Šéf pátracího týmu Viktor Grochovskij dnes ruským novinářům řekl, že většina dosud objevených úlomků ležela na sněhu v těsné blízkosti osmimetrového otvoru, který zřejmě největší meteorit vytvořil při pádu na zamrzlou hladinu jezera. Velikost žádného z úlomků ale nepřekračuje několik milimetrů.
Podle odborníků se nad Uralem rozpadl chondrit, kamenný meteorit, který obsahuje asi deset procent železa. Meteorit pravděpodobně dostane jméno podle jezera Čebarkul a stejnojmenného města. Podle vědců by totiž meteority měly získat jméno po nejbližší vesnici či městě.
Ve městě zasklívají okna
V Čeljabinsku, průmyslovém městě s více než milionem obyvatel, zatím za silných mrazů intenzivně pokračuje odstraňování škod. Podle místní radnice se podařilo zasklít okna v 3500 budovách, v dalších asi 1200 domech zasklívání skončí v nejbližších dnech. Městská správa se zavázala, že veškeré opravy občanům města uhradí.
Záchranáři dnes vydali zpřesněnou bilanci páteční pohromy. Ve zhruba 4700 domech, v nichž tlaková vlna zničila okna, žije 100 000 rodin, které byly ve zlomku vteřiny vystaveny až pětadvacetistupňovým mrazům. Mezi poškozenými budovami bylo 671 škol a 235 zdravotnických zařízení. Ve školách se dnes už učí, provoz v klinikách ani v nemocnicích nebyl přerušen. Celkové škody se odhadují na jednu miliardu rublů (přes 630 milionů korun).
Video z dopadu meteoritu můžete vidět zde: |
Zranění zůstávají v nemocnici
O lékařskou pomoc požádalo celkem 1240 lidí včetně 299 dětí, oznámila agentura ITAR-TASS s odvoláním na zdravotníky. V nemocnicích s vážnějšími zraněními zůstalo 52 lidí, z toho 13 dětí. Jako středně těžké hodnotí lékaři zranění 21 lidí.
V ruských odborných kruzích se mezitím rozvinula diskuse o možné ochraně před podobnými událostmi. Agentura RIA Novosti napsala, že experti kosmické agentury Roskosmos ve spolupráci s pracovníky Ruské akademie věd rozpracovali program ochrany před ohrožením z kosmu, jehož součástí je i systém včasného varování před pádem kosmických těles. Pokud by byl program realizován, během příštích deseti let by si vyžádal asi 58 miliard rublů.
Vedení Roskosmosu už údajně program schválilo, ale návrh na jeho realizaci leží na stole vicepremiéra Dmitrije Rogozina, který v ruské vládě odpovídá za kosmický výzkum a zbrojení. O dalším osudu návrhu se nic neví.
