Pátek 21. února 2020svátek má Lenka 2 °C občasný déšť se sněhem Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Příbuzní rodiče jsou plodnější

Rodina - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rodina - ilustrační foto | foto: David PortLidové noviny

PRAHA Sňatky v rodině jsou reprodukčně výhodné, pokud nejde o blízké příbuzné. Podle vědců plodí rodiče se společnými prapradědečky více dětí a mají více vnoučat.

Incest patří ve většině světových kultur k závažným prohřeškům. Mnohé země nepovolují ani sňatky mezi bratranci. Důvod je zřejmý. Děti počaté rodiči, kteří jsou pokrevně spříznění, čelí podstatně většímu riziku dědičných chorob.

Pokud nesl dědeček ve své dědičné informaci poškozený gen, mohli jej od něho zdědit děti a vnuci. Při sňatku bratrance se sestřenicí se můžou poškozené geny každého z rodičů sejít v dědičné informaci dítěte. V tom případě hrozí potomkovi dědičná choroba, například hemofilie nebo cystická fibróza.

Island: genetická laboratoř
První stálí obyvatelé Islandu přišli v roce 874 z Norska. Na chudou ostrovní výspu v Atlantiku se nikdo nehrnul. Příliv imigrantů z jiných koutů světa byl vždycky slabý.
Po genetické stránce si je většina z 300 tisíc obyvatel Islandu velice podobná. Ke genetické „jednobarevnosti“ Islanďanů přispěly i dvě epidemie moru v průběhu 15. století, které dvakrát snížily počet obyvatel na polovinu. A pak opakované epidemie neštovic v 18. století, kterým podlehla třetina Islanďanů. Island se tak stal dobrým místem pro výzkum dědičnosti a dnes je jednou velkou genetickou laboratoří. Odhalit varianty genů, které zvyšují rizika vzniku onemocnění, je na jednotném genetickém „pozadí“ Islanďanů mnohem jednodušší než u populace geneticky „pestrobarevné“. Této šance se chopila soukromá firma deCODE Genetics, která získala přístup k matrikám i zdravotním záznamům všech obyvatel i jejich předků. Většina Islanďanů souhlasila a ochotně poskytla firmě vzorky DNA. Někteří se chtěli podělit o svou dědičnou zátěž, další vidí ve výzkumu ekonomický přínos. Výzkum dědičné informace Islanďanů už přinesl řadu objevů, například odhalení genů zvyšujících riziko zeleného očního zákalu, rakoviny prsu, poruch spánku, mozkových cévních příhod nebo schizofrenie. 

Hromadění poškozených genů v dědičné informaci potomků blízce příbuzných rodičů je základem toho, čemu se lidově říká „degenerace“. Ta postihovala vladařské rody stejně jako přešlechtěná domácí zvířata.

Vědci ze soukromé společnosti deCODE Genetics vedení Karim Stefanssonem prozkoumali islandské matriky a vyhledali v nich údaje o více než 160 tisících manželských párů, které se narodily v rozmezí let 1800 až 1965. Určili míru jejich vzájemné příbuznosti a sledovali, kolik měly dětí a vnoučat.

V případě bratranců a sestřenic se potvrdil obecně přijímaný názor, že sňatky mezi blízce příbuznými plodnosti nesvědčí. Bratranci měli se sestřenicemi méně dětí a ty dříve umíraly. Proto se blízce příbuzní manželé dočkali i méně vnoučat. Platilo to i pro rodiče, kteří měli společného pradědečka.

V případě rodičů, kteří měli ve svých rodokmenech společného prapradědečka, už se zdálo vše v pořádku. V generaci narozené mezi roky 1800 a 1824 přivedli takto příbuzní rodiče na svět v průměru 4,04 dítěte a 9,17 vnoučete. Stefansson očekával, že s klesající příbuzností rodičů bude plodnost dále narůstat nebo se aspoň udržovat na vysoké úrovni.

„Zjistili jsem však něco, co jsme v žádném případě nečekali,“ přiznává Kari Stefansson v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature. Plodnost vzdáleně příbuzných rodičů je nižší než plodnost rodičů se společným prapradědečkem. V generaci narozené v rozmezí let 1800 a 1824 přivedly ženy s velmi vzdáleně příbuznými partnery na svět v průměru jen 3,34 dítěte a dočkaly se v průměru 7,31 vnoučete.

Trend nižší plodnosti u vzdáleně příbuzných rodičů je patrný po celé 19. a 20. století. Prosazoval se v dobách, kdy byl Island zemí chudých rolníků a rybářů, a je patrný i dnes, kdy se obyvatelé tohoto ostrova těší z jedné nejvyšších životních úrovní na světě. Překvapivé výsledky Stefanssonova týmu zveřejnil vědecký týdeník Science.

Kari Stefansson je přesvědčený, že jev má biologové příčiny. Velká genetická odlišnost nepříbuzných rodičů může mít na plodnost nepříznivý vliv. Dítě dědí po otci vlohy, jejichž příčinou se jeho organismus výrazně liší od matky. To vyvolává problémy během vývoje plodu.

Stefansson je přesvědčen, že „promíšení“ nepříbuzných lidí ve velkých městských aglomeracích může přispívat k současnému poklesu plodnosti v ekonomicky rozvinutých zemích. Ten je patrný i na Islandu.
Premium

Pošťák, který vůbec nezvoní. U balíčků z Číny totiž nemusí

Pošta z Číny, ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lidé si objednávají z čínských e-shopů zboží s bezplatnou dopravou a diví se, že nedostanou balíček do ruky. Pošta má...

Premium

Tři roky od věznění v garáži. Daniel dnes pracuje a stará se o miminko

Daniel Příhoda, jehož v roce 2016 věznil s jeho tehdejší přítelkyní Zdeněk... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Daniela před několika lety unesl vyšinutý Zdeněk Hryščenko. I s jeho kamarádkou Janou. Věznil je několik dní ve...

Premium

Pohádky na odpis: kterým hrozí zákazy a cenzura kvůli korektnosti

Jiří Korn v pohádce Honza málem králem (1977) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zahrajme si na prognostiky. Magazín DNES se zamýšlí nad tím, které nejoblíbenější české vánoční pohádky začnou vadit a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!