Středa 8. dubna 2020svátek má Ema 19 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Průlom. Vědci získali buňky z klonovaných lidských embryí

Vyjmutí jádra z vajíčka. Snímek byl pořízen 31. ledna 2012. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vyjmutí jádra z vajíčka. Snímek byl pořízen 31. ledna 2012. | foto: Reuters

NEW YORK Americkým vědcům se podařil toužebně očekávaný průlom v oblasti klonování. Vyprodukovali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí, což by mohlo vést k nové cestě, jak účinně pokročit v léčbě například Parkinsonovy choroby nebo cukrovky. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na zprávu z odborného časopisu Cell.

Jak upozornila také agentura Reuters, vědcům se po více než 15 letech světových neúspěchů a jednoho otevřeného podvodu nakonec podařilo vytvořit lidské kmenové buňky stejnou technikou, jakou vznikla klonovaná ovce Dolly v roce 1996.

Transplantovali genetický materiál z dospělé buňky do neoplodněného vajíčka, jehož vlastní DNA ale odstranili.

Vyvinuli tak lidské embryonální kmenové buňky, což představuje jakýsi svatý grál v embryonální biologii: jde o prazáklad, z něhož vyklíčí více než 200 druhů speciálních buněk vytvářejících různé tkáně, které pak tvoří lidské tělo.

Lidská embrya, jak je naklonovali američtí vědci. Třetí den jejich vývoje.

Lidská embrya, jak je naklonovali američtí vědci. Třetí den jejich vývoje.

Objev by tak měl mít nesmírný význam v oblasti medicíny doposud svazované nejen neustále se vršícími technickými překážkami, ale i přetrvávajícími etickými otázkami.

Doposud byla nejpřirozenějšími zdroji kmenových buněk lidská embrya, jejichž využívání ve vědě představovalo etické kontroverze. Nejnovějším prostředkem oznámeným vědci z Oregonské univerzity a tamějšího výzkumného střediska jsou neoplodněná lidská vajíčka.

Podle zprávy časopisu Cell oregonští vědci získali kmenové buňky z šesti embryí vzniklých z darovaných vajíček. Dvě embrya dostala DNA z kožních buněk dítěte s genetickou poruchou a ostatní měla DNA z kožních fetálních buněk.

Vedoucí výzkumného týmu Shoukhrat Mitalipov řekl, že úspěch se nedostavil kvůli jedné technické inovaci, ale z revize celé řady procesních kroků.

Upozornil, že trvalo šest let, než jeho tým dosáhl cíle, a to poté, co se mu nejprve totéž podařilo s opičími embryi.

Za mezník na velmi dlouhé cestě k transplantační tkáni označil podle AP informaci bostonský expert na buňky George Daley.

Odstraněním potřeby lidských embryí odpadá etická překážka a odbouráním původní DNA se zase překonávají potíže s odmítavou imunitní reakcí organismu. Mohou se tak významně rozšířit vědecké pokusy s kmenovými buňkami a jejich vývojovými variantami s cílem nahrazovat poškozené nebo zničené buňky při srdečních onemocněních, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze nebo například poranění míchy.

,
Premium

Koronavirus ještě může překvapit, říká přední světový biolog Karel Raška

Lékař Karel F. Raška převzal 26. května 2009 v Praze Cenu Společnosti pro vědu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc označovanou Covid-19, nelze nijak podceňovat, říká český vědec Karel...

Premium

Utíkají z bytů a stěhují se na chaty. Bydlet tam lidé oficiálně nemohou

Pro rekreaci, či bydlení? Některé z chat v zahrádkářských a rekreačních... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kdysi výhradně rekreační objekty slouží v hlavním městě v nemálo případech k trvalému bydlení. Pražany do chat vyhánějí...

Premium

Imunitou proti koronaviru. Hýčkejte si horečku a jezte více cibule, radí lékař

Lékař Luboš Pantůček- | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Můžeme se rozhodnout, zda situaci kolem nákazy smrtícím koronavirem budeme vnímat jako tragédii, či jako příležitost...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!