Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Trénink v pilulce

Věda

  9:56
Cesta k velkému úspěchu amerického biologa Ronalda Evanse ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla začala naprostým fiaskem. Před čtyřmi lety Evans proměnil metodami genového inženýrství obyčejné myši na maratonské vytrvalce. Pokud by se podařilo zvýšit stejnou měrou vytrvalost u lidí, přineslo by to úlevu pacientům postiženým celou řadou závažných neduhů.

Zbrusu nové látky zvyšující vytrvalost by se mohly objevit už v Pekingu.

Zásah do dědičné informace člověka je však složitý a nese s sebou i určitá rizika. Evans proto hledal lék, který by měl stejný efekt jako zásah do dědičné informace „maratonských“ myší - probouzel by k horečné činnosti enzym vyráběný podle genu PPAR-delta.


Celý text studie mohou zájemci o doping najít zde


Nakonec byl přesvědčen, že hledanou látku našel. Lékaři ji pod kódem GW1516 zkoušejí při léčbě některých metabolických poruch. Vytrvalost pacientů však nesledovali. Evans podal látku GW1516 myším a doufal, že to zvýší jejich výkon v běhu na dlouhých tratích. Pokusy však skončily absolutním nezdarem. Kýžený efekt se nedostavil. Teprve když vědci donutili myši po podání léku k pravidelnému intenzivnímu pohybu, zjistili, že zvířata dosahují výraznějšího nárůstu kondice, než když lék neužívají. Doba, po kterou vydržely myši běžet, se prodloužila o 70 procent, a stejně narostla i vzdálenost, kterou myši za tento čas zdolaly.

Evans přemýšlel, jakým lékem by cvičení nahradil, a rozhodl se pro chemikálii známou jako AICAR. Ta povzbuzuje k činnosti enzym AMPK, o kterém byl Evans přesvědčen, že zajišťuje zvýšení aktivity „maratonského“ enzymu PPAR-delta po tréninku.

Podezření se potvrdilo. Po podání AICAR nemusely myši hnout prstem, a přesto se jim výrazně zvýšila vytrvalost. Po měsíci užívání léku uběhly myši o 44 procent delší vzdálenost. Výsledky experimentů zveřejnil vědecký časopis Cell.

„Jako první začnou tyto preparáty užívat sportovci,“ předvídá vývoj událostí Evans v rozhovoru pro časopis New Scientist. „Atleti mají obecně silný sklon ke zkoušení i užívání prostředků zvyšujících výkonnost a já nepochybuji, že je obě látky zlákají.“ Zdravotní rizika AICAR a GW1516 pro člověka nebyla zatím plně prověřena. To však těm, kdo baží po vítězství, vadit nebude. „Pokud se zpráva dostane včas do Pekingu, lze očekávat, že během olympiády budou někteří sportovci dopovat pomocí preparátu AICAR,“ tvrdí Ronald Evans.

AICAR je už k dispozici. Biochemické firmy ho dodávají pro experimenty v laboratořích. Porce, jež by vystačila myši k dopingu na čtvrt roku, stojí asi 350 eur. Člověk bude potřebovat léku mnohem více, ale peníze nebudou v tomto případě hrát klíčovou roli. Evans očekává i doping pomocí GW1516. Jeho příprava byla popsána ve vědeckých časopisech už v roce 2003 a zručný biochemik si s jeho syntézou hravě poradí.

Evans všechny potenciální podvodníky varuje. Stačil už se svými kolegy vyvinout spolehlivé a jednoduché analytické postupy, kterými lze jak AICAR, tak i GW1516 odhalit. Testy na oba prostředky by tak mohla mít k dispozici i olympijská antidopingová laboratoř v Pekingu. Pokud to antidopingoví komisaři nestihnou, nemají dopující sportovci vyhráno, protože vzorky krve a moči odebrané během olympiády lze testovat i dodatečně.

Autor:

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...