Sobota 4. dubna 2020svátek má Ivana 1 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Pubertu dívek startují otcové

Dívka - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dívka - ilustrační foto. | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

PRAHA Cesta od kolébky k pubertě se v poslední době povážlivě zkrátila. Dnešní děti rostou rychleji a dospívají mnohem dříve než jejich rodiče a prarodiče. Vliv má hlavně dostatek kaloricky bohatého jídla a kvalitní lékařská péče, shodují se odborníci.

Děti ve vyspělých zemích netrpí hladem, a proto „nakynou“ již v útlém věku do hmotnosti, která je předpokladem pro nastartování puberty. Dospívání může spouštět hormon leptin produkovaný tukovou tkání. Roli patrně hraje rovněž enzym aromatáza. Podílí se na vytváření estrogenů - hormonů spouštějících pubertu.

„Jedním z rozhodujících faktorů dřívějšího dospívání je lepší výživa, konkrétně dosažení určité hmotnosti, aniž by muselo jít o obezitu,“ vysvětluje profesor Richard Hampl z Endokrinologického ústavu v Praze.

K brzkému dospívání však může přispívat také konzumace uměle vyrobených estrogenů. Tyto látky jsou obsažené v hormonální antikoncepci. Prostřednictvím moči se dostanou do odpadních vod, dále do řek a moří. Následně pak v tělech ryb skončí na jídelním stole. Jako startér puberty nejspíše působí i takzvané endokrinní disruptory, látky narušující hormonální rovnováhu v těle.

Mezi tyto „záškodníky“ patří umělé hmoty, kadmium nebo třeba polychlorované bifenyly. Ty se v minulosti používaly při výrobě olejů, barev nebo inkoustů. Dobré pověsti se v tomto ohledu netěší ani látky nasazované do boje proti hmyzu či plevelům nebo prostředky podporující růst hospodářských zvířat.

Hledání správného metru
Nové výzkumy ale naznačují, že ze hry nejsou ani sami rodiče. Jak mohou tátové ovlivnit příchod puberty u svých dcer, shrnuje v jednom z únorových vydání populárně vědecký časopis New Scientist.

A proč chlapci mnohdy zůstávají stranou podrobnějšího zájmu vědců? U hochů se dospívání „měří“ obtížněji. „V případě dívek máme k dispozici jasné kritérium - první menstruaci,“ vysvětluje docent Pavel Bláha z katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Společně s kolegy sleduje u dětí v rámci rozsáhlých šetření výšku, hmotnost, průběh puberty a řadu dalších charakteristik. U chlapců má podobný význam první poluce. Ovšem jen stěží lze zjistit, kdy se odehrála. „V případě chlapců jsme proto jako kritérium začali používat mutaci hlasu, což ale není tak přesné,“ poznamenává docent Bláha (podrobnější informace v textu Na stopě skoků ...).

Harmonické vztahy v roli brzdy
Výraznou roli v načasování puberty hraje stres v rodině, domnívá se psycholog Jay Belsky z University College v Londýně. Mnohé výzkumy prokázaly, že časté rozpory mezi otcem a matkou a další situace zatěžující psychiku mohou uspíšit příchod první menstruace u dívek dokonce o čtyři až šest měsíců.

„Stres v rodině je určitě jedním z faktorů, které ovlivňují nástup puberty,“ souhlasí se závěry zahraničních výzkumů Richard Hampl.

Souvislost mezi psychickou zátěží a dospíváním dnes považují odborníci za dobře prokázanou. Teorie, podle níž v tomto procesu hrají hlavní roli právě otcové, je však poměrně nová.

Bruce Ellis z Arizonské univerzity v americkém městě Tucson s kolegy upozorňuje, že o takovém vztahu svědčí rozsáhlý dlouhodobý výzkum, během něhož bylo ve Spojených státech a na Novém Zélandu sledováno více než 700 dívek, a to od pěti let až do dospělosti. Zúčastněné rodiny vyplňovaly dotazníky, vědci je také pravidelně navštěvovali a hodnotili vztahy mezi jednotlivými členy.

Ukázalo se, že za přítomnosti biologického otce dospívají dívky obecně později a sexuálně žít začínají až ve vyšším věku. Dětství se dále prodlužovalo, pokud byl vztah mezi dcerou a otcem plný porozumění. Podobný vliv mělo i harmonické soužití rodičů, uvedli výzkumníci v odborných časopisech Journal of Personality and Social Psychology a Child Development.

Jestliže naopak otec v rodině chyběl, nastoupila u dívek puberta dříve. U děvčat, která žila bez táty od raného mládí, nabíralo dospívání ještě rychlejší obrátky. Jako další sešlápnutí plynu pak často působila přítomnost nevlastního otce. S výjimkou případů, kdy muž navázal s matkou dívky harmonický vztah.

A proč má stres v rodině nebo chybějící biologický otec takové následky? V době psychické zátěže se vylučuje větší množství hormonu kortizolu. „Pubertě předchází období zvané adrenarché, pro které je charakteristická zvýšená aktivita kůry nadledvin, jejichž biologicky nejdůležitějším produktem je kortizol,“ vysvětluje profesor Hampl. I když jde pouze o jednoho příslušníka „rodiny“ stresových hormonů a celý mechanismus je složitější, může podle českého endokrinologa zvýšená hladina kortizolu dospívání urychlit.

Dejte si pozor na dospělého cizáka
Americký vědec Bruce Ellis věří, že mohou existovat i další vysvětlení. Upozorňuje, že u mnoha živočišných druhů, například u myší, prasat, koz a některých primátů, je sexuální vývoj samic brzděn přítomností příbuzných samců. Naopak blízkost dospělého „cizáka“ dospívání urychluje. Tento efekt zprostředkovávají chemické látky zvané feromony, které hrají klíčovou roli v komunikaci zvířat. Bruce Ellis se domnívá, že stejně mohou působit také u lidí.

Jan Havlíček, který se na katedře antropologie Fakulty humanitních studií UK zabývá etologií člověka, je však k podobným závěrům spíše skeptický. „Neexistuje žádná studie, jež by prokazovala takové účinky u lidí. Feromony výrazně ovlivňují život řady živočišných druhů. U člověka se však jejich působení často projeví spíše jen změnou nálad,“ poznamenává Havlíček.

Profesor Hampl zase podotýká, že nelze poznatky nasbírané při studiu života zvířat beze změny přenášet na člověka. Vztahy mezi lidmi jsou v mnoha ohledech složitější. „Nemůžeme posoudit, co má na dívku dospívající v nepřítomnosti biologického otce větší vliv. Zda je to stresující prostředí, obranné mechanismy, nebo hormonální vlivy,“ poznamenává Richard Hampl.

Pro fakt, že lidé vnímají feromony, však svědčí například jev nazvaný „syndrom ženských domovů“. Již začátkem 70. let minulého století Martha McClintock, tehdy ještě studentka psychologie Harvardovy univerzity, zjistila, že ženám, které společně bydlí (na vysokoškolské koleji, ve vězení) nebo i pracují, se po určité době sladí menstruační cykly. Fenomén dále zkoumala a společně s kolegyní Kathleen Stern později také prověřila. Experiment popsaný v roce 1998 v časopise Nature poprvé přímo dokázal, že těkavé látky produkované jedním člověkem ovlivňují rytmus reprodukce jiného jedince.

Dívky ve městech předbíhají vesničanky
Robert Matchock a Elisabeth Susman z Pensylvania State University zveřejnili nedávno v časopise American Journal of Human Biology výsledky studie, během níž sledovali téměř dva tisíce amerických studentek. Zjišťovali čas jejich prvního menstruačního krvácení, velikost a složení rodiny, zkoumali také prostředí, v němž žijí.

Dospěli k podobným závěrům jako Bruce Ellis. Ukázalo se, že absence biologického otce v rodině má za následek dřívější příchod první menstruace, a to asi o tři měsíce. K urychlení dospívání vedla i přítomnost nevlastních bratrů. Také američtí vědci se domnívají, že klíčem k takovým změnám jsou feromony.

„Biologičtí otcové vysílají tlumivé chemické signály ke svým dcerám,“ poznamenává Robert Matchock, „pokud tyto signály chybí, dívky dospívají dříve.“ Navíc feromony produkované nepříbuzným mužem pubertu urychlí. Ze studie také vyplynulo, že dívky žijící ve městech mají v porovnání s venkovankami první menstruaci o něco dříve.

„Život ve větší aglomeraci zvyšuje šanci na setkání s neznámým mužem, a tudíž i s jím vysílanými chemickými podněty,“ vysvětluje Robert Matchock. Dcery mají také ve městě více příležitostí trávit volný čas mimo rodinu, a tím se vyhýbají feromonům otce. Podle odborníků může vylučování určitých chemických látek také redukovat sexuální přitažlivost mezi příbuznými, čímž zamezí incestu.

„Je otázkou, nakolik zde hrají úlohu biologické faktory jako hormony a třeba i feromony a co už je zakódovaný vzorec chování daný vyšší nervovou činností,“ podotýká Richard Hampl. Za všechno můžou tátové Otcové dávají dcerám do vínku vlastní dědičnou informaci. Po narození ovlivňují jejich směřování výchovou. Nové vědecké výzkumy však naznačují, že tátové na své dcery působí nejspíše i prostřednictvím feromonů, tj. chemických látek, které se přenášejí vzduchem.

,
Premium

Luxusní auta a vily. Pohádkový život utnula mladíkům až policie

Domy a byty podvodníků ze společnosti J.O. Investment s. r. o. (na snímku je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jakubovi O. bylo dvacet let, když založil firmu J.O. Investment a začal podnikat. Po třech letech jezdil v kabrioletu...

Premium

Lhaní se dá naučit. Emoce se však obelhat nedají, radí kriminální psycholog

Slovenský kriminální psycholog Ondrej Kubík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Naproti vám sedí podezřelý. Říká pravdu, nebo lže? Kriminální psycholog Ondrej Kubík ví, jak u výslechu přečíst mysl...

Premium

Dojemná záchrana? Nikoliv. MF DNES odhalila síť černého byznysu se psy

Psi z množírny z útulku. V bezpečí. Fenky Rózu a Mašličku MF DNES předala do... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Líbivá záchrana psů z nevhodných podmínek je skvělý byznys. Na jeho financování se podílí česká i německá veřejnost....

Advantage Consulting, s.r.o.
SKLADNÍK (BONUS NAVÍC)

Advantage Consulting, s.r.o.
Pardubický kraj
nabízený plat: 20 000 - 23 000 Kč