28. prosince 2009 7:01 Lidovky.cz > Relax > Věda

Umělý mozek dělá vědu. Zatím jen průměrnou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Věda 2009 - Na počátku je robot Adam | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Věda 2009 - Na počátku je robot Adam | foto: Šimon , Lidové noviny

VĚDA V ROCE 2009 První vědecká publikace, jejímž "autorem" byl stroj, povzbudila vizionáře očekávající brzký zrod vyšší formy inteligence. Skutečnost je však zatím méně oslnivá.

Zrod umělého mozku s inteligencí blízkou té lidské je oblíbeným motivem mnoha povídek sci-fi. Dovedením úvahy do důsledků se dostáváme ke konceptu technologické singularity, stavu, po jehož dosažení by se svět nenávratně proměnil.

O co jde? Zapojení inteligentního stroje do vědeckého výzkumu je logické – počítače neznají únavu, umí zpracovávat ohromné množství dat a komunikovat s dalšími stroji, takže se jejich úspěch v oboru dá očekávat. To, že by se Nobelovy ceny stejně jako třeba šachy staly doménou počítačů, však není nejzásadnějším posunem proti dnešku.

Dostatečně univerzální inteligentní stroj by se jistě pokusil sestrojit jiné, ještě chytřejší. Rychlost vylepšování sama sebe by nebyla omezována biologickými procesy, jak je tomu v případě organismů vzniklých přirozeným výběrem. Výsledkem by měla být přímo exploze objevů a bleskový vznik vyšší formy inteligence.

Výkonný laborant, začínající vědec
V tomto kontextu vypadá zpráva o robotu Adamovi a jeho úspěších na poli genetiky jako počátek nové éry. Shrňme si, co Adam dokáže. Umí kultivovat organismy v živných roztocích a zaznamenávat, jak který prospívá a reaguje na změněné podmínky. Když narazí na anomálii, umí jeho software "vyslovit" hypotézu a následně ji otestovat. Vše zcela autonomně, bez zásahu lidské ruky. Jde vlastně o pokročilou automatizovanou laboratoř.

Při zkoumání tisíce kmenů běžných pivních kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae s poškozenou genetickou výbavou Adam postupně zformuloval dvacet hypotéz o genech, které mají na starosti produkci jednotlivých enzymů. Z nich dvanáct sám určil jako správných. Odhalil například podíl trojice genů na tvorbě aminokyseliny lyzinu.

Vědci, kteří za projektem stojí, jeho práci ověřili a nenašli ve výsledcích jedinou chybu. O úspěchu umělé inteligence informoval letos na jaře renomovaný časopis Science.

Do první vědecké ligy však "genetik" Adam zatím nepatří. Chybí mu tvůrčí myšlení a zastane zatím jen rutinní práce. Jeho výkon experti srovnávají s dovedností vysokoškolského studenta. Výkon robotického výzkumníka se však bude rychle zlepšovat. Teoreticky může být (vzhledem k Moorově zákonu) za dva roky o sto procent lepší. Může to o sobě říct nějaký lidský konkurent?

Adam není samozřejmě jediným pokusem zapojit umělou inteligenci do vědeckého bádání.  Slibný je i robot se stejně symbolickým jménem Eva určený k hledání nových chemických látek.

Až se ve vědeckých časopisech objeví i práce robotů-kybernetiků, budeme zřejmě na prahu singularity. Nebo – vzhledem k rychlosti vývoje – už daleko za ním.

  • 0Diskuse






Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!