Lidovky.cz: Existují možnosti, jak předvídat přírodní katastrofy? Nakolik jsou přesné?
Záleží na konkrétním typu přírodní katastrofy. Například u zemětřesení byla kdysi představa, že do roku 2000 bude lidstvo schopno tyto události předpovídat. Jenomže máme rok 2015 a stále se to nedaří. Co se ještě relativně daří, je předpovídání místa, kde by k zemětřesení mohlo dojít, o poznání komplikovanější je ale určit, kdy konkrétně tato událost nastane.
Sesuv půdy zabil v Afghánistánu nejméně 400 lidí, další se pohřešují
Lidovky.cz: Jak je to s ostatními katastrofami? Dají se předvídat lépe než zemětřesení?
Třeba výbuchy sopek jsou relativně lépe předvídatelné, protože existuje řada příznaků, které naznačují zvyšující se aktivitu – vývěry plynů, změny teploty či chemického složení pramenů, vyklenování povrchu nebo menší seismické otřesy. Je také potřeba znát co nejlépe příčiny vzniku těchto přírodních ohrožení, například vlna tsunami může být způsobena jak zemětřesením na mořském dně, tak i velkým podmořským sesuvem (či sesuvem na pobřeží) nebo výbuchem podmořské sopky.
Pády meteoritů patří k těm velmi řídkým příčinám, byť potom mohou mít katastrofické následky. V principu se dá říci, že čím přesněji budeme znát podmínky vedoucí k nějakému přírodnímu ohrožení, tím přesnější budou i předpovědi.
Lidovky.cz: Jak ovlivňují možnosti předpovězení přírodních katastrof moderní technologie?
Moderní technologie jsou samozřejmě velkým pomocníkem, bez nich bychom se neobešli. Nicméně také platí, že Země se všemi svými sférami (atmosférou, hydrosférou atd.) je velice složitá, funguje tady mnoho vzájemných vazeb a procesů a lidstvo nezná ani zdaleka vše pro kvalitní předpovědi. Zde bych si dovolil jeden příklad: Známe příčiny různých chorob, lékaři umějí leckteré léčit, ale také vám nikdo neřekne, kdy přesně dostanete chřipku. Lidské tělo je rovněž velmi složitý organizmus a propojuje se zde řada vlivů a různých faktorů.
Zbořené a poničené domy ze zemětřesením postiženém okresu Sindhúpalčok.
Lidovky.cz: Dají se předvídané katastrofy nějak ovlivnit, je možné zmírnit jejich následky?
Ano, slovo zmírnit je to správné. Zmírňovat následky umíme, či se to učíme, ale bylo by nesprávné očekávat, že přírodním katastrofám doslova zabráníme. Ještě je potřeba si uvědomit, že o přírodních katastrofách mluvíme až tehdy, kdy se nás přírodní procesy začnou konkrétně dotýkat a škody mají obrovský rozsah.
Pokud například vznikne sesuv v horách, kde není ani osídlení, ani komunikace, pak se ještě nejedná o přírodní katastrofu. A s vlastním zmírňováním následků zase bude záležet na konkrétním typu katastrofy – jinak se obyvatelstvo chrání před povodněmi a jinak před spadem sopečného popela.
Lidovky.cz: Jak velký problém přírodní katastrofy aktuálně pro svět znamenají?
Obecně pro lidstvo na zemi je to problém veliký, a to nejen z hlediska ztrát na lidských životech. Je to také problém ekonomický. S rostoucí hustotou osídlení se navíc problém stává ještě větším, neboť lidstvo osidluje oblasti dosud nevyužívané, kde může být společnost opět ohrožována. Domy šplhají z nížin do strmých svahů, kde hrozí sesuvy. Osidlují se pobřežní oblasti, kam může přijít vlna tsunami. Staví se těsně podél řek a voda při povodních pak zaplavuje naše stavby...
V minulosti bývala snaha se rizikovým oblastem vyhnout, dnes ale tlak na zábor nových ploch nutí stavět i zde a lidstvo spoléhá na technické prostředky ochrany. Ty jsou nákladné a někdy ani toto nemusí stačit.
Lidovky.cz: Dá se do budoucna očekávat přesun přírodních katastrof i do míst dříve nezasažených?
Ano, k tomu již dochází. Je potřeba vždycky vážit míru rizika a zohlednit náklady. Často lidé také uvažují stylem, že když nějaká katastrofa proběhla před 50 až 100 lety, tak je to již dávno a nás se to přece netýká. Ale toto je zásadní chyba. Přírodní ohrožení mají své fyzikální zákonitosti, neprobíhají náhodně, ale je to naopak přirozený proces vývoje přírodní sféry, který dosud známe jen z určité části. Pokud tedy někde dochází k zemětřesením, je většinou jen otázka času, kdy a jak silné otřesy znovu přijdou, a na toto se může vyspělá společnost připravit – zmírnit následky.
Velká voda zaplavila desítky obcí zvláště na východě Texasu, kde byly zničeny stovky domů.
Lidovky.cz: Konference, která se koná příští týden v Praze, se zaměří nejen na přírodní rovinu zkoumaných jevů, ale také na sociální vlivy. Proč jste k tomu přistoupili?
Naše konference je pořádána v rámci pravidelných setkání ICGdR (International Consortium on Geo-disaster Reduction), jež má přímo v názvu, volně přeloženo „snížení dopadů přírodních katastrof“. Asociace vznikla před 10 lety v Asii, která je přírodními katastrofami odpradávna nejvíce postihována, a před dvěma lety se stala celosvětovou. V této době jsem byl také vyzván k zapojení a spolu s dalšími kolegy z Francie, Itálie, Německa či Velké Británie jsme zde začali pracovat.
Vzhledem k tomu, že jsem vystudoval geografii, není mi parketa sociálních dopadů přírodních katastrof až tak vzdálená, byť se profesně zabývám pouze její „přírodní částí“, tedy fyzickou geografií. Při pořádání letošní konference v Praze jsem proto navrhl i sekce, které dosavadní rámec našeho konsorcia rozšiřují. Toto se děje i v souladu s rozvojem našeho odborného časopisu (Geoenvironmental Disasters), který má ještě širší tematický rámec a kam jsem před dvěma lety tuto tematiku také vsunul.
Lidovky.cz: Nakolik je nutná účast zemí střední Evropy jako je i Česká republika, kde přírodní katastrofy obyvatele nesužují?
Čistě z pohledu přírodních katastrof nás zasahují významně jen některé z nich - povodně, sesuvy a do budoucna sucha. Ostatní jako tsunami, zemětřesení či sopečné výbuchy se budou týkat jen ojediněle několika mála turistů, jež zavítají někam do světa. Je tady ale i druhá rovina – uvědomme si, že jsme vyspělá země a neseme tedy i určitou míru zodpovědnosti za to, co se kde děje. A pokud můžeme méně vyspělým zemím něco nabídnout - formou expertiz, doporučení, řešení projektů, výukou studentů - tak proč bychom se nezapojili? Dělají to tak všechny civilizované státy. Je to otázka volby, zda chceme být malou bezvýznamnou zemí sužovanou pseudoproblémy či hrát ve světě roli, která nám podle mne přísluší.
