Většina z nás už s tím nemá žádnou přímou zkušenost, ale připravit ze zrn obilovin či jiných plodin "holýma rukama" poživatelnou potravinu není nic jednoduchého. Kromě dobrého nápadu si příprava takového jídla žádá drcení či mletí.
Proto se antropologové dlouho domnívali, že zrna se na lidských jídelníček dostali z evolučního hlediska nedávno - někdy před 10 tisíci lety. Tedy jenom několik tisíc let před tzv. neolitickou revoluci, která měla stvořit první velké zemědělské společnosti a tím odstartovat nezadržitelný proces pokroku vedoucí k naší současné civilizaci.
Podstatnou úpravu těchto představ přinesl v roce 2004 objev 23 tisíc let starého mlýnského kamene v Izraeli. Ovšem tehdy tak překvapivé prodloužení historie obilovin o "pouhých" 13 tisíc let do minulosti je jen drobnost, pokud se ověří tvrzení Julia Mercadera z univerzitě v Calgary.
Ten spolu s kolegy v časopise Science publikoval studii popisující analýzu nálezů z jeskyně Ngalue v Mozambiku. V té se našla celá řada kamenných a kostěných nástrojů z různých dob. Nejstarším bylo asi 105 tisíc let, nejmladším kolem 42 tisíc let.
Vědci nástroje zkoumali všemožnými metodami, mimo jiné je testovali i na přítomnost škrobu. Ten našli na 80 procentech z celkem 70 zkoumaných nálezů, včetně řady nástrojů z vrstev o stáří kolem 100 tisíce let. Většina škrobu (89 procent) pocházela z jediného druhu: z čiroku. Tato rostlina dodnes v některých oblastech Afriky a Indie představuje velmi významnou, ne-li dominantní plodinu pro výživu lidí i domácích zvířat. Analýzy ukázaly, že většina zpracovaných zrn byla rozdrcena, ale žádné neprošlo tepelnou úpravou, například pečením.
Na první pohled vypadají výsledky přesvědčivě, byť se zakládá na nepřímých důkazech: lidé před 100 tisíci lety cíleně sbírali zrna čiroku. Jak říká Mercader v rozhovoru pro týdeník Nature: "Nemám přímý důkaz o tom, že lidé mletý čirok jedli. Na druhé straně si neumím představit jiný způsob, jak by se zrna čiroku dostala do jeskyně, než že je tam úmyslně donesl člověk."
Ale některé pochybnosti zůstávají. Stopy škrobu se našly na i na nástrojích, které se k drcení zrn vůbec nehodí. Čirok také v afrických podmínkách nepředstavuje nejvýhodnější zdroj potravin: na získání a úpravu zrna je zapotřebí vynaložit dosti energie. Podle některých odborníků není jasné, proč by lidé volili takovou potravinu, když v okolí mohly být dostupnější.
I přesto je byl už džin vypuštěn z láhve. Hledáním zrn mezi "plevami" archeologických nálezů budou zřejmě v blízké budoucnosti trávit hodně času i odborníci na vůbec první krůčky druhu Homo sapiens.
