Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

S neandertálci jsme se nekřížili

Věda

  8:58
Člověk neandertálský se stal naším prvním vyhynulým příbuzným, jehož dědičnou informaci podrobně známe.

Neandrtálci foto: Reprofoto

Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandertálských žen, které žily před 38 tisíci lety v chorvatské jeskyni Vindija.

„Neandertálské ženy, které nám zanechaly v kostech svou DNA, vedly asi docela obyčejný život, ale teď vystupují jako genetické mluvčí svého lidu,“ říká Pääbův kolega Richard Green.

Výzkum DNA pravěkých tvorů představuje zapeklitou záležitost. Po smrti každého tvora se začíná jeho DNA velice rychle rozkládat, její dlouhé řetězce se lámou a některá písmena jsou chemickými procesy „přepsána“. Do mrtvého těla se nahrnou mikrobi, kteří je zaplaví svou vlastní DNA.

Další genetické „znečištění“ přinášejí objevitelé pravěkých ostatků a všichni, kdo na kosti byť jen dýchnou. Kosti neandertálských žen z jeskyně Vindija byly díky relativně nízkému stáří a chladnému prostředí jeskyně poměrně bohaté na DNA. Přesto nebylo její čtení jednoduché.

Pääbo získal od chorvatských vědců asi půl gramu neandertálských kostí. Za přísných opatření z nich izoloval zlomky DNA a v těch pomocí nejmodernějších aparatur přečetl bezmála 70 miliard písmen genetického kódu.

Plných 96 procent pocházelo z bakterií. Zbývající tři miliardy písmen genetického kódu patřilo neandertálkám. Některá písmena jejich genomu byla přečtena hned několikrát, jiná nebyla přečtena vůbec. Pääbo odhaduje, že má zatím k dispozici data o 60 procentech neandertálského genomu a připouští, že je v něm stále ještě mnoho chyb.

Přesto jsou výsledky projektu, který už spolkl šest a půl milionu dolarů, považovány za průlomové. Potvrdily, že se naši předci rozešli s předky neandertálců zhruba před 800 tisíci lety.

Za tu dobu se dědičná informace lidí a neandertálců „rozešla“ natolik, že v jejich bílkovinách došlo k záměně 1000 až 2000 základních stavebních kamenů, tzv. aminokyselin. Od šimpanzích bílkovin se naše bílkovinné molekuly liší zhruba 50 000 aminokyselinami.

Genetici doufají, že ze srovnání naší, neandertálské a šimpanzí DNAkonečně vyčtou dědičné změny, jež vydělily člověka ze zvířecí říše a dovolily člověku Homo sapiens jeho evoluční vzestup.

Když přišli předci dnešních lidí před 40 tisíci lety z Afriky do Evropy, našli kontinent obydlený neandertálci. O 20 tisíc let později už žil v Evropě jen Homo sapiens a neandertálský člověk vyhynul.

Některé genetické výzkumy naznačovaly, že se mohl Homo sapiens s neandertálci křížit. Této myšlence byl nakloněn i Pääbo. Nejnovější data o neandertálském genomu ale svědčí spíše ve prospěch představy, podle které byli neandertálci od moderních lidí natolik odlišní, že se křížit nemohli.
Neandertálci měli v průměru větší mozky než dnešní člověk a vědci to přičítali zvláštní variantě genu microencephalin. Moderní lidé získali tuto variantu před 37 000 lety.

Nemohli jsme ji snad zdědit od neandertálců? Pääbo v genomu neandertálek z jeskyně Vindija tuto variantu nenašel, a kloní se proto k názoru, že výkonný mozek současných lidí není dědictvím po neandertálcích.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!