4. června 2014 6:01 Lidovky.cz > Relax > Věda

Svět ohrožují nové choroby. Hrozí lidstvu 'mor 21. století'?

Velbloud | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velbloud | foto: Martin Skuhravý, HedvábnáStezka.cz

Ve vzdálených koutech světa se objevují nemoci, jaké medicína dosud nepoznala. Odborníci varují, že ze Střední Ameriky, rovníkové Afriky nebo jižní Asie může kdykoliv přijít celosvětový „mor 21. století“.

Tak jsme domluveni?“ „Určitě.“ Oba muži si potřásli rukou a rozešli se. Netušili, o co všechno se během tuctové půlhodinové schůzky podělili a že jeden z nich už brzy skončí v nemocnici na jednotce intenzivní péče.

Rostoucí únavu přičítal americký lékař dlouhé cestě a velkému časovému posunu. Nedávno se vrátil do Spojených států ze saúdskoarabské metropole Rijádu. Když se však k únavě přidala horečka a potíže s dechem, věděl, že je zle. V nemocnici jeho podezření záhy potvrdili. Během pobytu v Rijádu se nakazil MERS (Middle East Respiratory Syndrome – „blízkovýchodním onemocněním plic“).

Virus na cestách

Choroba se poprvé objevila v Jemenu v roce 2012. Vyvolává ji virus přežívající celkem nenápadně v organismu netopýrů. Na člověka nejčastěji „přestoupí“ z velbloudů, na které se za nejasných okolností přenáší z netopýřích hostitelů.

ČTĚTE TAKÉ:

Celé dva roky se výskyt MERS omezoval na Arabský poloostrov. Teď virus vyvolávající těžké zápaly plic vytáhl do světa. Kromě Spojených států jím onemocněli lidé v Nizozemsku, Malajsii, na Filipínách, v Egyptě či Řecku. Prozatím se MERS nakazilo v 19 zemích asi 600 lidí. Třetina zemřela. V tom je původce MERS podstatně nebezpečnější než jeho nechvalně proslulý příbuzný virus SARS. Ten se objevil v roce 2002 v Číně a následně nakazil ve třech desítkách zemí více než 8000 lidí. Zemřel každý desátý.
Američan, který jako první přenesl virus přes Atlantik do Nového světa, cestoval z Rijádu do Munsteru ve státě Indiana dvěma letadly a dálkovým autobusem. Setkal se se stovkami lidí. Lékaři v tom neviděli velký problém. Byli přesvědčeni, že se nakazí jen ti, kdo přijdou do těsného kontaktu se zvířaty přenášejícími virus.

Vyšetření muže, s kterým se první americký pacient s MERS setkal při běžné pracovní schůzce, však ukázalo, že virus už umí „přeskakovat“ z člověka na člověka. V krvi muže žijícího ve státě Illinois kolují protilátky, které si vytvořil. Virus v těle nemá. Imunitní systém si s ním stačil poradit. Přesto američtí lékaři bijí na poplach. K nákaze MERS zřejmě stačí pouhé potřesení rukou či polknutí viru vydechnutého do vzduchu nemocným člověkem. MERS je jen jednou ze zhruba tří a půl stovek nových infekčních chorob popsaných za posledních sedmdesát let. Prim mezi jejich původci hrají bakterie. Z kolekce nových chorob mají na svědomí více než polovinu. Příkladem je kmen jinak neškodné střevní bakterie Escherichia coli označovaný jako 0157:H7. Objevil se v 70. letech minulého století a vyvolává krvavé průjmy a někdy i těžká poškození ledvin. Nejčastějším zdrojem této bakterie jsou kontaminované potraviny.

Svět ohrožují nové choroby

K významným novinkám mezi původci infekčních onemocnění patří i bakterie, jež získaly zcela nový typ odolnosti k antibiotikům. Mohlo by se zdát, že rezistence nedělá z bakterie „novou bestii“. Odolnost k antibiotikům však může proměnit celkem běžného původce chorob na masového zabijáka, protože lékaři jsou proti němu najednou bezmocní. Když se v roce 2006 objevil v Jižní Africe u třiapadesáti pacientů původce tuberkulózy odolný k širokému spektru antibiotik, přežil nákazu jen jediný nemocný.

Donedávna neznámé viry stojí v pozadí asi čtvrtiny všech nových chorob. Cizopasní prvoci jich mají na svědomí asi desetinu. Ze zbývajících původců nově se objevujících chorob jsou významné plísně a kvasinky spolu s parazitickými červy.

Inkubátor AIDS

Zajímavá je „národní statistika“ objevů nových chorob. Více než třetinu odhalili ve Spojených státech. V první pětce objevitelů nových chorob figurují ještě Britové, Australané, Japonci a Němci. Na územích, odkud řada nových neznámých chorob pochází, například v Číně, Indii, Brazílii, Kongu, Malajsii, Egyptě či Mexiku, byl odhalen pouhý zlomek infekčních novinek. Tento nepoměr je důsledkem omezených možností mikrobiologů a lékařů v zemích třetího světa.

Není to dobrá situace, protože zdravotní systém ekonomicky vyspělých zemí zachytí výskyt nových chorob vzniklých v třetím světě teprve poté, co se choroba rozšíří po planetě. Názorným příkladem je virus HIV, který vznikl v rovníkové Africe, promořil tamní populace a objeven byl teprve ve chvíli, kdy pronikl mezi obyvatele ekonomicky vyspělého Západu.

Počet nově odhalených chorob přitom neustále stoupá. Výjimečně „úrodná“ byla v tomto ohledu 80. léta minulého století, kdy se objevilo o čtvrtinu více nových chorob než v předchozím desetiletí. Přispěl k tomu nástup onemocnění AIDS, jež narušuje imunitní systém. V těle obětí AIDS pak vyvolávají těžká onemocnění i mikroorganismy, které pro zdravého člověka nepředstavují závažné riziko.

MERS je jako nová choroba typický i tím, že se na lidi přenáší z volně žijících zvířat, která původce hostí bez toho, že by jim nějak zvlášť škodil. Taková onemocnění jsou označovaná jako zoonózy. Reprezentují 60 procent všech nových infekčních chorob a neustále jejich přibývá. Riziko zoonóz roste se sílícím tlakem lidské populace na přírodu. V třetím světě pronikají lidé hluboko do panenských pralesů, aby tu těžili suroviny, káceli stromy, zakládali políčka, sbírali ovoce nebo lovili zvěř.

Afričtí lovci „bushmeatu“ (masa zvířat volně žijících v pralesích) přicházejí do kontaktu s širokou škálou zvířat včetně opic a lidoopů. Virologický průzkum odhalil, že jim v žilách koluje pestrá kolekce virů zvířecího původu. Stačí, aby si lovec přehodil krvácející úlovek přes rameno, do kterého se předtím škrábl o trn, a virus rázem změní hostitele.

Zdrojem nákazy může být i samotný bushmeat převážený obrovské vzdálenosti. Kořist lovce z Kamerunu putuje sítí překupníků až na černé trhy v ekonomicky vyspělých zemích Severní Ameriky a Evropy. Zřizování rezervací a národních parků s vyloučením nebo drastickým omezením lidských aktivit tak prospívá nejen volně žijícím zvířatům, ale celému lidstvu, protože omezuje kontakt lidí s živočichy a snižuje riziko přenosu nových mikroorganismů na člověka.

Choroby přenášené hmyzem

Plná čtvrtina nových chorob je vyvolána mikroorganismy, kterými se člověk nakazí od přenašečů, jako jsou komáři. Také těchto chorob přibývá. Mnozí přenašeči se přičiněním člověka rozšířili daleko mimo původní areál výskytu a mohou přenášet choroby, které se v nové domovině komárů nikdy předtím nevyskytovaly.

Komár tygrovaný pocházející z jihovýchodní Asie se mezinárodním obchodem rozšířil do Ameriky, Evropy i Afriky. V Evropě se poprvé uchytil v roce 1976, když jeho vajíčka nebo larvy doputovaly do Albánie v dešťové vodě zachycené v nákladu ojetých pneumatik z Číny. Dnes se tento komár vyskytuje od Řecka po Belgii.

Jakmile se do těchto oblastí dostane člověk nakažený například během dovolené v exotické cizině, poslouží jako počáteční zdroj infekce, z kterého komáři roznášejí chorobu na všechny strany. V roce 2007 se obyvatel jedné severoitalské vesnice nakazil během cesty po Indii virem vyvolávajícím tropickou horečku chikungunya. Protože v okolí vsi se již vyskytovali komáři tygrovaní, běžně přenášející tento virus, nakazily se tropickou horečkou více než dvě stovky Italů.

Fotbalová hrozba pro Brazílii

Virové onemocnění chikungunya popsané v roce 1952 v tehdejší Tanganice nyní ohrožuje Karibik. Od začátku roku 2014 tu onemocnělo přes 45 000 lidí. Je jen otázkou času, kdy onemocnění pronikne do Jižní i Severní Ameriky. Zatímco zdravotníci po celém světě varují návštěvníky fotbalového mistrovství světa vBrazílii před tamějšími chorobami, jako je malárie, žlutá zimnice nebo horečka dengue, brazilští epidemiologové se bojí, že s fanoušky přicestuje do země chikungunya.

Epidemie tohoto onemocnění by měla pro Brazílii těžké následky. Její původce sice není zabiják, ale dokáže ochromit celou zemi. Když v roce 2004 propukla epidemie chikungunyi na ostrovech na východě Indického oceánu, nakazilo se jí až 40 procent tamějších obyvatel. Tropické turistické ráje Martinik a Réunion se ocitly na kolenou, protože zkolabovaly služby. Vlna strachu z onemocnění srazila zájem o tyto destinace na minimum.

„Je jasné, že v nejbližší budoucnosti musíme počítat se vznikem nových infekčních nemocí,“ konstatoval přední britský odborník na infekční onemocnění Mark Woolhouse z Edinburghské univerzity v analýze pro vědecký časopis Nature.

„Žhavá místa“ pro nástup nových chorob se nacházejí ve Střední Americe, rovníkové Africe a jižní Asii. Odsud může prakticky kdykoli přijít „mor 21. století“. Bohužel právě v těchto oblastech je zdravotnictví na takové úrovni, že propuknutí nové choroby s nepříjemně vysokou pravděpodobností propásne.

Svět stojí před naléhavým úkolem investovat do infrastruktury, která by zajistila včasné odhalení nově povstalých onemocnění. „Nepomůžeme tím jen tamějším lidem,“ říká Mark Woolhouse. „V době sílící globalizace představují nové choroby problém, který se týká nás všech.“

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Renomovaný výživový poradce Petr Fořt | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

Test celoročních pneumatik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Zvířecí ortoped a chirurg Roman Skala | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.