Čtvrtek 2. dubna 2020svátek má Erika 11 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Stoleté píchání v zádech

Velryby se mohou dožít stovky let. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velryby se mohou dožít stovky let. | foto: ŠIMON LNReprofoto

PRAHA Hrot harpuny z 19. století v těle velryby grónské vědcům dokázal, že se tito kytovci dožívají překvapivě vysokého věku.

Určit stáří velryby je zapeklitá věc. Vědci spoléhají na „letokruhy“, které vznikají při růstu velrybích zubů, nebo na počítání vrstev ve „špuntech“, jež se tvoří velrybám v uších. Každý takový odhad je zatížený velkou chybou. Zvláště komplikovaná je situace u velryb grónských, jimž se v uchu netvoří vrstevnatá zátka. O věku, jakého se velryby dožívají ve volné přírodě, mohli vědci jen spekulovat.

Americký zoolog Craig George se pokusil určit stáří velryb grónských analýzou aminokyselin v jejich oční čočce. Velrybí oči dostal od Eskymáků, kteří mají povoleno zabít a zkonzumovat omezený počet kytovců za podmínek, že použijí tradičních technik lovu.

George v roce 1999 určil stáří 42 velryb. Většina dospělých zvířat byla ve věku 20 až 60 let. Narazil ale i na pětici velrybích „metuzalémů“. Nejmladšímu bylo 91 a nejstaršímu dokonce 211 roků. Odborníci podrobili výsledky Georgeova měření ostré kritice. Většina byla přesvědčena, že se velryby grónské nedožívají více než stovky.

Další spolupráce s Eskymáky ale dala za pravdu Georgeovi. V květnu ulovili Eskymáci další velrybu grónskou a při jejím porcování narazili na zbytky hrotu velrybářské harpuny. Zavolali Georgea a ten se se zlomky ocelového hrotu vydal na okružní cestu po muzeích. Nakonec mu přálo štěstí.

Ukázalo se, že hrot patřil k harpuně zvláštní konstrukce patentované v roce 1879. Užívala se však poměrně krátkou dobu. To dovolilo určit stáří velryby ulovené Eskymáky na 115 až 130 roků.

Spolupráce s domorodými velrybáři výrazně zvýšila důvěru v určování stáří velryb analýzami aminokyselin v oční čočce. Vědci nyní berou mnohem vážněji i další, stejným způsobem získané doklady o dlouhověkosti kytovců. Norští vědci určili analýzami oční čočky stáří narvala uloveného grónskými Eskymáky na 115 roků.

Věková struktura současných velrybích populací nemusí zdaleka odrážet přirozené možnosti kytovců. Stará zvířata mohou být velmi vzácná i proto, že například u velryb grónských klesly v rozmezí let 1848 a 1915 stavy v důsledku masového lovu ze třinácti tisíc kusů na pouhé dva tisíce. Ve velrybí populaci tehdy žilo jen velmi málo dospělých samic, jejichž potomci by se dnes dožívali věku převyšujícího 100 let.

Je zajímavé, že nově zjištěné údaje odpovídají tomu, co se už odnepaměti traduje mezi Eskymáky. „Už po staletí Eskymáci tvrdí, že velryby žijí dvakrát déle než lidé,“ řekl Craig George v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.

Premium

KOMENTÁŘ: Koronavirus je hrou o čas. Do roka onemocníme všichni

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejdéle do roka koronavirem onemocníme všichni. Jde jen o to, aby se lidé s těžším průběhem choroby mohli během...

Premium

Úspěšný recept na koronavirus pochází z Číny a zní jasně: Chce to být tvrdý!

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Inspirace pro svět: Jak se vlastně Číně podařilo silně zkrotit zákeřnou chorobu? Zatímco pro většinu Západu se...

Premium

Koronavirus nám vletěl do imunitně naivní populace, tvrdí parazitolog Ježek

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tým primáře Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Petra Ježka z příbramské oblastní nemocnice je jedním z...

Advantage Consulting, s.r.o.
SERVISNÍ INŽENÝR – DIAGNOSTIKA CNC

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 40 000 - 45 000 Kč