Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Šedesát let od první české Nobelovky. Heyrovského o ni málem připravila lidská závist, nominován byl 18krát

Věda

  5:00
Praha - Před 60 lety získal první Čech Nobelovu cenu. Jaroslav Heyrovský objevil polarografii a v roce 1959 převzal z rukou tehdejšího švédského krále Gustava VI. Adolfa Nobelovu cenu za chemii. Dneska Heyrovského Nobelovku bereme jako samozřejmost, ale cesta k ní byla hodně trnitá, český vědec byl nominován celkem osmnáctkrát.

Jaroslav Heyrovský ve své laboratoři foto: Archiv ÚFCH J.Heyrovského AV ČR

„Udělení Nobelovy ceny je pro mne veliká pocta, neboť je to velmi vzácné ocenění mého objevu a životního díla. Považuji to však nejen za poctu osobní, ale i za uznání celé československé vědy,“ vyjádřil se k ceně tehdy 69letý Heyrovský.

Co se skrývá v roztocích? Polarografii pro svět objevil Jaroslav Heyrovský

Cesta k ní ovšem skutečně nebyla jednoduchá. Heyrovský nejprve objevil polarografii – metodu elektrické analýzy, která určuje složení i těch nejslabších roztoků.

Polarografii Heyrovský objevil už v roce 1922. „Dokonce se dá říct přesný den, bylo to 10. února. Ten den, podle zápisu ve svém deníku, přišel na metodu, která vysvětluje povahu látek v roztoku a její množství,“ vysvětlila pro Lidovky.cz Květoslava Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. 

Podle ní mu hned bylo jasné, že ta metoda je geniální a bude mít velké využití do budoucna. „Ale taky věděl, že to má háček. Měl by vymyslet nějaký automatický přístroj, který by mohli využít i ostatní vědci. Na něm se podílel se svým japonským kolegou Masuzó Šikatou a první polarograf byl představen v roce 1925,“ vysvětluje Stejskalová. „Kdyby tohle nebylo, nebyla by ani Nobelovka. To byla Heyrovského určitá genialita, že předpokládal, že tohle posune tu metodu dál,“ dodává vědkyně.

Heyrovského polarograf
Květoslava Stejskalová, vědkyně z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského...

Polarograf využívá rtuťovou kapkovou elektrodu, přičemž v moderní verzi spojen s počítačem nechybí v žádné chemické laboratoři. Počítačové polarografy slouží i v biologii, farmacii nebo v biochemii. Lékařům pomáhají sledovat některé choroby včetně rakoviny, zkoumat DNA či bílkoviny, anebo monitorovat látky v životním prostředí. Polarografie je užitečná například při kontinuálním měření obsahu kyslíku v atmosféře, měření obsahu oxidu siřičitého v kouřových plynech či zjišťování obsahu jedovatých kovů ve vodě.

Vraťme se ale k Heyrovskému. V roce 1934 přišla první nominace na Nobelovu cenu. Celkově byl Heyrovský nominován 18krát, takže cenu nakonec dostal až 37 let po svém objevu polarografie a osm let před svou smrtí. V roce 1940 totiž vynález dostal k posouzení švédský fyzikální chemik Kawe Palmer, což byl kámen úrazu. 

Rtuť v rybách může ovlivnit dětský mozek. Vysoké koncentrace stojí i za významným snížením IQ

„Palmer byl o takových 25 let starší než Heyrovský. Na přelomu 20. století pracoval s kapající rtutí, něco podobného, co dělal Heyrovský. Palmer však od rtuti odešel s tím, že se na ní nedá nic objevit a začal se věnovat něčemu jinému. A o několik let později měl posoudit návrh na Nobelovu cenu za polarografii, která pracuje s kapající rtutí. Tak se mu určitě přehrál celý ten jeho životní příběh a asi se mu zatmělo před očima, protože ačkoliv už byla polarografie v té době uznávanou metodou, tak Palmer napsal velmi dehonestující posudek, ze kterého bohužel vycházeli vědci dalších zhruba 15 let, a to i přesto, že Palmer asi dva roky po posudku zemřel,“ přibližuje Stejskalová důvody, proč Heyrovský čekal na cenu tak dlouho.

Podle ní je tento příběh ukázkou toho, jak je lidská závist brzdou pokroku. „Až po roce 1955 Nobelovský výbor napadlo vypracovat nový posudek,“ dodala Stejskalová. A tak mohl Jaroslav Heyrovský 10. prosince 1959 přebrat ve Stockholmu Nobelovu cenu za polarografii. 

A ačkoliv na slavnostní akt byla pozvaná celá jeho rodina, tehdejší komunistický režim dal výjezdní doložky jen vědci a jeho manželce. Heyrovského děti musely zůstat doma, trochu jako pojistka, aby chemik ve Švédsku nebo jinde v zahraničí nezůstal a byl nucen vrátit se zpět do Československa.

Příběh Kapky

Květoslava Stejskalová, která se snaží přiblížit práci Heyrovského hlavně mladé generaci, pořádá od roku 2009 každoročně dvě až čtyři výstavy s názvem Příběh Kapky. Ten vyplývá právě z polarografie, které je o kapající rtuti. Za deset let její existence prošlo výstavou přes 31 tisíc návštěvníků. Přitom nápad na projekt našla Stejskalová ve skříni.

„Já jsem jednou náhodou v přednáškovém sále ve skříni objevila staré polarografy a šla jsem za profesorem Michaelem Heyrovským, synem Jaroslava Heyrovského, že by bylo fajn připomenout 50 let od Nobelovy ceny. Nejdřív se zdráhal, že už to nikoho nezajímá, ale pak mi slíbil, že do toho půjdeme.“ Takto vznikla výstava připomínající odkaz jediného českého vědce, který obdržel Nobelovu cenu.

Druhá Nobelova cena

Druhým a zatím posledním českým lauerátem Nobelovy ceny je Jaroslav Seifert. Ten ji získal za literaturu v roce 1984, tedy přesně před 35 lety. Slavnostního aktu ve švédském Stockholmu se ale básník nemohl přes vleklé zdravotní problémy, které ho držely v nemocnici, zúčastnit. „Není mi dobře, ale mám radost,“ odpověděl tenkrát Seifert na otázku, jak se cítí. Cenu za něj převzala dcera.

Souborné Seifertovy spisy jsou ve finále

Jaroslav Seifert byl jeden z nejúspěšnějších českých básníků. Je považován za jednoho ze zakladatelů literárního směru zvaného poetismus. Jeho poezie je považována za takovou, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti.

Seifert byl v počátcích i členem komunistické strany. V roce 1929 byl však vyloučen za podpis Manifestu sedmi, kde kritizoval bolševizaci a Klementa Gottwalda. I přes to však v roce 1966 obdržel titul Národního umělce. Později se pak stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Zemřel v roce 1986, necelé dva roky po obdržení Nobelovy ceny.

Poslední vůle

Nobelova cena se uděluje každoročně už od roku 1901 a to na základě poslední vůle švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfréda Nobela. Ten se totiž rozhodl všechen svůj majetek věnovat do fondu, ze kterého se bude udělovat cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.

Ve Švédsku předali alternativní Nobelovy ceny, aktivistka Thunbergová chyběla

Oficiálně má Nobelova cena šest kategorií (za chemii, fyziku, fyziologii nebo lékařství, literaturu, mír). Od roku 1968 se uděluje i cena za ekonomii pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“.

Laureát je vždy vyhlášen v říjnu daného roku. Cenu pak obdrží vždy 10. prosince na výročí úmrtí Alfréda Nobela. Oceněný dostane kromě medaile a diplomu i peněžní odměnu na pokračování v práci nebo výzkumu. Předávací akt se vždy odehrává i v rodném jazyce oceněného a podle poslední vůle švédského chemika není možné cenu udělit již zemřelému člověku.

Havel, Čapek i Wichterle

Český dotyk Nobelových cen. K ‚srdci Evropy‘ neměli vztah jen Heyrovský a Seifert

Ačkoliv má Česko, potažmo Československo, zásluhou Heyrovského a Seiferta pouze dvě Nobelovy ceny, nominováno na ni bylo o poznání více Čechů. Ti však své nominace neproměnili.

Hned několik českých státníků bylo nominováno na Nobelovu cenu míru. Kromě Edvarda Beneše a Jiřího Hájka také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a také první český prezident Václav Havel. Ten k Nobelově ceně za mír prohlásil, že by měla být udělovaná spíše lidem typu Matky Terezy. „Tedy osobnostem, které boj za lidská práva, lepší svět a mír vedou jako občané a nejsou za to tak říkajíc placeni jako politici.“

Spisovatel Milan Kundera získal po 40 letech opět české občanství

Známé jsou také nominace spisovatelů Milana Kundery a Karla Čapka na Nobelovu cenu za literaturu. Čapek, který byl spolužákem Heyrovského na gymnáziu a dokonce spolu seděli v jedné lavici, na ni byl nominován dokonce sedmkrát a to mezi lety 1932 - 1938, kdy také zemřel. Cenu už tak neměl šanci nikdy získat. To Milan Kundera je označován za jednoho z věčných čekatelů a teoretickou šanci na Nobelovu cenu devadesátiletý spisovatel stále má.

Za smolnou, co se Nobelovy ceny týče, se dá nazvat věda. Heyrovský sice svou nominaci proměnil, ačkoliv až na osmnáctý pokus, jiní vědci však takové štěstí neměli. Vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle by si jistě Nobelovu cenu za tento objev zasloužil. Komunistický režim ovšem jeho patent prodal americké společnosti, protože ho nepovažoval za tak převratný. Wichterlemu se sice podařilo autorství patentu obhájit, ale pro výbor Nobelových cen to byla příliš rozporuplná osobnost.

Zemřel Antonín Holý. Chemik světového významu

Dalším vědeckým adeptem na Nobelovu cenu by mohl být i Antonín Holý, objevitel řady antivirotik proti léčbě AIDS/HIV. Ten však zemřel v roce 2012, ještě předtím, než stihl být vůbec na Nobelovu cenu navržen.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...