Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Úředníci dělí peníze mechanicky

Evropa

  10:11
Systém rozdělování státních financí na výzkum a vývoj má stále silné prvky amatérismu. Tuto praxi musíme změnit, říká profesor Jiří Drahoš, kterého dnes prezident republiky jmenuje novým předsedou Akademie věd ČR.

Nově zvolený předseda Akademie věd Jiří Drahoš. foto: repro LN/koláž Šimon

LN Na co se v nové pozici předsedy Akademie věd zaměříte?

Na kvalitu výzkumu, podporu mladých vědců a na větší spolupráci s vysokými školami při prosazování strategických cílů výzkumu a vývoje.

LN Kvalita výzkumu souvisí s posuzováním výsledků a tím i s přidělováním peněz. Nedávno parlament schválil vládní návrh na hodnocení výzkumu a vývoje. Jak jste s návrhem spokojen?

Mám k němu jedinou zásadní připomínku. Zákon stanovuje, aby se určitá částka financí na výzkum a vývoj rozdělovala zcela mechanicky podle bodovaných výsledků. Příklad? Na jedné straně se navrhuje používat složité vzorce pro výpočet bodů za články v impaktovaných časopisech a na druhé straně jsou poměrně volně navrženy body za přihlášený patent, metodiku, technologii. To jsou těžko souměřitelné věci a jejich mechanické porovnávání k ničemu dobrému nevede.

Jiří Drahoš (1949)
profesor chemického inženýrství, jehož koníčkem je sborový zpěv. Pochází z Jablunkova, v roce 1972 absolvoval fyzikální chemii na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. V roce 1994 se zde habilitoval pro obor chemické inženýrství a o pět let později obhájil doktorát věd. Specializuje se na hydrodynamiku vícefázových toků v chemických reaktorech a vzhledem k tomu má i blízko k technickým vědám, nejen k chemii. Od roku 1973 působí v Ústavu chemických procesů AV ČR. Od roku 2003 je profesorem, o dva roky později se stal místopředsedou Akademie věd s odpovědností za chemické vědy a vědy o živé přírodě. Oficiálně převezme řízení instituce, do které stát investuje kolem 5,5 miliardy korun ročně a která sdružuje na 70 akademických ústavů a pracovišť na zasedání akademického sněmu 24. března.

LN Co tedy navrhujete?

Chceme tento způsob rozdělování připomínkovat v Senátu, kde se bude vládní návrh zákona také probírat a schvalovat. Navrhneme, aby souhrn výsledků z výzkumu a vývoje posoudili zahraniční odborníci z jednotlivých oborů.

LN Jak si to představujete?

Hodnocení výzkumu a vývoje je samostatná disciplína s fundovanými teoretickými základy a měli by se jí zabývat odborníci. Proto by v tomto státě měla vzniknout instituce, která by se hodnocením zabývala profesionálně. Pokud stát investuje do výzkumu a vývoje 26 miliard ročně, tak by mohl najít pár desítek milionů na zřízení a udržování takové instituce. Ta by pak měla dělat to, co dnes dělá komise poučených amatérů při Radě pro výzkum a vývoj.

LN Kolik členů by skupina měla?

Pět šest osob. Možná čas ukáže, že se pletu a hodnocení je tak složité, že bude potřeba více lidí.

LN Každý člen by zastupoval jeden vědní obor?

Určitě tam musí být zastoupeny humanitní, přírodovědné a technické obory. Je také nezbytné, aby ve skupině pracovali lidé, kteří se vyznají v aplikacích, protože jeden ze zásadních nedostatků současné metodiky hodnocení je, že směšuje výsledky aplikovaného a základního výzkumu. Část skupiny by se proto měla zcela systémově věnovat hodnocení aplikovaného výzkumu. Pokud se podaří nastavit motivační aspekty, například že patent se ohodnotí až poté, co se prodá licence, nebudou vědci stimulováni k psaní patentů pouze pro body.

LN Ale skupinu odborníků můžete ustavit i bez zásadních změn zákona?

Už před dvěma lety jsme přišli s návrhem kvantifikovat výsledky a pak je posoudit panelem odborníků. Tehdy to nebylo přijato, protože vládní úředníci chtějí rozdělovat peníze mechanicky. Nechtějí si komplikovat život diskusními panely a obavami, že Česko je malý rybník, a jak tedy ohodnotit konkrétní obor, aby se lidi navzájem nechválili. Chápu tyto obavy, ale není to racionální důvod, aby odmítali námi navrhovanou metodiku. V akademii jsme ustavili tým, který bude hodnotit výsledky na úrovni jednotlivých ústavů především na základě jejich kvality. Ale tím se neodstraní absurdní situace, kdy se budou peníze na výzkum a vývoj rozdělovat způsobem, který má daleko k dokonalosti a upřednostňuje hlavně kvantitu, a o stupeň níže, na úrovni akademie, se pak tyto finance rozdělí velmi sofistikovaným postupem.

LN Peníze lze ale získat i jinak, třeba od soukromého sektoru. Uvažujete také o této možnosti?

 Nevidím to příliš optimisticky. Momentální krize určitě pomine, ale základní problém je v tom, že velké firmy nemají zájem o výsledky z českých laboratoří. Řada společností je vlastněna zahraničními subjekty, neexistuje tedy český chemický průmysl, ale chemický průmysl v ČR, podobně to vypadá v automobilové branži. Zahraniční vlastníci mají svoje výzkumná centra a pobočky u nás řeší spíše existenční problémy z měsíce na měsíc. Je skoro nepředstavitelné, že by je zajímal vyhledávací výzkum v horizontu několika let. Neznamená to ale, že bychom neměli nabízet svoje poznatky firmám. Podle lisabonské strategie má být na vědu jedno procento z HDP a dvě procenta od firem. U nás to činí asi 0,6 ze státního a 0,9 z podnikové sféry. Obě složky jsou silně pod průměrem EU. Pokud se tedy výrazně nezvýší investice ze soukromého sektoru, nelze mnoho pozitivního očekávat.

LN Kde jsou tedy podle vás zdroje peněz pro vědu?

Stát by si měl uvědomit, co chce financovat. Stát musí hrát zásadní roli v oblasti toku peněz do základního výzkumu. V současné době se projednává národní politika výzkumu a vývoje, doufám, že lidé, kteří na tom pracují, budou schopni nastavit určité priority. Dále doufám, že nový systém, který zavede Grantová agentura ČR, povede k větší podpoře kvality a odstřihne nekvalitní žádosti. Existují také programy na evropské úrovni. Například pro mobilitu mladých vědců, ten ale po určitém vývoji dospěl do fáze, kdy se hodí pouze pro pár špičkových odborníků. Musíme se snažit tuto praxi změnit. Dobrou příležitostí by mohla být evropská konference o mobilitě, která proběhne v dubnu v Praze.

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...