31. prosince 2013 6:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

VĚDA 2013: nález kostry Richarda III. a Čína na Měsíci

Lunární vozítko Nefritový králík již brázdí povrch Měsíce.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lunární vozítko Nefritový králík již brázdí povrch Měsíce. | foto: Reuters

Přinášíme přehled událostí a objevů, které vyvolaly v uplynulém roce největší ohlas na poli vědy a výzkumu. Nejvíc pozornosti přinesly události související s výzkumem kosmu, několik průlomů přišlo i na poli medicíny a genetiky.

1. Čeljabinský meteorit

Celosvětový zájem vyvolala událost, k níž došlo 15. února nad ruským Čeljabinskem. V ranních hodinách oblohu osvítila jasná záře bolidu. Následoval výbuch a tlaková vlna, která rozbila okna u tisíců budov.

Díky ruskému zvyku vozit v automobilech zapnutou kameru byla tato událost podrobně obrazově zdokumentována. Videa dostupná na YouTube pomohla českým vědcům jako prvním na světě vypočítat přesnou dráhu a vlastnosti planetky, která tento jev způsobila. Výsledky zveřejnil v listopadu prestižní časopis Nature.

Čeljabinský meteorit. Rusům se podařilo z jezera vylovit půltunový kus.

Čeljabinský meteorit. Rusům se podařilo z jezera vylovit půltunový kus.

Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově pod vedením Jiřího Borovičky zjistili, že těleso o průměru 19 metrů a hmotnosti 12 tisíc tun se začalo rozpadat ve výšce kolem 45 kilometrů nad zemským povrchem. Šlo tedy o poměrně křehké těleso – kdyby bylo pevnější a začalo se rozpadat později, způsobilo by mnohem větší škody. Největší kus o hmotnosti přes 600 kg dopadl do jezera Čebarkul, odkud ho později vytáhli potápěči. Čeští odborníci vypočítali několik míst, kam měly dopadnout menší úlomky.

Kromě toho Češi zjistili, že těleso mělo téměř stejnou dráhu jako planetka s označením 86 039 o průměru 2,2 km. V minulosti tedy pravděpodobně tvořily jedno těleso. Srážka zmíněné planetky se Zemí ale podle vědců v nejbližších staletích nehrozí.

2. Průlom v léčbě AIDS

V březnu obletěla svět zpráva, že se lékařům podařilo vyléčit vrozenou nákazu virem HIV u malé holčičky. Narodila se na podzim 2010, její matka krátce před porodem zjistila, že je HIV pozitivní. Dcera nemoc zdědila. Lékaři jí krátce po narození začali podávat určitou kombinaci dostupných léků.

Po měsíci virus zmizel, ale na ovace tehdy bylo příliš brzy. Lékařský tým vedený viroložkou Deborah Persaudovou z Univerzity Johnse Hopkinse vyčkával, zda zákeřná nemoc jenom nespí a neudeří znovu. Teprve po dvou a půl letech úspěch zveřejnili. Zdá se, že jde o první důkaz, že dnešní lékařská věda v principu dokáže nad touto nemocí zvítězit.

3. Čína na Měsíci

Po dlouhých čtyřiceti letech dosedla v prosinci na povrch Měsíce další vědecká sonda. Tentokrát čínské výroby. Sondu Čchang-e 3 vynesla začátkem prosince do kosmu čínská raketa Dlouhý pochod. O dvanáct dní později sonda měkce přistála na Měsíci a následujícího dne z ní vyjelo průzkumné vozítko přezdívané Nefritový králík.

Čína to dokázala. Na Měsíci hladce přistál Nefritový králík,

Čína to dokázala. Na Měsíci hladce přistál Nefritový králík,

Čína se tak stala třetí zemí, která na našeho vesmírného souputníka dopravila svoji sondu. Dosud se to podařilo jen Rusku a USA. Čínské kosmické ambice tím rozhodně nekončí: kolem roku 2017 chce vyslat další sondu, která na Zemi přiveze vzorky lunárních hornin, a o tři roky později by se po Měsíci mohli procházet první čínští kosmonauti. Růžky ale vystrkují i další nové kosmické velmoci. Indie vyslala počátkem listopadu sondu Mangalján, která míří na oběžnou dráhu Marsu.

4. Klonované kmenové buňky

Se zprávou o lidských kmenových buňkách vyrobených z klonovaných embryí přišel korejský vědec Hwang U-sok už v roce 2004. Záhy se ale ukázalo, že šlo o podvod. Neúspěchem končily i experimenty na opicích a mnozí vědci se domnívali, že terapeutické klonování u člověka nemůže fungovat.

Letos se to ale podařilo: v květnu zveřejnil časopis Cell studii Shoukhrata Mitalipova z Oregonské univerzity, kterému se to opravdu podařilo. Otevírá se tak cesta k novému způsobu léčby vážných onemocnění a těžkých zranění pomocí kmenových buněk, jež se mohou změnit na libovolnou tkáň, aniž by ji imunitní systém těla pacienta odmítal.

5. Higgsův boson existuje

V polovině března mezinárodní tým vědců z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) potvrdil, že novou částicí, kterou objevily experimenty na největším urychlovači částic LHC v červenci 2012, je skutečně tzv. Higgsův boson. Tato částice zjednodušeně řečeno dává hmotu ostatním částicím tvořícím náš vesmír.

Nositel Nobelovy ceny Peter Higgs

Nositel Nobelovy ceny Peter Higgs

Její existenci předpověděli nezávisle na sobě Peter Higgs a François Englert s Robertem Broutem už v roce 1964. Teprve v posledních letech se ji podařilo potvrdit díky zmíněným experimentům, na nichž se podílelo také více než 60 českých vědců a studentů. Higgs s Englertem letos za svoji teorii konečně získali Nobelovu cenu za fyziku, Robert Brout se toho bohužel nedožil.

6. Nové nůžky pro genetiky

Nový systém pro cílený zásah do dědičné informace vyvinuly nezávisle dva týmy amerických vědců. Inspirovali se molekulárními mechanismy, kterými se bakterie brání útokům virů. Metodu nazvanou CRISPR v lednu zveřejnili, takže ji už nelze patentovat a je volně přístupná všem. Metoda může mít nejrůznější využití. Lékaři už plánují, že ji v buňkách pacientů použijí k vyřazení genů, jejichž vadná funkce přispívá ke vzniku a rozvoji některých nemocí.

7. Kostra Richarda III.

V únoru vědci z univerzity v Leicesteru na základě analýzy DNA potvrdili, že kostra nalezená pod parkovištěm v Leicesteru v září 2012 skutečně patří anglickému králi Richardovi III. (1452–1485). Král padl v bitvě na pláních u Bosworthu v bitvě s Jindřichem Tudorem. Kostra objevená v základech bývalého kostela františkánského kláštera dokazuje, že krále jeho nepřátelé pohřbili bez zjevné úcty – bez rakve i bez rubáše.

richard III. vykopávky

richard III. vykopávky

Do mělkého, narychlo vykopaného hrobu hodili pokroucené tělo se spoutanýma rukama. Podle vědců to může souviset s tím, že mrtvolu krále před pohřbem vystaveni pro větší potupu na veřejném prostranství. V teple se rychle se rozkládala, proto pak s pohřbem museli pospíchat.

8. Voyager (opět) opustil Sluneční soustavu

Zprávy o tom, že sonda Voyager 1 opustila Sluneční soustavu, se objevují pravidelně už několik let. Vědci se totiž nemohou shodnout na definici její hranice. Tentokrát se zdá, že už je to doopravdy. Americká NASA letos v září potvrdila dřívější studie a oznámila, že sonda, která putuje vesmírem od roku 1977, se v srpnu 2012 dostala za hranici heliosféry a vstoupila do mezihvězdného prostoru.

Americká sonda Voyager 1

Americká sonda Voyager 1

Důkazem má být to, že zachycuje víc nabitých částic z okolního vesmíru než z našeho Slunce. To znamená, že se vymanila z magnetického vlivu Slunce, i když v oblasti jeho gravitačního působení zatím zůstává.

9. Kometární show-neshow

Velké naděje vkládali astronomové do vloni objevené komety ISON. Našli ji pomocí ruských dalekohledů Mezinárodní vědecké optické sítě, označované anglickou zkratkou ISON – odtud název komety. Koncem letošního roku se měla přiblížit ke Slunci a slibovala úchvatnou podívanou.

Už v polovině listopadu nečekaně zjasnila a ocitla se na hranici pozorovatelnosti pouhým okem. Kometa ale sebevražedný průlet kolem naší nejbližší hvězdy nepřežila – 28. listopadu se rozpadla a rozplynula na prach.

Kometa ISON

Kometa ISON

Zatímco amatérští pozorovatelé oblohy zažili zklamání, vědci mají hody – analýza samotného rozpadu jim může prozradit podrobnosti o složení komety a tudíž i o počátcích Sluneční soustavy, jehož pamětnicemi komety jsou. Fanoušci komet si pak mohli spravit chuť kometou Lovejoy, kterou objevil letos v září Australan Terry Lovejoy a během prosince byla k vidění před úsvitem pomocí malého dalekohledu.

10. České přístroje zamířily do vesmíru

Po několika let příprav odstartovala koncem listopadu trojice evropských družic Swarm, které mají z oběžné dráhy měřit slábnoucí magnetické pole Země. Do kosmu je vynesla raketa Rockot ze severoruského kosmodromu Pleseck.

Družice Swarm

Družice Swarm

Družice na palubě nesou také akcelerometry, tedy přístroje pro měření nepatrných změn dráhy družic, na jejichž vývoji se podílelo několik českých ústavů a firem pod vedením Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Je to dosud největší projekt vývoje přístrojového vybavení pro družice, na kterém Česká republika spolupracovala s Evropskou kosmickou agenturou.

Eva Vlčková

Autor

Eva Vlčkováeva.vlckova@lidovky.czČlánky
Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Dokumentarista Olga Malířová Špátová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Lara Fabian oslaví v Praze narozeniny. Máme exkluzivní přednostní nákup vstupenek

Lara Fabian | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Po dvou letech se 9. června 2020 vrátí do Prahy Lara Fabian. Zpěvačka belgicko-italského původu má k českému publiku...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Moderátorka a hvězda sociálních sítí Nikol Štíbrová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...