Vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geologického ústavu Akademie věd ČR, kteří se na objevu podíleli, zároveň tvrdí, že je důkazem toho, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík a musela mít tedy zelenou barvu. Vědci o tom informovali ve vědeckém časopise Nature Plants a ČTK to ve čtvrtek sdělilo Národní muzeum.
Archeologové chtějí zkusit pravěké cestování. Poplují na Krétu v dlabaném člunu |
Podle něj fosílii původně našel ve skalách u Loděnice na Berounsku věhlasný francouzský paleontolog Joachim Barrande, jehož sbírka se později dostala do Vlasteneckého, nyní Národního muzea. Nikdo ale rostlinné fosílii nevěnoval velkou pozornost, byla označena jako fosilní řasa nejasného zařazení a uložena ve sklepním depozitáři. K vědcům se dostala v roce 2011, kdy paleontologové před rekonstrukcí historické budovy muzea stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v Horních Počernicích.
Objev je nejen starý, ale i nezvykle velký
Podle muzea je objev zajímavý nejen kvůli svému stáří, ale i své velikosti. Dosud známé nejstarší rostlinné zbytky z Irska byly velké jen několik milimetrů a ani další nálezy z prvohorního siluru z Velké Británie nebo Brazílie nepřesahovaly 2,5 centimetru.
„Předpokládalo se, že tak malá rostlina v sobě nemohla mít pletiva podpůrná, vodivá a ještě k tomu fotosyntetická. Paleontolog Kevin Boyce dokonce usuzoval, že tyto první rostliny nemohly být zelené. Český nález, který má zhruba šest centimetrů, tuto teorii vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře jednoznačně potvrzuje, že tato cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence,“ uvedlo muzeum, které po otevření své zrekonstruované historické budovy vystaví znovu nalezenou zkamenělinu ve stálé expozici.
