Úterý 4. srpna 2020svátek má Dominik 13 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Ptačí revoluce ve městech. Co rozhoduje o tom, jestli se živočich v městském prostředí uchytí?

Havran černý. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Havran černý. | foto: Shutterstock

Co rozhoduje o tom, zda se ptačí druh uchytí v prostředí města plného nástrah, nebo zda bude vytlačen postupující městskou zástavbou do venkovské krajiny? Vědci odhalili dvě základní strategie.

Lidé se začali ve velkém stěhovat do měst s počátky průmyslové revoluce na sklonku 18. století. Dnes žije v městech více než polovina lidstva a do roku 2050 by měl podíl městského obyvatelstva stoupnout na dvě třetiny. K živočichům však bývá městské prostředí nepřátelské. Nabízí méně potravy a číhá tam víc nebezpečí. Mnozí tvorové proto města a jejich blízké okolí vyklidili.

Některým živočichům však městské prostředí svědčí. Například holubi nebo potkani našli v městech příhodné podmínky. Co rozhoduje o tom, zda se živočich v městském prostředí uchytí? Důležitost této otázky podtrhávají případy infekčních onemocnění, jimiž se lidé nakazili od zvířat. Husy a kachny z jezírek v parcích se například ukázaly jako rezervoár „ptačí chřipky“, kterou se v roce 1997 nakazilo osmnáct obyvatel Hongkongu. Třetina z nich tehdy nemoci podlehla.

Křídla vhodná pro dálnici

Vědci se dlouho soustředili na to, jak se živočichové životu v městě přizpůsobují. Například americké vlaštovky pestré si podobně jako naše vlaštovky lepí hnízda z hlíny na zdi budov. Počátkem 80. let si ale začaly budovat hnízda na zdech pilířů mostů a nadjezdů na rušných dálnicích. Mnohé z nich zahynuly, když je za letu srazilo rychle jedoucí auto. Za třicet let však klesl počet vlaštovek zabitých auty na pětinu.

Za tu dobu se totiž ptákům zkrátila křídla, a tím se zlepšily jejich manévrovací schopnosti. Vlaštovky se díky tomu dokážou autům vyhnout a život u rušné dálnice už pro ně není tak nebezpečný.

Nebojsové a ustrašenci

Někteří živočichové mají k osídlení měst od přírody lepší předpoklady. Patří k nim zcela jistě americký sýček králičí. Tato drobná sova hnízdí v podzemních doupatech. Často obsazuje opuštěné králičí nory, ale využívá i jiné příhodné díry a dutiny.

Dnes žijí početné populace sýčků králičích například v jihoamerických městech. Sovy se zde dostávají do poměrně těsného kontaktu s lidmi. Je to pro ně stres, ale dovedou se s ním vypořádat. Pro jiné druhy sov se však města „zemí zaslíbenou“ nestala. V čem tedy tkví „průbojnost“ sýčka králičího?

Významnou roli sehrává vrozená míra bojácnosti ptáků, kterou lze odhadnout podle vzdálenosti, na jakou nechají opeřenci přiblížit člověka. Vědci předpokládali, že nebojácnější druhy budou časté střety s lidmi snášet lépe, a budou proto do měst snáze pronikat.

Sýčci králičí však nejsou ve městech nejúspěšnější „hrdinové“, ale ptáci s průměrným respektem k nebezpečí. Ustrašenci trpí stresem z častých kontaktů s lidmi. Strach jim pak komplikuje shánění potravy, protože k některým vydatným zdrojům si netroufnou se přiblížit. Příliš nebojácní sýčkové zřejmě riskují až příliš a často na to doplatí.

Ptačí Einsteini

Další předpoklad pro úspěšné osídlení měst představuje inteligence. Například japonské vrány černé se naučily čekat u přechodu na zelenou. Dočasné zastavení dopravy využívají k tomu, aby na přechod nanosily ořechy. Jakmile naskočí na semaforu pro chodce červená, vrány vzlétnou a počkají, až se proud automobilů opět zastaví. Pak se snesou zpátky a vyzobou jádra z těch ořechů, jejichž skořápky praskly pod koly aut. Nerozmáčklé ořechy vrány posunou o kousek stranou v naději, že tentokrát už auta svou práci odvedou.

Divoká vrána využívá přechodu k drcení ořechů na silnici

Tým vedený Ferranem Sayolem z univerzity v Göteborgu se pozastavil nad faktem, že holubi jako jedni z nejúspěšnějších opeřených obyvatel měst zvlášť nevynikají velikostí mozku. Co je předurčuje k úspěchu?

Výzkumníci shromáždili data o více než šesti stovkách ptačích druhů v sedmadvaceti velkých městech po světě: Hledali rysy, které je předurčují k městskému životu nebo mu naopak v průniku do města brání. Výsledky studie zveřejnil vědecký časopis Frontiers in Ecology and Evolution.

Početné rodiny

Ferran Sayol došel analýzami dat k závěru, že šance na úspěšný život ve městě se nabízí dvěma typům ptáků. Vědci potvrdili, že s městskými podmínkami se snáze vypořádávají druhy, které mají v poměru k velikosti těla velký mozek. To je důvod, proč se ve městech daří nejen vránám nebo kavkám, ale třeba i rackům, sýkorám nebo sokolům.

Pokud mají v městech uspět opeřenci s malými mozky, musí vynikat plodností a vyvádět každoročně velký počet mláďat. Tak se ve městech prosadili nejen holubi, ale třeba i rorýsi, vlaštovky nebo hrdličky.

Vysoká plodnost a velký mozek naopak nepatří mezi rysy přispívající k prosperitě ptačího druhu ve volné přírodě mimo město. Tam jsou jako doma ptáci s průměrným výkonem v obou těchto parametrech, například koroptve nebo čížci. V městech se možná trochu překvapivě nedaří ani ptačím druhům, které dostaly do vínku jak inteligenci, tak i plodnost.

„Investice do obou strategií je pro ptáky příliš náročná a vyžaduje příliš mnoho energie,“ vysvětluje Ferran Sayol.

Vědci zatím odhalili obecný vzorec pro úspěšnost ptáků ve městech. Nyní by rádi porozuměli mechanismům, které se skrývají v pozadí těchto pravidel. Zajímá je například, které aspekty inteligence jsou pro život ptáků ve městě nejužitečnější.

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Vila Na Zátorce 13 (Praha, 26. července 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Petr Arenberger, kožní lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Pavel Paska | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...