23. ledna 2014 6:30 Lidovky.cz > Relax > Věda

Psi mají svůj vnitřní kompas. Reaguje na magnetické pole

Štěně (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Štěně (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Yorkshirské teriéry i mohutné barzoje – všechny vybavila příroda vnitřním kompasem, který velmi citlivě reaguje na magnetické pole Země. Magnetické pole nabízí živočichům zdroj informací, které využívají například při dlouhých migracích. Vnitřním kompasem se řídí nejen tažní ptáci, ale třeba i mořské želvy.

Čeští a němečtí biologové už před několika lety zaskočili svět objevem, že zvířata reagují na magnetické pole i ve zcela běžných životních situacích. Jeleni, daňci i domácí skot se na pastvě staví tak, aby osa jejich těla směřovala stejným směrem jako siločáry magnetického pole. Hlavou míří v drtivé většině na sever nebo na jih bez ohledu na okolní podmínky. Slabost pro postavení v severojižním směru mají dokonce i kapři v kádích na vánočních tržištích.

Jak vyměšují psi?

Pes má vynikající sluch a čich. Nový výzkum česko-německého týmu ale ukazuje, že vnímá i zemské magnetické pole. Překvapivé zjištění vyjde v nejbližších dnech ve vědeckém časopise Frontiers in Zoology.

Vědci měřili orientaci těla 70 psů různých plemen při vyměšování. Výsledky více než 7000 statistických analýz ukázaly, že psi nejčastěji vyměšují s tělem nasměrovaným v severojižní ose. Ale jen v období, kdy je magnetické pole Země klidné. Tento objev podle vědců jednoznačně potvrzuje existenci magnetického smyslu psů, i když jeho princip zatím zůstává neobjasněný.

Vloni prokázal tým pod vedením Vlastimila Harta z České zemědělské university v Praze a Hynka Burdy z Univerzity v Duisburgu Essenu, že se magnetickým polem řídí při dosedání na vodní hladinu i různé druhy ptáků, například divoké husy a kachny.
Za větrného počasí přistává vodní ptactvo proti větru. Za bezvětří ale hejno přistává skoro vždy v ose sever–jih. Vědci se domnívají, že magnetické pole pomáhá ptákům dodržet ve skupině jednotný směr a tím klesá riziko kolizí mezi jednotlivými členy hejna.

Počáteční zklamání

V nejnovější studii se vědci z Hartova a Burdova týmu zaměřili na chování psů. Volba tohoto zvířete nebyla náhodná. Dřívější studie stejného týmu prokázala, že magnetické pole citlivě vnímají lišky obecné. Vlk jako divoký předek psů žije ve volné přírodě na území o rozloze 150 až 200 km2 a vládne skvělým orientačním smyslem, jehož součástí může být i vnitřní kompas. O vynikajícím orientačním smyslu psů svědčí i případy, kdy se zvíře ocitlo daleko od domova a po strastiplné cestě se dokázalo vrátit.

Řadu činností domácích psů ovlivňuje člověk. Pes je mistr ve čtení naších úmyslů a přání a reaguje i na pouhý pohled svého pána. Vědci proto hledali činnost, do které člověk nezasahuje a pes se při ní řídí vlastní vůlí. Takovou činností je vylučování – močení a kálení. Pes si k němu vybírá místo sám a zaujímá pozici, která mu nejvíc vyhovuje. Vědci sledovali opakovaně při močení a kálení celkem 70 psů 37 různých plemen v Česku i v Německu. Kromě mnoha jiných údajů pečlivě zaznamenávali polohu těla psa vzhledem ke světovým stranám. První analýzy dat nasbíraných za dva roky přinesly zklamání. Zdálo se, že psi při vylučování směr siločar magnetického pole Země nezohledňují.

Pak si ale vědci uvědomili, že magnetické pole Země není stále stejné. Někdy je narušené a pak se mění jak jeho intenzita, tak i směr siločar. Porovnali proto záznamy o pozorování psů s veřejně dostupnými výsledky měření magnetického pole.
Zjistili, že když bylo magnetické pole Země stabilní, stavěli se psi při vyměšování severojižním směrem. Při narušeném magnetickém poli se psi vnitřním kompasem neřídili. Větší vliv přitom měly na psy změny směru siločar magnetického pole. Čím rychlejší byly změny, tím méně se psi na magnetické pole spoléhali. Na změny v intenzitě magnetického pole reagovali psi slaběji.

Žádný jiný faktor vnějšího prostředí neměl na postavení psů při vyměšování významný vliv. Vědci se například důkladně zabývali otázkou, zda se psi nenatáčejí podle slunce, třeba aby jim nesvítilo do očí. Nakonec ale i tento faktor vyloučili a ve hře zůstalo pouze nenarušené magnetické pole.

Fotografie vašeho mazlíčka na pracovním stole vám zvýší motivaci, tvrdí vědci

Jedním z překvapivých objevů je zjištění, že se v chování psů jasně odrazí i velmi malá porucha magnetického pole. Magnetické pole bylo stabilní jen ve 30 procentech pozorování. Je tedy pravděpodobné, že výsledky studií některých týmů, které neprokázaly efekt magnetického pole na chování zvířat, mohly být zkresleny momentálně nestabilním zemským magnetickým polem.

Když je mapa nečitelná

Proč psi ignorují magnetické pole při jeho poruchách? „Můžeme si to představit, jako když se člověk na výletě zastaví a podívá se do mapy. Pokud je mapa v daném místě nečitelná, je orientace podle ní nemožná,“ píší autoři ve studii publikované v předním zoologickém časopise Frontiers in Zoology. Podobně jako se my nesnažíme najít cestu podle nečitelné mapy, nesnaží se psi orientovat podle rychle se měnícího magnetického pole.

Česko-německý tým nepochybuje o tom, že psi magnetické pole Země vnímají a reagují na ně. Záhadou zůstává, jakým způsobem ho detekují. Jedna možnost je, že ho vnímají některým ze svých smyslů, tedy že je vidí, slyší, cítí nebo nahmatají. Je ale také možné, že se při orientaci těla ve směru siločar zemského magnetického pole prostě jen cítí příjemněji, než když se osa jejich těla od směru siločar výrazněji odchyluje.

Jaroslav Petr, autor je profesorem České zemědělské univerzity

Najdete na Lidovky.cz