Čtení a oživování mamuta
Vše začalo chomáčem chlupů vyhynulého srstnatce. Vědci z Pennsylvánské státní univerzity v USA společně s kolegy z dalších amerických univerzit a Ruské akademie věd z něj odebrali vzorek dědičné informace. Jak v listopadu informoval časopis Nature, rozluštili tři čtvrtiny mamutí DNA. Přečtená část genomu dávného srstnatce navíc ukázala na jeho blízké příbuzenství s dnešními slony. Tím se otevřel prostor pro „obživnutí“ mamuta. Další krok k jeho „vzkříšení“ představuje výzkum japonských vědců zveřejněný taktéž v listopadu v časopise PNAS. Tým Teruhika Wakajamy ze Střediska vývojové biologie Institutu RIKEN v Kóbe naklonoval myši z dědičné informace zmrazených jedinců. O vydařenosti experimentu svědčí i fakt, že dva klony již mají vlastní potomky počaté přirozenou cestou.
Nejstarší Evropanka V pohoří Atapuerca na severu Španělska našel tým archeologů z madridské Universidad Complutense zlomek spodní čelisti pravěkého člověka starý 1,2 milionu roků. Počátky osídlení západní Evropy se tak výrazně posouvají do minulosti. Jak v březnu informoval časopis Nature, čelist je poměrně drobná, takže nejspíše patřila ženě.
Začal největší experiment
Prozkoumat základní stavební kameny hmoty a poodhalit tajemství zrození vesmíru: Tyto úkoly měl plnit obří urychlovač částic ve středisku CERN nedaleko Ženevy. LHC (Large Hadron Collider), který má tvar prstence o průměru 27 km a je umístěn v tunelu v hloubce zhruba 75 až 150 metrů pod zemí, zahájil v září po dvaceti letech příprav zkušební provoz. Vůbec největší a nejdražší vědecký experiment však záhy potkaly technické problémy a musel být zastaven. Opětovné spuštění urychlovače se očekává v druhé polovině roku 2009.
Robot řízený neurony
Malé vozítko se pohybuje vpřed, zastaví před bariérou a následně změní směr jízdy. Repertoár robota Gordona je poměrně jednoduchý, jeho výjimečnost však spočívá v tom, že ho řídí biologická tkáň. Vědci z univerzity v britském Readingu ji v živném roztoku poskládali z neuronů odebraných z potkaních embryí. Navíc se vzniklý „mozek“ dovedl dokonce učit.
Kmenové buňky z kůže
Začala výroba náhradních dílů „na míru“. A ubírá se navíc z etického hlediska nezávadnou cestou. Vědci vedení japonským biologem Šinjou Jamanakou z univerzity v Kjótu zdokonalili výrobu kmenových buněk z kůže tak, aby jejich použití bylo bezpečnější. Američtí vědci už je „přeprogramovali“ na neurony a otestovali u dvou pacientek při léčbě amyotrofní laterální sklerózy.
Vzdálené planety na snímcích
O existenci planetárních oběžnic u jiných hvězd než u Slunce dosud svědčily jen výpočty. Teprve v listopadu vědci vzdálené planety vyfotografovali. A podařilo se to hned dvěma mezinárodním týmům. První zachytil dalekohledy Keck a Gemini North na havajské observatoři Mauna Kea trojici planet u hvězdy HR 8799, která se nám promítá do souhvězdí Pegasa. Druhý tým využil Hubbleův teleskop a pořídil záběr planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut v souhvězdí Jižní ryby. Snímky jsou předstupněm podrobnějšího zkoumání světů, kde by mohl existovat život.
Začala cesta k umělému organismu
Vyrobí léky, čisté pohonné látky pro auta nebo spolykají oxid uhličitý z atmosféry. Na umělé bakterie už čeká řada úkolů. A genetici k jejich splnění v lednu učinili první podstatný krok: v laboratořích J. Craig Venter Institute vytvořili kopii kompletní dědičné informace bakterie Mycoplasma genitalium. Mikroba, který obývá pohlavní orgány a plíce opic i lidí, si vybrali kvůli jeho relativně „trpasličí“ dědičné informaci – 470 genů je vloženo do necelých 600 000 písmen genetického kódu.
Přečtený neandrtálec
Mezinárodní tým vedený Richardem Greenem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v srpnu přečetl kompletní DNA z mitochondrií neandrtálce. Zkoumali jedince, který zemřel před 38 000 lety. Potvrdilo se, že se výrazně lišil od moderních lidí. Vědci také našli dědičnou změnu, která rozhodla o tom, že naši předkové přežili a neandrtálci před 25 000 lety vymřeli.
Skrz ledový gejzír
Dostatek vody, organické molekuly a zřejmě i místa s příhodnou teplotou. Podmínky nezbytné pro vznik života objevila v březnu na Saturnově měsíci Enceladus sonda Cassini. Při riskantní misi prolétla pouhých 50 kilometrů nad povrchem Encelada a navíc přímo skrz gejzíry zmrzlé vodní páry.
Vše začalo chomáčem chlupů vyhynulého srstnatce. Vědci z Pennsylvánské státní univerzity v USA společně s kolegy z dalších amerických univerzit a Ruské akademie věd z něj odebrali vzorek dědičné informace. Jak v listopadu informoval časopis Nature, rozluštili tři čtvrtiny mamutí DNA. Přečtená část genomu dávného srstnatce navíc ukázala na jeho blízké příbuzenství s dnešními slony. Tím se otevřel prostor pro „obživnutí“ mamuta. Další krok k jeho „vzkříšení“ představuje výzkum japonských vědců zveřejněný taktéž v listopadu v časopise PNAS. Tým Teruhika Wakajamy ze Střediska vývojové biologie Institutu RIKEN v Kóbe naklonoval myši z dědičné informace zmrazených jedinců. O vydařenosti experimentu svědčí i fakt, že dva klony již mají vlastní potomky počaté přirozenou cestou.
Nejstarší Evropanka V pohoří Atapuerca na severu Španělska našel tým archeologů z madridské Universidad Complutense zlomek spodní čelisti pravěkého člověka starý 1,2 milionu roků. Počátky osídlení západní Evropy se tak výrazně posouvají do minulosti. Jak v březnu informoval časopis Nature, čelist je poměrně drobná, takže nejspíše patřila ženě.
Začal největší experiment
Prozkoumat základní stavební kameny hmoty a poodhalit tajemství zrození vesmíru: Tyto úkoly měl plnit obří urychlovač částic ve středisku CERN nedaleko Ženevy. LHC (Large Hadron Collider), který má tvar prstence o průměru 27 km a je umístěn v tunelu v hloubce zhruba 75 až 150 metrů pod zemí, zahájil v září po dvaceti letech příprav zkušební provoz. Vůbec největší a nejdražší vědecký experiment však záhy potkaly technické problémy a musel být zastaven. Opětovné spuštění urychlovače se očekává v druhé polovině roku 2009.
Robot řízený neurony
Malé vozítko se pohybuje vpřed, zastaví před bariérou a následně změní směr jízdy. Repertoár robota Gordona je poměrně jednoduchý, jeho výjimečnost však spočívá v tom, že ho řídí biologická tkáň. Vědci z univerzity v britském Readingu ji v živném roztoku poskládali z neuronů odebraných z potkaních embryí. Navíc se vzniklý „mozek“ dovedl dokonce učit.
Kmenové buňky z kůže
Začala výroba náhradních dílů „na míru“. A ubírá se navíc z etického hlediska nezávadnou cestou. Vědci vedení japonským biologem Šinjou Jamanakou z univerzity v Kjótu zdokonalili výrobu kmenových buněk z kůže tak, aby jejich použití bylo bezpečnější. Američtí vědci už je „přeprogramovali“ na neurony a otestovali u dvou pacientek při léčbě amyotrofní laterální sklerózy.
Vzdálené planety na snímcích
O existenci planetárních oběžnic u jiných hvězd než u Slunce dosud svědčily jen výpočty. Teprve v listopadu vědci vzdálené planety vyfotografovali. A podařilo se to hned dvěma mezinárodním týmům. První zachytil dalekohledy Keck a Gemini North na havajské observatoři Mauna Kea trojici planet u hvězdy HR 8799, která se nám promítá do souhvězdí Pegasa. Druhý tým využil Hubbleův teleskop a pořídil záběr planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut v souhvězdí Jižní ryby. Snímky jsou předstupněm podrobnějšího zkoumání světů, kde by mohl existovat život.
Začala cesta k umělému organismu
Vyrobí léky, čisté pohonné látky pro auta nebo spolykají oxid uhličitý z atmosféry. Na umělé bakterie už čeká řada úkolů. A genetici k jejich splnění v lednu učinili první podstatný krok: v laboratořích J. Craig Venter Institute vytvořili kopii kompletní dědičné informace bakterie Mycoplasma genitalium. Mikroba, který obývá pohlavní orgány a plíce opic i lidí, si vybrali kvůli jeho relativně „trpasličí“ dědičné informaci – 470 genů je vloženo do necelých 600 000 písmen genetického kódu.
Přečtený neandrtálec
Mezinárodní tým vedený Richardem Greenem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v srpnu přečetl kompletní DNA z mitochondrií neandrtálce. Zkoumali jedince, který zemřel před 38 000 lety. Potvrdilo se, že se výrazně lišil od moderních lidí. Vědci také našli dědičnou změnu, která rozhodla o tom, že naši předkové přežili a neandrtálci před 25 000 lety vymřeli.
Skrz ledový gejzír
Dostatek vody, organické molekuly a zřejmě i místa s příhodnou teplotou. Podmínky nezbytné pro vznik života objevila v březnu na Saturnově měsíci Enceladus sonda Cassini. Při riskantní misi prolétla pouhých 50 kilometrů nad povrchem Encelada a navíc přímo skrz gejzíry zmrzlé vodní páry.
