9. prosince 2005 7:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Poslední kiks vesmírného smolaře

Japonská sonda Hajabusa | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Japonská sonda Hajabusa | foto: ČTK

PRAHA Japonská sonda Hajabusa se nejspíš z vesmírné cesty k asteroidu vrátí s prázdnou. Série technických problémů vyvrcholila nezdarem při odběru vzorků.


Simulace:
· MUSES-C se vznáší nad povrchem asteroidu (MPEG, 2.3M)
· Sbírání materiálu (MPEG, 1.9M)
· Přistání (MPEG, 2.3M)
· Příklad přístání na hladkém povrchu (MPEG, 2.8M)
· Přistání na drsném povrchu (MPEG, 2.8M)

Historicky první pokus o získání vzorku horniny z asteroidu a jeho dopravení na Zem se nezdařil. Japonské sondě Hajabusa po více než dvouletém letu k planetce a po  několikatýdenních přípravách v těsné blízkosti povrchu selhal mechanismus, jež měl zajistit vystřelení dvou projektilů. Ty byly určeny k tomu, aby rozvířily prach, který měla sonda uložit do speciálních kontejnerů.

Vedení japonské kosmické agentury JAXA nejprve vydalo optimistickou zprávu. Odběr vzorků se podařil, stálo na webových stránkách agentury v sekci „Hajabusa dnes“. Sonda dosedla na povrch planetky jen na dobu několika sekund, ale to mělo k získání částeček z asteroidu v souhrnném objemu kávové lžičky  stačit. Brzy však přišlo vystřízlivění. „Nyní musíme připustit, že odběr s vysokou pravděpodobností selhal,“ uvedl ve středu zástupce JAXA.

Příliš bezpečný modus
Protichůdná prohlášení byla zřejmě důsledkem další poruchy. Hajabusa se totiž po  neplánovaném  úniku plynu z trysky motoru, který se sondou neočekávaně pohnul, přepnula do takzvaného bezpečnostního modu.

V praxi to znamená vypnutí všech postradatelných systémů. Pozemnímu středisku proto trvalo několik dní, než znovu získalo kontrolu nad sondou a dokázalo získat data z přistání. Plyne z nich, že projektily  zůstaly v „hlavni“.

I kdyby se nějakým zázrakem vzorek horniny do kontejnerů dostal, stále by nebylo vyhráno. Návrat k Zemi, který byl naplánován na polovinu prosince, totiž ohrožuje závada na jednom z motorů. Pokud by sonda propásla startovní okno, musela by s dalším pokusem počkat tři roky. Tak dlouhou dobu ale její baterie nevydrží.

Projekt Hajabusa pronásledovaly problémy už od jeho zrodu. Selhání systému pro odběr vzorků je však velmi závažné. Je zřejmé, že se nepovede naplnit hlavní cíl expedice.

Vzorky z jiných světů

Získat vzorky hmoty  mimozemských těles  bylo snem mnoha generací astronomů. Soudilo se totiž, že horniny  z jiných planet, měsíců nebo asteroidů, nepostižené vlivy atmosféry či vulkanické činnosti, nabídnou klíč k tajemství vzniku sluneční soustavy.
Jako první dovezli  horninu zmimozemského tělesa Američané. Armstrong s Aldrinem nasbírali hned při prvním přistání přes dvacet kilogramů vzorků. Měsíční kameny dovezly i posádky Apolla 12 až 17, s výjimkou nešťastného Apolla 13. Jejich úlovky se vyvažují zlatem idnes. Úspěchem se může pochlubit také sovětská kosmonautika. Vroce 1970 dovezla automatická sonda Luna 16 z Měsíce přibližně 100gramový vzorek. Více než jeden gram putoval i do laboratoří československých vědců. Poslední pokus podnikli Sověti v roce 1974. Vědce však čekalo zklamání. Ani horniny z Měsíce „nepamatují“ vznik sluneční soustavy. Proto se pozornost zaměřila na asteroidy a komety. Ty možná pocházejí z „vesmírné ledničky“ a mohou tedy poskytnout unikátní informace.