6. března 2019 5:13 Lidovky.cz > Relax > Věda

Teleskop Kepler otevřel dveře k exoplanetám

Teleskop Kepler otevřel dveře k exoplanetám | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Teleskop Kepler otevřel dveře k exoplanetám | foto: ČTK

MYS CARNEVAL/PRAHA Před startem amerického teleskopu Kepler v březnu 2009 bylo známo jen 340 exoplanet (planet mimo sluneční soustavu), nyní je jich právě díky Keplerově misi známo přes 3900 (a 650 víceplanetárních systémů). Teleskop, který kvůli vyčerpání paliva dosloužil loni 20. října, během své více než devítileté činnosti objevil pozoroval 530.506 hvězd v souhvězdí Labutě, objevil 2662 exoplanet a kolem 30 planet s velikostí srovnatelnou se Zemí, které obíhají v obyvatelné zóně, kde může být kapalná voda.

Právě díky tomuto teleskopu, který odstartoval před deseti lety, 7. března 2009, lidstvo získalo definitivní potvrzení, že exoplanety jsou běžnou součástí vesmíru (podle výpočtů by na každou hvězdu v Mléčné dráze měla připadat minimálně jedna exoplaneta).

„Když jsme před 35 lety začali uvažovat o něčem na způsob této mise, neznali jsme ani jednu planetu mimo sluneční soustavu,“ řekl loni hlavní vědecký pracovník mise William Borucki, který je již v penzi, a dodal: „Teď víme, že planety jsou všude. Kepler nám nastavil nový kurz plný slibných objevů pro budoucí generace.“

Objevy teleskopu Kepler, který se do dějin kosmonautiky zapsal jako jedna z nejúspěšnějších misí celé historie, také položily základy nového oboru, na kterých budou moci astronomové stavět v dalších letech. „Tento první americký lovec exoplanet výrazně překonal všechna naše očekávání. Vydláždil nám cestu k dalšímu průzkumu a hledání života ve sluneční soustavě a dále,“ uvedl loni Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor z vědeckého ředitelství NASA a dodal: „Nejen že nám ukázal, jak moc planet ve vesmíru je, ale také zažehl jiskru úplně nového pole výzkumu, které zasáhlo vědeckou komunitu. Jeho objevy vrhly na naše místo ve vesmíru nové světlo a osvětlily napínavá tajemství a možnosti u jiných hvězd.“

Vědci či filozofové se po celá staletí domnívali, že existují planety mimo naši sluneční soustavu, neexistoval ale žádný způsob jak je objevit. existenci exoplanet věřil i třeba starořecký filozof Epikúros, který napsal: „Existuje nekonečně mnoho světů, podobných tomu našemu, i naprosto odlišných.“ První exoplaneta (Gamma Cephei Ab) byla objevena až v roce 1988, na své potvrzení si ale musela počkat do roku 2002.

V době startu teleskopu bylo známo jen asi 340 exoplanet, většina z nich ale byli takzvaní „plynní obři“ podobní Jupiteru. Na nich panovaly extrémní podmínky (některé velice horké, jiné naopak věčně zmrzlé).

Mise sondy Kepler o hmotnosti 1039 kilogramů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dostala jméno po německém astronomovi Johannesi Keplerovi (1571-1630), který v 17. století působil i v Praze. Hvězdář zde formuloval dva ze tří svých nebeských zákonů.

Mise byla plánována v rámci vědeckého programu Discovery na přelomu milénia a schválena byl v prosinci 2001. Kepler měl do vesmíru letět v roce 2006, ale nakonec byl přesunut až na rok 2009. Bylo potřeba pracovat s návrhem a vývojem teleskopu, ale celý program Discovery se také musel oklepat ze ztráty sondy Contour v roce 2002 i z finančních problémů.

Dalekohled byl naveden na heliocentrickou oběžnou dráhu, což zaručilo, že se mu do zorného pole nikdy nedostane Slunce či Měsíc, jež by pozorování narušily. Srdcem Kepleru byl Schmidtův teleskop o průměru 95 centimetrů, který pracoval jako fotometr měřící jasnost hvězd a odchylky této hodnoty, které mohou být způsobeny tranzitující exoplanetou, ale i jinými jevy. Kepler sledoval oblast mezi souhvězdími Labutě a Lyry proto, že je bohatá na hvězdy.

Mise byla původně plánována na 3,5 roku. Během této doby nepřetržitě zkoumala 150.000 hvězd v souhvězdí Labutě. Po čtyřech letech, kdy byly splněny cíle primární mise, mechanické poruchy pozorování dočasně zastavily. Díky týmu projektu se podařilo funkčnost zařízení prodloužit v rámci rozšířené mise pod označením K2, během níž se množství sledovaných hvězd rozrostlo až na více než 500.000.

První Keplerův objev exoplanety oznámili vědci 4. ledna 2010, v prosinci 2011 obletěla svět zpráva o objevu planety Kepler-22b, což byla první super-Země obíhající v obyvatelné zóně kolem hvězdy podobné Slunci. V roce 2014 byla objevena planeta o velikosti Země Kepler-186f, která obíhá v obyvatelné zóně, o rok později exoplaneta Kepler-452b, která je srovnatelná se Zemí velikostí i vzdáleností od svého Slunce. Významné objevy z fáze K2 obsahovaly například systém K2-138 či systém K2-72, který obsahuje čtyři kamenné planety, z nichž dvě mohou být v obyvatelné zóně.

Na úspěšné bádání teleskopu Kepler v oblasti exoplanet navazuje další vesmírný dalekohled NASA - Satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet (TESS). Vypuštěn byl loni v dubnu a zaměřuje se na planety obíhající kolem 200.000 nejjasnějších a Zemi nejbližších hvězd. Později mohou být tyto planety blíže zkoumány z hlediska existence života při následných misích, jako je chystané vypuštění vesmírného dalekohledu Jamese Webba.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz