho, že pískovcové skály vznikly už v druhohorách.

 James Fassett věnoval určení stáří pískovců z Ojo Alamo desetiletí usilovné práce. Výsledky svých bádání nyní shrnul v rozsáhlé studii zveřejněné ve vědeckém časopise Paleontologica Electronica. Fassett musel především vyloučit možnost, že dinosauři v Ojo Alamo zahynuli na konci druhohor a jejich ostatky byly s odstupem několika stovek tisíciletí vyzvednuty přírodními silami, například proudem nově vzniklých řek, a uloženy do hornin třetihorního původu. Takové dodatečné přemístění dinosauřích fosilií bylo odhaleno už víckrát. Fassett je přesvědčen, že v případě dinosaurů z Ojo Alamo k ničemu podobnému nedošlo.

Magnetický a pylový důkaz
James Fassett měřil orientaci magnetických částic v pískovcích Ojo Alamo a zkoumal pylová zrna, která se ve skále dochovala z pravěku. Zjistil, že pískovcové skály vznikly ze sedimentů usazených počátkem třetihor. Také pylová zrna prozradila, že v té době rostly v okolí rostliny typické pro počátek třetihor.

 Následovaly zevrubné analýzy dinosauřích kostí. Fassett v nich našel vzácné prvky v úplně jiných poměrech, než jaké jsou typické pro dinosauří kosti z konce druhohor. Americký paleontolog poukazuje i na nález čtyřiatřiceti kostí hadrosaura, které byly objeveny na jednom místě a zjevně patřily jednomu zvířeti. Pokud by kosti vymlel říční proud, voda by je roznesla po rozlehlém území.  „Tyto důkazy svědčí o tom, že je velice nepravděpodobné, aby dinosauří kosti pocházely z dřívějších období a do pískovců Ojo Alamo se dostaly až poté, co byly přírodními silami uvolněny ze starších hornin,“ říká James Fassett.

 Katastrofu na konci druhohor přežili bez větší úhony i někteří blízcí příbuzní dinosaurů. Vymírání unikli ptáci, kteří jsou přímými potomky druhohorních ještěrů. Masovému vymírání odolali i krokodýli. Přesto mnoho paleontologů o Fassettových závěrech pochybuje.

 „Nelze vyloučit, že v některých místech odolali následkům katastrofy i dinosauři,“ říká americký paleontolog David Polly, který působí jako redaktor časopisu Paleontologica Electronica. „Nález nezvratného důkazu je však nepravděpodobný. Jedno je jisté. Pokud dinosauři přežili, nebyli už tak hojní jako během druhohor a nepřežili nadlouho. Představa, že by mohli někde přežít až do dneška, je čirou fantazií.“

Neurolog: Alzheimera a parkinsona může ovlivnit strava. Opatrně s mléčnými výrobky

Ostravský neurolog David Školoudík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jako jeden z mála na světě dokáže vyčíst z ultrazvukových snímků riziko Parkinsonovy, Alzheimerovy a dalších chorob....

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Molekulární bioložka a genetička Soňa Peková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Vlci útočí. Rodina z Beskyd se bojí o dcery i o turisty

Smečka vlčích mláďat v Javorníkách (7. 8. 2019) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klidný život rodiny žijící v beskydské obci Hrádek blízko Jablunkova, změnil útok vlků. „Sedmiletá dcera ráda chodí se...

Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?
Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?

Skladba jídelníčku batolete je důležitější, než by se nám mohlo zdát. Právě v rané fázi života vznikají stravovací návyky, které budou dítě provázet do dospělosti.