Příčiny rakoviny mozku jsou pro vědce stále záhadou. Za rizikové faktory odborníci považují například vystavení vysokým dávkám radiace či nákazu virem HIV, svoji roli hraje samozřejmě i dědičnost. Průzkum po desítky let vedených záznamů ale ukázal, že překvapivě velký vliv má i počet sourozenců. Především těch mladších.
Skandinávská záchrana
Nádory mozku se naštěstí objevují poměrně zřídka. To na druhou stranu velmi komplikuje systematické studium choroby. Při nízkém počtu zmapovaných případů vede hledání případných statistických závislostí k neprůkazným výsledkům. Naštěstí ve Švédsku existuje unikátní zdroj informací. Tamní archiv shromažďuje údaje o nádorových onemocněních u všech osob narozených po roce 1931. V databázi jsou zaneseni rodiče každého nemocného i v případě, že jejich datum narození spadá před rok 1931.
Během téměř osmi desetiletí se podle databáze nádor mozku objevil u 13 600 občanů Švédského království. Díky systematičnosti Švédů mohl Andrea Altieri působící v Centru pro výzkum rakoviny v Heidelbergu spolu s kolegy najít důkazy, které podporují hypotézu, podle níž některé typy mozkových nádorů vznikají jako důsledek infekce. Doktor Altieri vyšel z toho, že děti z velkých rodin mohou být rakovinou více ohroženy, neboť pravděpodobnost setkání s hypotetickým „spouštěcím“ virem je u nich vyšší. Statistická analýza předpoklad potvrdila. Děti, které vyrůstaly se čtyřmi nebo více sourozenci, onemocněly rakovinou dvakrát častěji než jedináčci. V případě méně početných rodin se vazba mezi počtem sourozencům a výskytem choroby nenašla.
Ještě dramatičtější výsledky přinesl rozbor případů, kdy k onemocnění došlo již v dětství či během puberty. Ukázalo se, že u dospívajících se třemi nebo více mladšími sourozenci je výskyt nádoru zvaného meningiom 3,7krát častější než u vrstevníků, kteří žádného bratra nebo sestru nemají. Starší sourozenci přitom riziko nezvyšují.
O těchto faktech informoval Andrea Altieri v posledním loňském čísle odborného časopisu Neurology. Publikované údaje potvrzují existenci závislosti mezi „kondicí“ imunitního systému a rakovinou mozku. Je například známo, že u lidí sužovaných alergiemi či astmatem se mozkové nádory vyskytují méně.
Mechanismus, který „nakažlivost“ rakoviny způsobuje, není zatím znám. Výzkum naznačuje, že infekce, které mladší děti předávají starším, pravděpodobně v kritickém věku zvyšují náchylnost k výskytu některých typů nádorů. V opačném směru, při nákaze mladších od starších, závislost neplatí. Sám Altieri však zdůrazňuje, že odhalené indicie rozhodně nestačí k tomu, aby odůvodnily pokusy omezit rakovinu pomocí velmi častého mytí rukou nebo používáním hygienických pomůcek.
