Tým kolem Annelen Kahlové spočítal, jak ovlivňuje solární výrobu elektřiny nadmořská výška a různé naklonění solárních panelů během roku. Studie se sice zaměřila na Švýcarsko, ale výsledky se podle expertů dají přenést na jiné podobné regiony.
Vědci potvrdili příčinu úbytku kosů v Česku. Ještě loni byl nejběžnějším ptákem, v Praze a okolí téměř vyhynul |
Problémem při výrobě elektřiny ze Slunce je ten, že potřeba a produkce jdou často proti sobě. Solární pole vyrábějí nejvíce proudu v létě, ale nejvíce je ho potřeba v zimě. Tato skutečnost vzhledem k nedostatečným kapacitám dlouhodobého skladování elektřiny komplikuje navyšování podílu solární energie na energetickém mixu.
Švýcarsko hodlá časem ukončit výrobu elektřiny z jádra. Lausannští vědci proto zkoumali scénář, kdy polovinu švýcarské produkce elektřiny z jaderných elektráren nahradí solární energie. V nížinách by kvůli tomu musela být solárními panely pokryta plocha o velikosti 57 kilometrů čtverečních.
Pokud by ale byla solární pole přesunuta do vyšších poloh horských oblastí, produktivita vzroste hned ze tří důvodů. Atmosféra ve vyšších polohách pohlcuje méně slunečního záření, obloha je ve vysokých polohách v zimě méně oblačná než nížiny a sníh v zimě odráží velké množství slunečního světla. Aby bylo toto odražené světlo optimálně využito, musí mít solární panely náklon 65 stupňů, zatímco v v nížinách je to asi 37 stupňů.
Pšenice v Evropě není odolná vůči změnám klimatu, tvrdí vědci. Sníží se tak její výnosnost |
Takové instalace na horách by podle vědců potřebovaly dohromady kolem 47 kilometrů čtverečních, tady asi o šestinu méně než v rovinách. Díky vyšší produktivitě v zimě navíc mohou lépe pokrýt sezonní potřebu. Nesoulad mezi produkcí a potřebou by se tak dal snížit o polovinu.
Aby se zamezilo pokrytí sněhem, lze podle vědců solární panely postavit v horách i zcela kolmo. Tím se sice sníží jejich účinnost a zvýší se potřebná plocha, ta ale bude stále těsně pod plochou, kterou by bylo nutno použít v rovinách.
