18. července 2006 9:53 Lidovky.cz > Relax > Věda

Skrytá a skrývaná ptačí chřipka

PRAHA Víska Kubu Simbelang v horách na severu Sumatry se dostala do centra pozornosti na jaře roku 2006 poté, co se osm členů tamější rodiny nakazilo ptačí chřipkou. Všichni s výjimkou pětadvacetiletého muže zemřeli.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením „chřipkové rány“ v Kubu Simbelangu je přímý přenos viru mezi příslušníky postižené rodiny. Podrobnosti o viru, který je schopen přeskoku z člověka na člověka, vědci zveřejňují jen neochotně.

Jako první se nakazila od drůbeže sedmatřicetiletá žena, která onemocněla 24. dubna. Než 4. května zemřela, předala virus H5N1 šesti svým příbuzným. Jeden z nich, desetiletý synovec, předal virus svému otci. Ten byl poslední obětí simbelangské ptačí chřipky. Zemřel 22. května.

S výjimkou první oběti a muže, který přežil, získali indonéští lékaři od všech nemocných vzorky viru a provedli jeho genetické analýzy. S jejich výsledky seznámil věhlasný virolog Malik Pereis z univerzity v Hongkongu desítku účastníků schůzky, jež se konala na sklonku června v indonéské Jakartě. Setkání mezinárodně uznávaných vědců bylo „pouze pro zvané“ a na veřejnost z něj proniklo jen to, co uznali jeho aktéři za vhodné. V hrubých rysech o něm informoval vědecký týdeník Nature.

Virus při šíření mezi členy rodiny rychle měnil svou dědičnou informaci. Zatímco při prvním přenosu na sedmnáctiletého chlapce došlo v genech viru k jedné mutaci, pak o týden později už vykazoval virus čtyři mutace. Život poslední oběti měl na svědomí virus obdařený jednadvaceti mutacemi.

Nikdo netuší, zda jediný uzdravený člen rodiny vděčí za život tomu, že jeho virus dále mutoval a ztratil tak něco ze zabijáckých schopností. Muž v panické hrůze z lékařů odmítal léčbu i odběr jakýchkoli vzorků. Dokonce utekl z nemocnice, aby vyhledal pomoc u domorodého léčitele.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odmítla výsledky analýz simbelangského viru zveřejnit s tím, že jsou majetkem Indonésie. Přístup k nim má jen vybraná skupinka odborníků. V oficiálním prohlášení WHO nicméně uvedla, že „neexistují důkazy o významnějších mutacích viru“.

To je podle Malika Pereise pravda, jen pokud jde o molekuly důležité pro průnik viru do lidských buněk a uvolnění nově namnožených virů z buněk nakažených osob. Neplatí to například pro geny zajišťující odolnost viru H5N1 k lékům. Jedna z mutací mu dodala rezistenci k léku amantadinu.

„Důležité je, že se objevovaly nové mutace s tím, jak se virus přenášel z člověka na člověka. Nikdo ale neví o dědičné informaci viru H5N1 tolik, aby mohl říct, jak moc jsou tyto mutace významné,“ řekl v rozhovoru pro časopis Nature jeden z účastníků uzavřeného jednání, jenž si nepřál být jmenován.

Stávající situace, kdy nejsou důležitá data o dědičné informaci nových variant původce ptačí chřipky veřejně přístupná v počítačových databázích, se stává předmětem tvrdé kritiky mnoha odborníků. Podle představiteleWHO Paula Gullyho však má Světová zdravotnická organizace svázané ruce. Data jsou ve vlastnictví konkrétní země a ta rozhoduje, jak se s nimi bude nakládat.

„Snazší přístup k datům o viru by jistě prospěl dalšímu výzkumu,“ uvedl Gully pro Nature a dodal, že WHO už oficiálně požádala Indonésii o zveřejnění dat o viru v Kubu Simbelangu. „Uvidíme, jak se indonéské úřady rozhodnou.“ Mnohé země nemají o informování mezinárodní veřejnosti velký zájem.

Příkladem je Čína, kde nedávno vědci zjistili, že jedna z údajných obětí epidemie SARS z roku 2003 zemřela ve skutečnosti na ptačí chřipku. Těsně před zveřejněním informace v lékařském časopise New England Journal of Medicine volal kdosi z Číny do americké redakce, vydával se za jednoho z autorů článku a požadoval jeho okamžité stažení z tisku.
, Lidové noviny

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!