Čtvrtek 22. října 2020svátek má Sabina 7 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Přehrady nejsou řešení. Lidé se musí přestěhovat, vyzývá ekolog

Ivan Rynda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ivan Rynda | foto: rynda.zeleni.cz

PRAHA Musíme rozlišit cenná historická centra, která potřebují protipovodňovou ochranu, a zástavby ve volné krajině, kde je zbytečné domy znovu dokola opravovat. Lidé by měli přemýšlet o přestěhování, protože velké povodně se teď budou opakovat mnohem častěji, vysvětluje v rozhovoru pro Lidovky.cz vedoucí Katedry sociální a kulturní ekologie FHS Univerzity Karlovy Ivan Rynda.

Lidovky.cz: Řeky při záplavách zaplavily čistírny odpadních vod i areály továren. Dokážete odhadnout, jaké ekologické škody povodeň napáchá?
Ekologické dopady povodně můžeme rozdělit na několik skupin. První je znečištění jednotlivých složek životního prostředí, například kontaminujícími látkami z postižených továren. Můj odhad je, že u velkých firem bude dopad velmi malý, protože už mají určitou zkušenost. Předpokládám, že ji zúročily. Mám na mysli třeba Spolanu Neratovice. Před hrozícími povodněmi nebezpečné látky zajistili, konkrétně vím, že ve Spolaně převáželi chlor. Tam bych velké dopady nečekal. Ty budou spíš u menších firem, které jsou finančně slabší a nejsou na tohle připraveny. 

Co přijde po povodních?

Lidovky.cz: Může mít povodeň i nějaké pozitivní důsledky?
To je další skupina těch ekologických dopadů. V tomhle případě na přírodu a krajinu. Povodně mohou přispět k posílení přirozeného meandrování vodních toků. Může se tak vyhloubit nebo prohloubit přirozené koryto, podemlít břehy a tím vytvořit biotopy pro celou řadu rostlinných a živočišných organismů.

Záplavy v Zálezlicích, červen 2013

Lidovky.cz: Kde konkrétně můžeme tohle po povodních pozorovat?
Typické to bylo třeba na Berounce, kde byli přírodovědci opravdu spokojení. Vytvořily se tam písčiny a podemleté břehy a Berounka se výrazně přetvořila. Samozřejmě si ale nikdo z ochranářů povodně nepřeje, protože dopad na lidi je obrovský.

Lidovky.cz: V pondělí Vltava zaplavila v Praze i čistírnu odpadních vod a splašky se dostaly do řeky. Jak to ublíží přirozenému ekosystému v řece?
Voda a příroda obecně má vysokou samočistící schopnost. Takže předpokládám, že velké řeky jako Vltava a Labe se s tím krátkodobým znečištěním vyrovnají poměrně dobře.

Lidovky.cz: Mluví se o tom, že velké povodně se budou opakovat čím dál tím častěji...
Zkušenosti s povodněmi nám ukazují jednu věc: stoletá, pětisetletá a další typy povodní nejsou dané přírodním zákonem, ale jsou pouze statistickým údajem, který vychází z pozorování. To, že se teď povodně opakují často, je ukázkou toho, že je konečně musíme přehodnotit, protože to, co jsem nazývali dvacetiletou, stoletou povodní, bude teď přicházet častěji.

Lidovky.cz: Lze říct, čím je to způsobeno?
Je evidentní, že to souvisí s poruchami klimatu. To se už dnes zdá být průkazné. Stejně je evidentní, že to souvisí s naší špatnou péčí o krajinu, to znamená snižování retenční schopnosti (schopnost zadržovat vodu – pozn. red.) či tvoření mozaikové krajiny.

O častějších povodních jsme také psali:

Lidovky.cz: Po povodních se obvykle mluví o výstavbách dalších hrází a zábran. Co ale posílit přirozené regulátory řeky?
Musíme se na povodně zařídit skutečně důsledně a dlouhodobě. Krajinu musíme rozlišit na dva základní typy. Urbánní krajinu, která je historicky nesmírně cenná a byl by hřích ji opouštět. Tam je nutné stavět hráze a budovat protipovodňová opatření. Naopak ve volné krajině, a říkám věc, která je pro spoustu lidí nepříjemná a já je naprosto chápu, tam je rozumné uvažovat o přestěhování. Ta voda se prostě bude rozlévat a řešení není v tom, že vybudujeme padesát nových nákladných přehrad, protože nedokážeme dobře odhadnout, kudy se ta voda rozlije a v jakém množství.

Kdo je Ivan Rynda?

PhDr. Ivan Rynda je sociální a kulturní ekolog a vysokoškolský pedagog na Fakultě humanitních studií UK. Je spoluzakladatelem Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj. Po revoluci působil jako politik, byl poslancem za Občanské fórum, v roce 2006 neúspěšně kandidoval za SZ do Senátu.

Lidovky.cz: Co tedy navrhujete?
Řešení je podle mého názoru v přehodnocení a investování vybraných prostředků na vybudování nových sídel pro lidi, kteří už byli zatopeni podruhé nebo potřetí, někde výše na svahu. Byly by to tytéž peníze, lidem by to pomohlo. Jistě, bylo by krušné opustit místa, na která jsou zvyklí, ale bylo by to řešení. A navíc by to umožnilo nechat vodu přirozeně rozlít do krajiny, což by jako protipovodňové opatření pomohlo také. Nestěhoval bych tedy Národní divadlo, stěhoval bych dvacet domků v Zálezlicích.

Lidovky.cz: Pomohlo by, kdyby před městy fungovaly volné krajiny bez zástavby, kde by se voda přirozeně rozlila?
Planiny samotné nestačí, je nutné zvyšovat retenční schopnost půdy po celé republice. Voda se musí zadržet na horním toku. Meliorací jsme zkrátili meandrující vodní toky na třetinu a svedli je do vodních koryt, není divu, že je pak v nížinách povodeň.

VELKÁ FOTOGALERIE Z POVODNÍ

Neschopní ať zkrachují a pražská smetánka čte knihy, vzkazuje prezident

Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Česká republika se potýká s rekordními nárůsty potvrzených případů koronaviru, vláda zavádí mimořádná opatření a...

Umírají lidé, kteří mohli žít, říká lékař a spoluautor výzvy Jiří Sagan

Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jedním ze tří autorů výzvy k ­lidem, aby dodržovali hygienická opatření, a zároveň žádající některé lékaře, ať je...

Svou sportovní kariéru považuji za ztrátu času, hodnotí minulost Hlaváčová

Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche pokořila řadu dalších met a získala spoustu významných...