V letošním létě postihlo onemocnění vyvolané virem chikungunya i dvě stovky obyvatel dvou vsí asi 80 kilometrů východně od Boloně. Jeden člověk na chorobu zemřel.
Lékaři zpočátku považovali onemocnění za chřipku. Není divu. Příznaky obou chorob se v mnohém podobají a drtivá většina evropských lékařů nemá s tropickou chikungunyou žádné zkušenosti. Jméno choroby pochází z jazyka tanzanijského kmene Makonde, kde znamená „to, co tě zkroutí“. Název celkem výstižně vystihuje stav pacienta sužovaného po dlouhou dobu bolestmi kloubů a horečkami.
Proti chorobě neexistuje vakcína a léčba se omezuje na tlumení bolestí a horečky. Přesto není považována za nebezpečnou. Při velkých epidemiích jsou ale počty obětí nezanedbatelné a dochází k velkým ekonomickým ztrátám. Komáří přenašeč viru chikungunya se v posledních desetiletích rozšířil na velkou část Evropy.
Jeho výskyt byl zaznamenán nejen v Itálii, ale i na Balkáně a ve Francii. Na severu sahá areál takzvaného „tygřího moskyta“ až do Belgie a Nizozemska. Komár tu žije ve městech a živí se lidskou krví. Jeho kousnutí je nepříjemné, ale donedávna nepředstavovalo větší riziko. S příchodem viru chikungunya se situace mění.
Zatím není jasné, jestli se onemocnění v Evropě rozšíří. V oblasti Boloně s příchodem studeného podzimního počasí případů chikungunyi rychle ubývá. Choroba se ale může zjara vrátit. Virus proniká do vajíček komárů a ta mírnou středomořskou zimu bez potíží přežívají.
Invaze komára Aedes albopictus vzbuzuje obavy z rozšíření dalších, mnohem nebezpečnějších chorob, především z horečky dengue.
Virus této tropické choroby se přenáší podobně jako chikungunya komářím kousnutím. Dengue je nyní na vzestupu zejména v jihovýchodní Asii a na západním pobřeží Pacifiku.
Především u dětí se může vyvinout tzv. hemorrhagická forma, při které dochází ke krvácení z nosu, úst či dásní. Pacient trpí silnými bolestmi břicha a zvrací. Stav nemocného může přerůst v šok a v přímé ohrožení života. Na dengue umírá od jednoho do pěti procent nemocných.
Poslední velká světová epidemie vyvolaná virem chikungunya postihla v roce 2005 až 2006 Seychely, Réunion, Mauritius a další ostrovy v Indickém oceánu. Onemocněly tam statisíce lidí. Choroba se při té příležitosti po mnoha desetiletích vrátila i na indický subkontinent.
V Evropě se až donedávna vyskytovalo onemocnění vyvolané virem chikungunya jen výjimečně. Obvykle si je přivezli turisté z dovolené v Asii či Africe. Několik případů „dovezeného“ onemocnění bylo zaznamenáno také v České republice.
Lékaři zpočátku považovali onemocnění za chřipku. Není divu. Příznaky obou chorob se v mnohém podobají a drtivá většina evropských lékařů nemá s tropickou chikungunyou žádné zkušenosti. Jméno choroby pochází z jazyka tanzanijského kmene Makonde, kde znamená „to, co tě zkroutí“. Název celkem výstižně vystihuje stav pacienta sužovaného po dlouhou dobu bolestmi kloubů a horečkami.
Proti chorobě neexistuje vakcína a léčba se omezuje na tlumení bolestí a horečky. Přesto není považována za nebezpečnou. Při velkých epidemiích jsou ale počty obětí nezanedbatelné a dochází k velkým ekonomickým ztrátám. Komáří přenašeč viru chikungunya se v posledních desetiletích rozšířil na velkou část Evropy.
Jeho výskyt byl zaznamenán nejen v Itálii, ale i na Balkáně a ve Francii. Na severu sahá areál takzvaného „tygřího moskyta“ až do Belgie a Nizozemska. Komár tu žije ve městech a živí se lidskou krví. Jeho kousnutí je nepříjemné, ale donedávna nepředstavovalo větší riziko. S příchodem viru chikungunya se situace mění.
Zatím není jasné, jestli se onemocnění v Evropě rozšíří. V oblasti Boloně s příchodem studeného podzimního počasí případů chikungunyi rychle ubývá. Choroba se ale může zjara vrátit. Virus proniká do vajíček komárů a ta mírnou středomořskou zimu bez potíží přežívají.
Invaze komára Aedes albopictus vzbuzuje obavy z rozšíření dalších, mnohem nebezpečnějších chorob, především z horečky dengue.
Virus této tropické choroby se přenáší podobně jako chikungunya komářím kousnutím. Dengue je nyní na vzestupu zejména v jihovýchodní Asii a na západním pobřeží Pacifiku.
Především u dětí se může vyvinout tzv. hemorrhagická forma, při které dochází ke krvácení z nosu, úst či dásní. Pacient trpí silnými bolestmi břicha a zvrací. Stav nemocného může přerůst v šok a v přímé ohrožení života. Na dengue umírá od jednoho do pěti procent nemocných.
Poslední velká světová epidemie vyvolaná virem chikungunya postihla v roce 2005 až 2006 Seychely, Réunion, Mauritius a další ostrovy v Indickém oceánu. Onemocněly tam statisíce lidí. Choroba se při té příležitosti po mnoha desetiletích vrátila i na indický subkontinent.
V Evropě se až donedávna vyskytovalo onemocnění vyvolané virem chikungunya jen výjimečně. Obvykle si je přivezli turisté z dovolené v Asii či Africe. Několik případů „dovezeného“ onemocnění bylo zaznamenáno také v České republice.
