10. listopadu 2011 9:59 Lidovky.cz > Relax > Věda

Start sondy nevyšel, hrozí pád na Zemi

Sonda startovala na raketě Zenit-25B | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sonda startovala na raketě Zenit-25B |

MOSKVA/PRAHA Rudá planeta zřejmě není Rusku souzena. Úterní start dlouho plánované a několikrát odkládané sondy Fobos-Grunt nevyšel. Po neúspěchu několika předchozích misí k Marsu si přitom ruský kosmický program chtěl konečně napravit reputaci.

Sonda měla nabrat vzorky horniny z marsovského měsíce Phobosu a přivézt je na Zemi.

Nejprve všechno probíhalo podle plánu – raketa sondu úspěšně vynesla na tzv. parkovací dráhu kolem naší planety. Pak se ale měly dvakrát zažehnout motory, které by ji nejdříve navedly na vyšší dráhu a pak nasměrovaly k Marsu. Ale to se nestalo. Pozemní středisko dokonce mělo problém navázat se sondou spojení. „Předpokládá se, že se z blíže neurčeného důvodu dostala do bezpečnostního módu, čímž zablokovala provádění veškerých manévrů,“ vysvětluje Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR.

Start ruské sondy Fobos-Grunt se nezdařil - grafika



Na zjištění příčin museli letoví inženýři čekat do pozdních večerních hodin, kdy se sonda znovu dostane do zorného pole pozemní stanice v Bajkonuru. „Jsou dvě možnosti. Buď jde o hardwarovou chybu motoru, což by byl průšvih, protože by se s tím nedalo nic dělat. Nebo jde o chybu v programu řídicího počítače, kterou by teoreticky šlo opravit,“ říká Antonín Vítek.

Informace o tom, kolik času mají ruští inženýři k dispozici pro případnou nápravu, se liší. Podle některých zdrojů se baterie vybijí 70 hodin po startu, podle prohlášení ruské kosmické agentury Roskosmos má k dispozici energii na dva celé týdny. Ale vzhledem k tomu, že sonda letí na nízké dráze ve výšce 207 až 343 km, se bez zažehnutí motorů třeba už za deset dní zřítí. Záleží ale na stavu zemské atmosféry.

Jedovaté palivo snad zůstane ve vzduchu

Jde přitom o dosud nejtěžší meziplanetární sondu, váží 13,5 tuny. „Z toho 70 procent hmotnosti tvoří jedovaté pohonné látky. Dá se ale předpokládat, že nádrže při průletu atmosférou shoří a palivo se rozptýlí v atmosféře ve výšce 50 až 60 km. Zemský povrch by ohrozit neměly,“ říká Antonín Vítek. Samotná sonda podle něj nemá příliš odolné součásti, takže se nejspíš všechny rozpadnou v atmosféře. Největší kus, který by mohl dopadnout na Zemi, je návratové pouzdro o hmotnosti 7,5 kg, které mělo přivézt vzorky hornin.

Mluví se také o tom, že se na palubě nachází radioaktivní materiál. Jde o kobalt, který se používá v jednom z přístrojů pro chemické analýzy. Jeho množství je ale zanedbatelné, jde o pouhých 0,05 miligramů, a pravděpodobně také shoří v atmosféře. Pokud se tedy nepodaří motory včas oživit a nasměrovat sondu k původnímu cíli.

Šance zachránit misi je malá

"Šance, že se sondu podaří oživit a přimět letět k Marsu, je podle odborníků krajně nízká," uvedl nejmenovaný zdroj z kosmodromu Bajkonur.

"Až dosud všechny pokusy dostat na palubu pokyny programátorů nevedly k úspěchu. Během noci bylo takových pokusů několik, včetně využití speciálního zařízení na Bajkonuru," potvrdil další zdroj z ruské vesmírné agentury Roskosmos. Další pokusy mají následovat v podvečer, ale šance zachránit sondu označil ruský zdroj jako velmi malé.

Eva Vlčková

Autor

Eva Vlčkováeva.vlckova@lidovky.czČlánky