Dlouho byl původ psích plemen odvozován od evropských vlků. Výsledky genetických analýz z poslední doby naznačovaly, že první psi byli chováni v jižní Číně a možná i v Africe.
Tým vedený Robertem Waynem z University of California v Los Angeles prozkoumal do detailů dědičnou informaci psů i vlků a došel k závěru, že pes byl poprvé domestikován na Středním východě.
Nejstarší domácí zvíře zdomácnělo ve stejné oblasti jako například skot, ovce nebo kozy, popřípadě klíčové zemědělské plodiny, jako je pšenice či ječmen.
Wayne a jeho kolegové získali vzorky dědičné informace 912 psů náležejících k 85 plemenům a k tomu i DNA 225 vlků z různých koutů světa – od Severní Ameriky, přes Evropu a Střední východ až po východní Asii. U každého vzorku prověřili genetici konfiguraci DNA na 48 tisících různých místech.
Nikdy předtím vědci neprozkoumali tak detailně tak rozsáhlý soubor psí a vlčí DNA.
Wayne prokázal podobnost psí DNA s dědičnou informací vlků ze vzorků získaných v Izraeli, Iránu a Saúdské Arábii. Detailněji však místo domestikace psa určit nedokázali. Výsledky svého bádání publikovali ve vědeckém týdeníku Nature.
Pomohly DNA čipy
Pes je bezkonkurenčně nejrůznorodější domácí zvíře. Osmdesát procent současných plemen je však velmi mladých. Vznikla až v několika posledních staletích. Jen omezená skupina psích plemen měří svou historii na tisíciletí.
K těmto starodávným plemenům patří například africký basenži, australský dingo, sibiřský husky, aljašský malamut nebo čínská plemena čau-čau a šarpej.
Malá skupina plemen, například čau-čau nebo šarpej, vykazuje určitou příbuznost s východoasijskými vlky. Wayne je přesvědčený, že tento pokrevní svazek je relativně nedávného data a dokazuje, že východoasijští psi byli dodatečně křížení s místními vlky. Příměs východoasijské vlčí krve však nedokládá východoasijský původ těchto psů.
Wayneho tým použil k výzkumu psí dědičné informace nejmodernější techniky. Varianty dědičné informace detekovali pomocí DNA čipů. Na těch bylo naneseno 48 tisíc krátkých úseků DNA tak, aby se na ně mohly vázat shodné úseky ze vzorku zkoumané DNA.
Pokud se ve vzorku daná varianta DNA nachází, váže se na přesně určené místo čipu. Obsazená a prázdná místa čipu je možné odlišit a tím se dá určit, jaké úseky DNA zkoumaný vzorek obsahoval. Lze tak odhalit různé varianty vybraných úseků DNA, jež se navzájem liší jen jediným písmenem genetického kódu. Je to podobné, jako kdybychom zjišťovali, zda se v určitém místě knihy nachází slovo " hlad" nebo "hrad".
Vytvoření takového čipu pro psí dědičnou informaci umožnil fakt, že (pes) patří mezi živočichy s kompletně přečteným genomem. Vyčíst ze záplavy údajů o DNA vlků a psů jejich vzájemnou příbuznost není nijak jednoduché a genetici museli spojit síly s odborníky z oboru bioinformatiky.
Ti vyhodnotili data o struktuře dědičné informace pomocí komplikovaných počítačových programů a odhalili tak vazby mezi různými plemeny psů a vlky z rozličných koutů světa.
Nová plemena lidé zřejmě nešlechtili "na zelené louce". Vzali stávající plemena používaná pro daný účel, křížili je a vybírali z nich zvířata, která jim nejlépe vyhovovala.
Nový pastevecký (pes) tak vznikl ze starších plemen používaných pro pastevecké účely, zatímco nová plemena retrívra, jež jsou určena pro aportování ulovené zvěře, vznikala ze psů využívaných k lovu.
Porovnání vlčí a psí DNA odhalilo oblasti, které prodělaly při domestikaci největší proměny. Geny, které se v těchto úsecích DNA nacházejí, však teprve čekají na bližší prozkoumání.
