5. března 2015 6:23 Lidovky.cz > Relax > Věda

Proč umělá sladidla zůstávají i po vyčištění ve vodě? Ptali jsme se vědců

Sázava | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sázava | foto: Lidové noviny

Proč se umělá sladidla nedají odstranit z odpadních vod a putují do řek? Jaký dopad to má na životní prostředí? Na otázku odpovídá docent Stanislav Smrček z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty UK.

Čistírny odpadních vod (ČOV) pracují klasickou metodou mechanicko-biologického čištění. Organické sloučeniny jsou zpracovávány v biologickém stupni, kdy se využívá biotransformačních schopností komplexu mikroorganismů, takzvaného aktivovaného kalu. Některé organické sloučeniny jsou odbourány na oxid uhličitý a vodu, jiné mohou být enzymatickými pochody pouze pozměněny. Část sloučenin či jejich upravených molekul (metabolitů) může být rovněž zachycena na povrchu kalu.

Enzymy v mikroorganismech jsou přednostně nastaveny na zpracování svých přírodních substrátů v rámci odpovídajících metabolických drah. Přeměny cizorodých látek využívají nižší specifity některých enzymů – či schopnosti enzymu zpracovat látky strukturně podobné těm přirozeným. Určitou roli také hraje schopnost přizpůsobení metabolických pochodů vnějšímu působení cizorodých látek, které se v ekosystému přirozeně nevyskytují.

Je však zřejmé, že účinnost aktivovaného kalu, který obsahuje hlavně fekální bakterie, je u nepřírodních látek nižší. V případě umělých sladidel se efektivita ČOV výrazně liší podle typu sladidla. Cyklamát je odstraňován s účinností až 99 procent, množství sacharinu je během čištění redukováno asi o 93 procent. Uostatních je situace bohužel horší, a sloučeniny se proto z výpustí čistíren dostávají do povrchových vod. Postupným průnikem do potravinových řetězců pak kontaminují prakticky celý ekosystém.

Posouzení vlivu na životní prostředí je zde komplikované, neboť jde o dlouhodobé působení nízkých koncentrací látek. V případě umělých sladidel však zatím nevypadá situace až tak dramaticky, pokud ji srovnáme s některými jinými skupinami látek. Přes ČOV proniká do povrchových vod řada dalších běžně používaných sloučenin, jako jsou třeba léčiva či mošusové látky (vonné komponenty mycích prostředků, pracích prášků a podobně). Tyto chemikálie rovněž nejsou odstraňovány s dostatečnou účinností. Jejich průnik do ekosystému způsobuje změny v zooplanktonu, ovlivňuje vodní organismy a přes potravní řetězce má prokazatelný efekt na hormonální systémy divoce žijících zvířat i lidí.

Dočišťování

Dnes se vyvíjí a experimentálně testuje řada účinnějších postupů pro dočišťování vod. Jsou založeny buď na takzvaných pokročilých oxidačních procesech (Fentonova reakce, použití nanočástic), fyzikálně-chemických procesech (sorpce, ultrafiltrace), či postupech rostlinné biotechnologie, které využívají schopnosti vyšších rostlin přijímat organické látky a hromadit je ve svých pletivech.

Rubrika vzniká ve spolupráci s www.prirodovedci.cz

Lidové noviny

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.