Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru do rentgenového oboru spektra přineslo již v minulosti klíčové poznatky o vesmíru - o neutronových hvězdách, černých děrách, gama záblescích či neutronových jádrech.
Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Experti z Evropské kosmické agentury, americké NASA a japonské JAXA proto spojily síly ve velkém společném projektu IXO – International X-ray Observatory. Dokončení dalekohledu a jeho start do vesmíru se očekává kolem roku 2021.
Tento týden se zástupci zúčastněných institucí sešli v Praze. Od pondělka tu probíhá jednání pracovní skupiny pro přípravu optiky, od středy následuje dvoudenní workshop ve vile Lanna. Akci pořádá Astronomický ústav AV ČR a ČVUT.
"Před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout dosud nevyřešené technické problémy. Budeme řešit technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování skla či metrologické testy a měření," říká hlavní organizátor docent René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR.
Řadou těchto technologií se zabývají také čeští vědci. Vývoj rentgenové kosmické optiky má podle Hudce v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970, tedy před 40 lety – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.
Na workshopu zazní například přednáška docenta Hudce o českém podílu na dalekohledu IXO. Profesor William Zhang z americké NASA bude referovat o rentgenové optice pro příští desetiletí a profesor John Nousek z Penn State Univerzity v USA shrne vědecké výsledky získané rentgenovým dalekohledem na americké družici SWIFT v posledních šesti letech.