Tým vědců zjistil, že po vložení králičího genu do šplhavnice zlaté (epipremnum aureum) je rostlina schopna čistit okolní vzduch tím, že rozkládá chemické látky, jako je benzen či chloroform, které v určité koncentraci mohou být zdraví škodlivé. Do ovzduší v domácnostech se tyto látky dostávají běžnými aktivitami - chloroform se uvolňuje z chlorované vody během sprchování, benzen v důsledku kouření nebo z venkovního vzduchu.
Přísná regulace cílené editace genomu poškodí zemědělství, tvrdí vědci |
S cílem omezit vystavení lidí takovýmto látkám vložili vědci do DNA šplhavnice zlaté synteticky vyrobený gen králíka. Nositelem tohoto genu je mnoho savců, včetně lidí. Produkuje enzym, který v těle rozkládá řadu chemických látek.
Vědci z Washingtonské univerzity uvádějí, že během pokusu klesla koncentrace benzenu v prostředí, kde se nacházely rostliny s pozměněnou DNA, za osm dní až o 75 procent. Látku tak odbourává téměř pětkrát rychleji než nemodifikované rostliny.
Tým vědců nyní provádí další experimenty, které mají zjistit, zda šplhavnice může snižovat hladiny i jiných škodlivých látek a také zda do ní lze vložit i jiné geny, které by pomáhaly rozkládat například formaldehyd, jenž se do ovzduší dostává z čalounění nebo během vaření.
Tým navrhuje, aby rostlina byla součástí jakéhosi biofiltru, podobného miniaturnímu skleníku, kterým proháněl vzduch větrák. „Pokud některou z těchto rostlin postavíte do kouta, nebude vystavena dostatečnému kontaktu se vzduchem, aby mohla účinkovat,“ řekl profesor Stuart Strand, jeden z autorů studie. Na vyčištění vzduchu v domácnosti by stačilo 5-10 kilogramů rostlin, zařízení by mohlo navíc obsahovat i filtr pevných částic.“ Na trhu momentálně nejsou žádné přístroje, které by řešily přítomnost těchto (chemických látek), takže navrhujeme technologii, která toto prázdné místo zaplní.“
Průlomová technologie
Profesor Laurence Jones z Centra pro ekologii a hydrologii, jehož výzkum nedávno ukázal, že rostliny v Británii ročně „vyčistí“ 1,4 milionu tun nečistot v ovzduší, řekl, že vědci z Washingtonské univerzity ještě musí prokázat, že jejich metoda funguje i mimo laboratorní podmínky. Rovněž poukázal na relativně dlouhou dobu, kterou šplhavnice na vyčištění vzduchu potřebovala - v reálném prostředí by podle něj bylo vzduchu k vyčištění mnohem více.
Biotechnoložka Liz Rylottová z Univerzity v Yorku je při hodnocení studie pozitivnější. „Je to skvělá průlomová technologie - na papíře je prospěšnost pro zdraví jasná ... tyto rostliny snižují váš kontakt s toxiny, což může být jenom dobře,“ řekla. Zároveň dodala, že modifikovaná rostlina nebude v dohledné době v EU k sehnání. „Zákony v Evropě jsou čím dál restriktivnější při povolování této technologie.“