Šimpanzi nás předběhli

Homo sapiens na první pohled kraluje evolučnímu pelotonu – co ztratil na ochlupení, získal na objemu mozku. Platí to i ve srovnání se šimpanzi, kterým přisuzujeme titul „nejchytřejšího zvířete“, protože nám jsou nejpodobnější. 

 Ale z genetického hlediska to není tak jednoznačné: do nedávné doby se šimpanzí genetická výbava vyvíjela rychleji než ta naše. Jejich druh se vyvíjel rychleji než náš.

 Alespoň to tvrdí tým z univerzity v Michiganu, který hledal v lidském a šimpanzím genomu (souboru genetické informace) stopy adaptivních změn – mutací jednotlivých genů, které přinášejí svému nositeli výhodu umožňující mu lépe přežít, a díky tomu se šíří populací. Tým pod vedením Jiangzhi Zhanga porovnal téměř 14 tisíc genů šimpanzů a lidí. Vědci na základě analýzy odhadují, že šimpanzi mají 233 „vylepšených“ genů, lidé 151. To znamená, že od rozdělení obou druhů před šesti miliony let (dosti nejisté číslo) probíhala šimpanzí evoluce asi o 50 procent rychleji než lidská.

 Výsledky zveřejněné v časopise PNAS naznačují, že proměna člověka si nevyžadovala zásadní úpravu genetického materiálu. Tak zásadní rysy, jako je velikost mozku, si patrně určuje jen malý počet změn.

 Studie nepřináší definitivní odpovědi, protože použité metody mají své potíže. Především šimpanzí geny nejsou tak dobře prozkoumané jako lidské, a tak srovnání není úplné (14 tisíc genů je o něco více než polovina celkového počtu našich genů).

 Navíc je současnými metodami těžké objevit adaptivní mutace mladší než 100 tisíc let a lidé šimpanze v cílové rovince možná předběhli. V této historické době totiž patrně poprvé lidská populace svou velikostí překonala tu šimpanzí. Teorie populační genetiky přitom předpovídá, že větší populace vede v důsledku k většímu počtu adaptivních změn.