V hrobce dvou mužů, sestávající ze síní propojených šachtami, našli mimo jiné dvoje falešné dveře vyzdobené barevnými malbami znázorňující oba pohřbené - otce a syna, kteří sloužili jako královští písaři.
"Barvy na falešných dveřích jsou tak čerstvé, jako by byly naneseny včera," řekl hlavní archeolog Abdal Hakím Karár.
Na dveřích je vyryto jméno faraona Pepiho II., který je nejčastěji uváděn jako nejdéle panující vládce v celé světové historii. Jeho vláda trvala více než 90 let. Podle něj tak archeologové hrobku datují do období 6. dynastie, po které následoval úpadek egyptského období Staré říše.
V hrobě nalezli také vápencový obelisk, v době 5. a 6. dynastie znak uctívání staroegyptského boha slunce Re. Sarkofágy se však nezachovaly. Schránu otce poničila vlhkost a hrobka jeho syna byla vykradena.
Ředitel egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahí Havás objev kvůli zachovalým barvám označil za "nejvýznamnější objevené hroby z (období) Staré říše". Oblast by podle něj mohla po případném odkrytí odhalit největší pohřebiště starého Egypta.
Podle Karára bylo od začátku archeologických prací před třemi lety v oblasti zatím odkryto šest hrobů spadajících na konec období Staré říše (přibližně 2778-2263 př.n.l.).
Hroby leží západně od Džóserovy stupňovité pyramidy v Sakkáře obklopené rozsáhlou nekropolí s hroby z počátků dějin Egypta až po antické období.
Nekropole se nachází na západním břehu Nilu na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 30 kilometrů jižně od Káhiry na ploše přibližně sedm krát jeden a půl kilometru.
