Zdomácnění divokého tura představuje jeden ze zlomových momentů v historii lidstva. Člověk získal zdroj masa a mléka a zároveň sílu tažných zvířat. Nádavkem dostal i dar, o který nestál – bacil tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis. Tuto zažitou představu o vzniku lidského původce tuberkulózy z bacilu skotu Mycobacterium bovis zpochybnily nejnovější genetické analýzy.
Dokazují, že lidé žili s tuberkulózou dlouho předtím, než začali chovat domácí zvířata. Tuberkulóza skotu vznikla, když bacily nemocného člověka nakazily domestikovaný dobytek.
Na nedávném kongresu American Association of Physical Anthropologists referovala o překvapivé změně náhledu na vývoj tuberkulózy mladá genetička Luz-Andrea Pfisterová z Arizona State University. Vycházela z výsledků analýz sady šedesáti genů u deseti bacilů z příbuzenstva lidského původce tuberkulózy.
Porovnáním genetické výbavy těchto mikroorganismů zjistila, že se původce tuberkulózy rozešel s bacilem Mycobacterium leprae, vyvolávajícím malomocenství, už před 36 miliony let. Původci obou onemocnění se vyvíjeli samostatně ještě u našich opičích předků.
Původce tuberkulózy skotu Mycobacterium bovis se oddělil od bacilu vyvolávajícího lidskou tuberkulózu asi před 113 000 lety. Bacily tuberkulózy některých dalších zvířat vznikly jen o málo později. Zhruba před 90 000 až 100 000 roky.
Určení okamžiku rozchodu jednotlivých tuberkulózních bacilů zřejmě ještě potřebuje zpřesnění. To však nic nezmění na faktu, že lidé žili s tuberkulózou dávno předtím, než se začala chovat první hospodářská zvířata.
Výsledky analýz Luz-Andrey Pfisterové zapadají do obrazu poskládaného francouzskou mikrobioložkou Cristinou Gutierrezovou na základě analýz DNA tuberkulózních bacilů, jimiž jsou nakaženi obyvatelé subsaharské Afriky. Bacily Afričanů jsou tak různorodé, že za sebou musejí mít velice dlouhou evoluční pouť. Podstatně delší, než je historie chovu skotu na černém kontinentu. Ve prospěch dat z genetických analýz svědčí i některé archeologické nálezy. Například v Turecku byla nedávno objevena půl milionu let stará lidská kostra s neklamnými známkami infekce bacilem Mycobacterium tuberculosis.
Nové objevy postavily vědce před velkou záhadu. Jak se mohl divoký skot nakazit od lidí? Původní teorie, která spojovala přenos bacilu tuberkulózy na člověka s domestikací skotu, byla z tohoto hlediska bezproblémová. Pastevci se svými zvířaty doslova žijí. Starají se o ně, dojí krávy, pijí jejich mléko. Dokonce mezi kravami spí, aby se za chladných nocí o jejich těla zahřáli. S divokým turem však přicházeli lovci do těsnějšího kontaktu jen výjimečně a nakrátko.
Jak ale upozornil na kongresu v Columbusu patolog Bruce Rothschild z University of Kansas, někdy stačí k přenosu původců tuberkulózy jen zcela letmý kontakt. Jako příklad uvedl Rothschild nákazu opic v zoologických zahradách poté, co kolem prošel kašlající nemocný návštěvník.
