10. prosince 2018 6:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Účesy vždy nesly jasná poselství, tvrdí autor Dějin vlasů

Indiáni Sakí a Musquakí s upravenými hlavami na obraze Karla Bodmera (19.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Indiáni Sakí a Musquakí s upravenými hlavami na obraze Karla Bodmera (19.... | foto: Reprofoto, Academia

PRAHA Tušili jste, že v Ghaně existovaly zvláštní hřbitovy pro vlasy? A že indiánští Kríkové si nejvíce cenili skalpů-kštic z hlav dětí svých soků? Značilo to odvahu i schopnost bojovníků proniknout až do nitra nepřátelského ležení... U dvora Ludvíka XIV. se zase francouzské aristokratky předháněly ve složitosti účesů, kdy si do nich vpletly třeba i modely lodí!

Všichni lidé měli – a stále mají – silný vztah k vlasům a vousům, které v dané společnosti naznačují odlišnou roli, status, etnicitu, víru, pohlaví anebo subkulturu. Účesy jsou kulturní univerzálii. Česali se dávní Keltové i Slované, paruky nosili staří Egypťané, Inuitky si tužily vlasy močí a dlouhovlasí merovejští králové Franků si vlasy nikdy nekrátili, neboť by ztratili důstojnost i svůj trůn... O tom všem vypráví obsáhlá nová kniha Dějiny vlasů: Účesy, vousy, chlupy a péče o ně, kterou vydalo nakladatelství Academia – a v pondělí má slavnostní křest.

„I v naší postmoderní a konzumní společnosti jsou vlasy a jejich výpovědi jedním z velkých témat. Tak běžným, že už o něm ani moc nepřemýšlíme, byť jedna Češka věnuje v průměru vlasům a péči o ně tak rok svého života, jak ukázala jistá analýza. Moc dobře odlišujeme – ve vteřině a jen podle účesu –, kdo kam asi patří. Kdo je byznysmen, kdo punker, kdo hipster, skin... Podobně tomu bývalo vždy a v každé společnosti, jež mívaly odlišné účesy pro odlišná pohlaví, totemické klany anebo povolání,“ řekl serveru Lidovky.cz autor Martin Rychlík.

Indiánská dívka, pueblo Tewa.
Tonsurovaný kněz od Carla Crivelliho (asi 1473).

Kmotrem knihy je Horáček

Jeho knihu v pondělí pokřtí kulturní antropolog a někdejší prezidentský kandidát Michal Horáček; stane se tak v pondělí od 17:00 hodin v kavárně nakladatelství Academia na Václavském náměstí v Praze. Horáček je též autorem předmluvy. „O vzru­šující, proměnlivé rozličnosti vypráví Rychlík především, nabízí-li nám svou zprávu o vztahu člověka k vlasům, vousům a účesům. Někdy je to čtení veselé. Jindy naopak – jak necítit lítost k těm, kteří byli skalpováni a od té chvíle musí bloudit pustinou, vyvrženi ze své pospolitosti? Ovšem právě takové – tu veselé, tu děsivé – je i nejhlubší založení příběhu o pobytu člověka na Zemi. Kdybychom snad zapomněli, jak úchvatný ten příběh je, vezměme tuhle knížku, otevřeme ji na kterékoli straně – a ona nám to připomene,“ napsal Horáček do prologu knihy již v létě 2011.

Knižní Dějiny vlasů už byly tehdy takřka hotové, ale chybělo vytřídit tisíce ilustrací, rytin či fotografií ze všech dob a exotických koutů světa. To se nakonec podařilo, takže letos koncem listopadu vyšla péčí Akademie věd ČR 360stránková kniha vybavená víc než 530 obrázky.

Publikace je určena všem zvídavým čtenářům, jak odborníkům z oblasti společenských věd, tak zájemcům o pestré stránky lidství. „Vzděláním jsem etnolog, tudíž jsem se chtěl vyvarovat tradičního zužování dějin na Evropu a Středomoří po ose Egypt-antika-středověk a tak dále. Velký prostor je naopak věnován mimoevropským národům: indiánům obou Amerik, Asii, ale také Polynésanům či původním Austrálcům nebo Afričanům, kteří vytvářeli z vlasů hotová umělecká díla,“ říká Rychlík, jenž je také autorem dvou knih o tetování (2005, 2014).

Nové dílo zhodnotil v sobotních LN recenzent a knihovník Jan Lukavec takto: „Dějiny vlasů, založené na studiu úctyhodně rozsáhlého objemu pramenů, představují zdařilou syntézu, jež poutavě pojednává o naší vlasové pokrývce i ochlupení a o tom, do jak složitého a často nepřehledného přediva významů jsme je v dějinách lidské civilizace zapletli.“

Lidové noviny

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na Lidovky.cz