Pondělí 17. února 2020svátek má Miloslava 11 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Prvňáci si osvojují angličtinu divadlem

Děti se učí jazyk divadlem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Děti se učí jazyk divadlem. | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

PRAHA Cinderella, wake up! We must go! Stand up ..., během pěti minut přehrají sedmileté děti na zahřátí scénku, jejímž hlavním aktérem je Popelka, anglicky Cinderella. Prvňáčci na Základní škole Marjánka v Praze 6 mají právě angličtinu. Jenže dvě ze tří hodin týdně věnují stejně jako ostatní děti na prvním stupni této školy s rozšířenou výukou jazyků nácviku divadelního vystoupení.

Učitelka Bára Dočkalová při úvodní scéně postupně říká jednotlivé věty a děti je po ní opakují. Do svého projevu dávají, někdo méně, někdo více, celé tělo, rozhazují rukama, zvyšují hlas, až křičí, jdou do podřepu. Je vidět, že i když tuto situaci přehrávaly mnohokrát, nepapouškují ji bezmyšlenkovitě, ale prožívají. A to je dětem teprve sedm let a s angličtinou začaly před devíti měsíci.
Během hodiny předvedou školáci několik desítek anglických vět. A z jejich reakcí je jasné, že chápou, co říkají.

ČTĚTE VÍCE O STUDIU JAZYKŮ

Hra na turistu není divadlo Pokud se člověk začne učit cizí jazyk, ať už jako dospělý, či dítě, velmi brzy se samozřejmě dostane do situace, kdy po něm vyučující chce, aby si se spolužákem zahrál, tu na prodavače a zákazníka, tu na turistu v cizím městě. Nicméně učit se cizí jazyk tak, že součástí výuky je příprava divadelního vystoupení, je něco jiného.

Na rozdíl od scének v běžné výuce, kdy si studenti hrají na doktora a pacienta a sami vymýšlejí, co říct, se při využití dramatických postupů při hodině pracuje tak, že se žáci učí nazpaměť a opakují hotové věty ze scénáře. Dostanou tak věty ve správné formě opravdu pod kůži. Nevýhodou ale může být, že hrají něco, co jim není úplně blízké, a pokud se nejedná o prvňáčky na základní škole, kde je jejich jazyková úroveň jasná, může se lehce stát, že hotový scénář bude pro studenty příliš těžký nebo naopak moc lehký.

Bez scénáře
To si uvědomuje Marie Kestřánková, která učí mimo jiné zahraniční studenty ve speciálním divadelním klubu na Studijním středisku Albertov Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze. Proto se studenty nenacvičuje divadelní vystoupení podle předem daného scénáře. Nejprve se se studenty seznamuje a snaží se zjistit, co je pro ně zajímavé a na jaké jsou jazykové úrovni.

"Ptám se, co by chtěli umět říct, ale neumí to. Poznamenávám si věty, které oni říkají, ale říkají je špatně, a zapracovávám je do finálního scénáře. Takže věty ve scénáři jsou do jisté míry jejich. Scénáře jim šiju na tělo, jinak je neposunu," říká Marie Kestřánková. Ze zkušenosti totiž ví, že se nikdy nestane, aby jazyková úroveň scénáře vždy odpovídala znalostem studentů.

Tři fáze
Marie Kestřánová své kurzy dělí na tři části: první fáze je seznamovací. V ní nejde ani tak o jazyk, ale o vytvoření dobré skupiny, která by byla bezpečná a v níž se studenti mohou vyjádřit k čemukoliv. "Učitel musí mít na paměti, že jsou z různého kulturního prostředí a že někde jsou určitá témata tabu," objasňuje Marie Kestřánková, která na o výuce češtiny pro cizince divadlem píše na Západočeské univerzitě v Plzni doktorskou práci.

Ve druhé fázi se se nacvičuje jazyková plynulost, Student si má uvědomit, že si při komunikaci může pomáhat rukama, nohama, mimikou. Že i tak může předávat informace. A až ve třetí fázi přichází práce se scénářem, tedy nácvik už správných vět.
Vraťme se ale k prvňáčkům na Základní školu Marjánka. I tam je stěžejním textem pro výuku scénář v angličtině. Snaží se pokrýt každodenní běžné situace. Scénáře píše sama Bára Dočkalová. Pokud je to možné, zapracovává do nich i slovíčka z učebnice.
Odkud přijde zloděj?

DIVADLO VYUŽÍVAL UŽ KOMENSKÝ

Využití dramatických postupů při výuce, v anglickém kontextu drama approach, drama in education, v německém Theaterpädagogik či Dramapädagogik, není samozřejmě nic převratně nového.

Už Jan Amos Komenský psal pro své studenty hry v latině, při jejichž nácviku si mohli procvičit jazyk. Dnes je to normální metoda popisovaná v různých metodikách a publikacích. Nicméně se stále dramatická výchova či hraní divadla objevuje spíše jako doplněk běžné výuky.

V Česku už se ale vyučuje i na vysokých školách, například pedagogických fakultách Karlovy univerzity a Masarykovy univerzity či na Technické univerzitě v Liberci.

Příznivci této metody mají svou platformu v odborném periodiku Scenario, které vychází online zároveň anglicky a německy.

Dramatická metoda nemá jednotnou tvář, není to ucelená metoda, každý vyučující ji různým způsobem a v různé míře integruje do výuky. Bára Dočkalová ze Základní školy Marjánka svůj postup nazvala "act and speak" a má jej akreditovaný u ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Výsledky své práce předvedou malí i velcí herci na druhém ročníku festivalu Divadlo jazyků, který se koná 15. až 20. června v Praze v Divadle Na prádle. Tady se představí řada škol, jejichž žáci při výuce cizího jazyka nacvičují divadelní představení. Zazní tady nejen angličtina, ale i němčina, italština či francouzština. Festival bude doprovázet odborná konference k této metodě.

"Help, a thief, catch him" křičí David. "One, five - eight, police? Help, in the park, a thief... Five minutes? O. K. I wait." Davidovi právě zloděj ukradl v parku tašku, a tak vytahuje z kapsy imaginární telefon, vyťukává na něm číslo a po chvíli ho jakože přikládá k uchu a volá na policii o pomoc. Při přípravě této scénky děti spolu s učitelkou vymýšlejí, jak to udělat, aby je při diváci dobře viděli.

Bára Dočkalová nejprve vytahuje z tašky figurky, staví je na stůl a děti si sedají jako diváci na židle. "Takhle malinkatí, jako ty figurky, jste pro diváky," vysvětluje dětem učitelka s tím, že svá gesta musí přehánět, aby je lidé v hledišti viděli. "Ze které strany by mohl přijít zloděj? Kam se schová?" ptá se. Děti uvažují, jak by uspořádaly scénu. "Křoví může být třeba za lavičkou," navrhuje víla.

Školáci se postupně celý rok připravují na vystoupení, kterým zakončí první třídu. Bára Dočkalová to má ovšem vymyšlené tak, že na začátku školního roku děti neznají scénář, ani o čem budou hrát. "Scénář je sice bohatý, ale když by se s jedním příběhem pracovalo celý rok, tak by je to nebavilo," vysvětluje. Proto děti jazykové učivo scénáře procvičují v různých souvislostech a při hrách. Třeba na zloděje, na piráty, aby si děti zvykaly na věty ze scénáře. Přitom se pracuje s dramatickou situací.

"Žák se na rozdíl od normální výuky neučí jenom vyprávět, jaké má domácí zvíře nebo co zažil na dovolené. V dramatické situaci je navíc napětí, které ho motivuje, protože chce něco zažít. A prožít lze téměř vše," myslí si Bára Dočkalová. Teprve ke konci roku se každý školák dozví, kterou postavu bude při představení hrát. Předtím si všichni zkouší všechny role. Bára Dočkalová se je snaží psát tak, aby nebyly hlavní a vedlejší. "Všechny musí být stejně silné, jinak to nedělá dobrotu," říká.

Umělé cíle A proč je učení divadlem úspěšné? Podle Báry Dočkalové mají děti jasný cíl a motivaci - chtějí zvládnout závěrečné vystoupení. "Problémem učení se cizím jazykům je, že cíl ,domluvit se‘ máte v daleké budoucnosti. Divadelním představením si uměle vytváříme cíl v blízké budoucnosti," říká Barbora Dočkalová.

Další přednost spatřuje v tom, že člověk musí svůj projev perfektně zvládnout, dostat to do těla. Mít výroky provázané s pohybem a mluvit nahlas, při čemž se rozvíjí i sebevědomí. Navíc při nácviku student zapojuje obě hemisféry, což je pro učení lepší, než když pracuje jen jedna. Studenti se také neučí jen slovíčka, ale rovnou celé fráze, věty v kontextu. Další bonus, který nácvik představení podle Dočkalové přináší, je úspěch po vystoupení. Ten děti motivuje k dalšímu studiu.

Lze se ale touhle metodou naučit i psaní nebo porozumění mluvenému projevu? Bára Dočkalová v tom nevidí problém. "Dá se psát v rámci určité role, třeba dopisy. Nebo děti dostanou sepsané pomíchané repliky a mají je složit do správného pořadí," popisuje učitelka a dodává, že samozřejmě ani tahle metoda není zázračná. Třeba poslech žáci trénují tradičně.

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Marek Beneš z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

TEST: Vyplatí se benzin, hybrid, nebo diesel? Spočítali jsme to

Redakční srovnávací test dieselu, benzinového auta a hybridu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Auto máte vybrané, co mu ale dát pod kapotu, aby vás provoz vyšel co nejlevněji – klasický benzin, úsporný diesel, nebo...

Premium

Pozor na ně. Vztahové chyby žen, kvůli kterým od nich muži utíkají

Ztracená důvěra ženy může znamenat konec vztahu. Záleží, jak se k dané věci... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vidět chyby na druhých je snadné. Mnohdy však postrádáme sebereflexi. Schopnost přemýšlet o sobě a vlastním jednání....

TIP: Jak vybrat hračky, které jsou nejen zábavné, ale také bezpečné
TIP: Jak vybrat hračky, které jsou nejen zábavné, ale také bezpečné

Hračka musí být pro dítě bezpečná. Jestli tomu tak opravdu je, vám prozradí její obal. Nemusíte ani luštit drobná písmena, jen se naučte rozpoznávat znaky, které bezpečnost garantují.